reklama
 
 

Budoucnost popu Billie Eilish vyprodala O2 arenu. Ukazuje, proč naslouchat teenagerům

3. 8. 2019 15:07
Pro teenagery je dětský pokoj středem života a útočištěm, kde se mohou skrýt před povinnostmi, utéct do fantazie a cítit se v bezpečí, třeba obklopeni plakáty popových hvězd.

Jenže z tohoto intimního místa dnes dospívající díky sociálním sítím a platformám jako Soundcloud zároveň dobývají hudební mainstream, a dostávají se tak na zdi milionů jiných ložnic. Nebo dnes raději na displeje telefonů. Podařilo se to teprve sedmnáctileté americké zpěvačce Billie Eilish, která v úterý 20. srpna vystoupí v nyní již vyprodané pražské O2 areně.

Právě uprostřed dětského pokoje v rodném Los Angeles natočila album When We All Fall Asleep, Where Do We Go?, jež z ní udělalo jednu z nejznámějších popových zpěvaček současnosti.

Její útočiště také představuje kulisu nahrávky. Zkraje jsou slyšet zvuky vyndávání rovnátek na noční stolek a vzápětí Eilish prohlásí: "Tohle je moje album." A hned začíná zpívat o nočních můrách z pohledu monstra skrývajícího se pod postelí.

"Je to můj malý palác, ale zároveň je to věc, která se změnila nejvíckrát v mém životě. Za posledních několik let asi dvacetkrát," popisuje v rozhovoru pro australské vydání časopisu Vogue zpěvačka, jaký pro ni má dětský pokoj význam - a podobně rychle její elektropopová deska mění styly, nálady i barvy.

Říká se, že pokud chcete znát budoucnost populární hudby, stačí se zeptat teenagerů. Ti mají jasno. Kdo neslyšel o Billie Eilish, nejspíš je mu přes 20 let nebo "nevisí" na hudebních serverech. Na streamovací službě Spotify její deska nasbírala přes miliardu poslechů a v 96 zemích světa dosáhla na vrchol hitparád.

Eilish se stala prvním teenagerem narozeným ve 21. století, který obsadil první příčku amerického albového žebříčku.

Dnes vyprodává haly po celém světě, přičemž Praha není výjimkou: lístky na koncert původně plánovaný do Fora Karlín zmizely během čtyř minut, proto jej pořadatelé přesunuli do větší O2 areny. Tam Eilish posluchače pomyslně pozve do svého pokojíku - a některé písně odzpívá z postele vznášející se ve vzduchu.

Duše tak cynická

Narodila se tři měsíce po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy celosvětově sdíleným pocitem byly strach a paranoia, umocněny faktem, že člověk na síti poprvé mohl vidět záběry masakrů nebo poprav zajatců.

Být svědkem utrpení se také pro Eilish stalo přirozené, a proto její "duše je tak cynická", jak zpívá v Bury a Friend, úvodním singlu letošní desky. Stojí na úzkostném beatu složeném ze zvuků zubní vrtačky.

V dětství si přitom podle svých slov neměla proč stěžovat. Nikdy necítila potřebu rebelovat proti generaci rodičů. Dostala všechnu volnosti a možnosti, chodila do kroužků zpěvu a tancování, podstoupila domácí vzdělávání, vyzkoušela si talentové soutěže a později zamířila na uměleckou střední školu. 

Billie Eilish, celým jménem Billie Eilish Pirate Baird O'Connellová, vyrůstala v rodině hollywoodských herců a nejvíc se upnula k o pět let staršímu bratrovi Finneasi O'Connellovi, který ztvárnil vedlejší roli v muzikálovém televizním seriálu Glee. Sestře doma v pokojíku pomáhal produkovat průlomovou desku a napsal její první hit Ocean Eyes, původně pro svou kapelu.

Rozchodový song sestra pojala po svém a sourozenci ho na serveru Soundcloud zveřejnili jen tak. Z třináctileté dívky se do pár týdnů stala hvězda. Neměla to zapotřebí, ale vzápětí prorazila dveře do hudebního průmyslu takzvaně postaru: následovaly rotace písně v rádiích a smlouva s velkou společností Interscope, která vydala i letošní album. 

Mluví se o raketovém startu, teenageři ale měří čas jinak a tři roky jsou pro ně jako věčnost - s tím měla čas najít svůj výraz a témata i Billie Eilish.

Skladba When The Party's Over z letošního alba Billie Eilish. | Video: Interscope Records

Svoji image s širokými kalhotami, žlutými záchrannými vestami, kulichy a podomácku vyrobenými oblečky kontroluje sama a od hudebních manažerů si nenechá diktovat - těžko si ji představit křepčit jako kdysi Britney Spearsovou v roli "sexy dívky odvedle". 

Eilish je dokonalým produktem on-line světa, kde se člověk díky možnosti sdílení spoléhá především sám na sebe. Ovládá jazyk internetových memů a její hudba se neupíná k jedinému žánru: vyrůstala na Justinu Bieberovi, ale v jejím hlase je nejvíc slyšet melancholie zpěvaček Lany Del Rey nebo smutného elektropopu novozélandského zázraku Lorde. 

Pozoruhodné je, jak Eilish mezi vzory dokáže kličkovat a remixovat je podobnou rychlostí, s jakou člověk přepíná mezi stories na Instagramu - tam má zpěvačka mimochodem přes 33 milionů sledujících.

Navíc je výrazná, temná a "divná": videoklipy stylizuje do hororu, vystupuje s injekčními stříkačkami zabodnutými do zad, z nosu jí teče krev a z očí černá tekutina. Kdyby tajemná dívka Eleven s psychokinetickými schopnostmi ze seriálu Stranger Things zpívala, zněla by takhle.

Hudebně Billie Eilish těká od děsivých trapových beatů k popovým hitům i něžným baladám hraným na ukulele. Některé texty doslova šeptá a její vokály jsou netradičně nahrané zblízka, až hraničí se stimulační, na YouTube populární technikou ASMR. To je také jedním z důvodů, proč se k ní emočně upíná tolik lidí - deska místy zní, jako by posluchač byl u Eilish v pokojíku a mohl s ní sdílet své trápení.

Bury a Friend, první velký hit Billie Eilish. | Video: Interscope Records

Teenageři ví všechno

Protože prorazila v sedmnácti letech a její hudba je na mainstream pořád dostatečně radikální, hudební kritici Eilish trochu líně přirovnávají k britské éterické zpěvačce Kate Bushové, která první hit vydala v 70. letech minulého století.

Zmučená výpověď Eilish o depresích má ale přece blíž k dnes již nežijící německé modelce a zpěvačce Nico, jak si všiml novinář Fergal Kinney v článku pro server The Quietus. Desku sedmnáctileté hvězdy poměřuje s albem Nico nazvaným Marble Index z roku 1969, přestože se jedná o diametrálně odlišné světy.

"Nahrávka When We Fall Asleep, Where Do We Go? nese stejný pocit mučivé úzkosti a hutné klaustrofobie. Kosti lámající basové linky jsou pro Eilish totéž, co pro Nico byly mlhové sirény," míní novinář. 

Zní to až neuvěřitelně, protože Eilish do hudby nezapojuje housle nebo harmonium a těžko bychom si ji spojovali s avantgardou - ale něco na té příbuznosti je. Spojují je vypjaté emoce.

Billie Eilish ztělesňuje obavy ze všedních věcí, stejně jako deprese způsobené táhlými válečnými konflikty či dystopickými scénáři budoucnosti. Ty už její generace ale neventiluje naštvaností nebo revoluční touhou měnit svět, dokonce není východiskem ani strach. Jen apatie.

Jak zpěvačka s těžkým dechem šeptá v tracku Xanny, pojmenovaném po nejneužívanější utlumovací droze ve Spojených státech: "Jednoduše nakonec neudělají nic / Jsou moc omámení na to, aby se báli."

Skladbu Bad Guy letos Eilish zpívala v show Jimmyho Kimmela. | Video: Interscope Records

Během jejího dětství pop music ovládaly emo-rockové kapely jako My Chemical Romance, které temnotu hnaly až za hranu sebeparodie, ale Billie Eilish z emocí nedělá divadlo. Nesdílí ani intoxikovanou apatii, se kterou dnes hitparády bourají takzvaní xanaxoví rapeři - a dává důležitý signál, kvůli němuž se stala idolem. 

"Vím, že lidi kolem tebe to dělají, ale ty nemusíš. Nechci už vidět své přátele umírat," svěřila se v březnu deníku The Guardian. A stejně lze číst poselství jejího tracku Xanny, zabývajícího se epidemií prášků na předpis, kvůli níž v Americe výrazně klesá průměrná délka života.

Billie Eilish je autenticky "teenage", na svůj věk má ale dospělý rozhled a společně s šestnáctiletou Švédkou Gretou Thunbergovou varující před klimatickým kolapsem signalizuje dobu, kdy se dospívající neberou jenom jako výhodný segment trhu, ale začíná se jim naslouchat.

Billie Eilish

O2 arena, Praha, 20. srpna

Narodili se do světa, v němž se nejčastěji skloňuje slovo krize, budoucnost vnímají se všemi rozpory, nebezpečími i výzvami, ale zároveň nesou jistou naději. "Dospělí nás ignorují a je to tak hloupé," prohlásila Eilish pro britský hudební časopis NME, "protože víme všechno."

Takže: pokud je Billie Eilish budoucností populární hudby, jak se předvídá, jsme v pohodě.

autor: Miloš Hroch | 3. 8. 2019 15:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama