Jak najít klid v duši? Aviciiho posmrtné album je promarněnou příležitostí

Karel Veselý Karel Veselý
16. 6. 2019 13:10
„Můj život je nekonečný stres. Jednou mě to zabije,“ říká ve dva roky starém dokumentu nazvaném Avicii: True Stories švédský producent taneční elektronické hudby.
Avicii zemřel vloni v dubnu.
Avicii zemřel vloni v dubnu. | Foto: ČTK/ZUMA

V obličeji se mu zračí stres z nekonečného kolotoče koncertů a rozhovorů. V nečekaně otevřené zpovědi tady Tim Bergling alias Avicii ukazuje trochu jinou tvář blyštivého světa tanečních večírků, odkud v minulé dekádě zamířil na vrchol hitparád.

Avicii.
Avicii. | Foto: ČTK/APInvision

Avicii byl jednou z největších hvězd této požitkářské scény. Ve filmu však vidíme spíše těžkého introverta, kterému pozornost davů škodila.

Tento paradox ho nakonec dohnal, vloni v dubnu Avicii v ománském Maskatu spáchal sebevraždu. Právě vydané album Tim, na němž pracoval před svou smrtí a které nyní dokončili jeho spolupracovníci, obsahuje i několik temnějších - řekněme spíš melancholičtějších - písní, které odráží jeho vnitřní stavy. Jako celek ale desce dominují typické prvky Aviciiho rukopisu: euforické beaty, stadionové refrény a energické "zvedáky".

Aviciiho průlom přišel roku 2011, kdy na diskotékách celého světa zněl euforický hit Levels, postavený na samplu šedesátkového hitu Something's Got a Hold on Me od zpěvačky Etty Jamesové. Vazba na gospelem nasáklou klasiku nebyla náhodná - klubová taneční kultura vždy měla spirituální rozměr, který v posledních letech zmutoval do náboženství tanečního hedonismu.

Když se horečka zvaná EDM, což je zkratka pro electronic dance music, i díky Aviciimu dostala do módy, byla to také eskapistická generační odpověď na ekonomickou krizi. Ve stanech mamutích amerických tanečních festivalů jako Tomorrowland nebo Electric Zoo se tančilo, jako by zítra měl nastat konec světa.

Nemůžu dál

Aviciiho další obří hit Wake Me Up o dva roky později už zní jinak. "Hledám cestu skrze temnotu a vede mě bušící srdce," zpíval na začátku soulový hitmaker Aloe Blacc do něžné country melodie, která se snaží prorazit cestu skrz mohutné kopáky bicích. Hořkosladká píseň s refrénem "Probuď mě, až to bude všechno za námi" odrážela pocity lidí tváří v tvář krizi.

Avicii byl tehdy zdánlivě na vrcholu, patřil k nejstreamovanějším hudebníkům na světě, vyprodával festivaly - a jak ukazuje dokument True Stories, zároveň se ocitl v pasti své kariéry. "Kdybych nepil, nezvládám nervozitu před vystoupením. Alkohol ji prostě vypíná," svěřuje se ve snímku.

Mezi léty 2012 a 2014 se Avicii podrobil několika operacím, jeho tělo jednoduše začalo vypovídat poslušnost. A to mu ještě nebylo ani 25 let.

Video přibližuje vznik posmrtného alba Tim od Aviciiho. | Video: Universal Music

Dokument končí záběry na hudebníka procházejícího se po pláži v Madagaskaru, šťastného a vyrovnaného.

Manažera, který ho tlačil do dalších koncertů, Avicii vyhodil a měl v plánu věnovat se jen studiové práci. Dnes už víme, že happy end nepřišel. Alkohol jen vystřídaly prášky proti úzkosti. A když pak Avicii v 28 letech spáchal sebevraždu, jeho rodina vydala krátké prohlášení, podle něhož švédský DJ a producent "už prostě nemohl dál".

Na své třetí, nyní posmrtně vydané studiové desce Avicii pracoval od okamžiku, kdy přestal koncertovat. Chtěl rozšířit stylové portfolio o vlivy karibské a arabské hudby či psychedelie.

Kdo by ale z výsledku čekal výraznější úkrok stranou, bude zklamaný. Avicii je rádiový hitmaker, který má v kapse omezenou zásobu triků. Pokud se posluchač někdy setkal se současnou komerční elektronickou hudbu, nebude pro něj těžké si písně z desky Tim po pár taktech domyslet.

V tracku nazvaném SOS se vrací zpěvák Aloe Blacc s úzkostným textem ("Slyšíš, jak volám o pomoc? Pomůžeš mi ulevit mé mysli?"), jen místo slide kytary k tomu zní karibské rytmy. Na songu Heaven si zopakoval spolupráci se zpěvákem skupiny Coldplay Chrisem Martinem, který samozřejmě vytahuje svůj klasický refrén v duchu "ó-hó-ó".

Ve srovnání s jejich pět let starým společným songem A Sky Full of Stars nabízí novinka Heaven jen zvláštní tlumenou euforii, která zní celou Aviciiho deskou. Je to jako rauš na antidepresivech, radost ohraničená tím, co dovolí střední proud rozhlasové muziky.

V Aviciiho skladbě SOS zpívá Aloe Blacc. | Video: Universal Music

Znovu za popového robota

Avicii patřil k nejtalentovanějším hudebníkům EDM vlny - i proto neměl potřebu vystupovat v masce jako jeho kolega Deadmau5 nebo hnát tracky do extrémů, jak to činí Skrillex. Místo toho do taneční hudby zapojoval vlivy country nebo soulu a fanoušky rád překvapoval.

Posmrtné album Tim nicméně zní trochu jako sbírka písní, které z útržků nápadů skládala umělá inteligence. Všechno je na svém místě, jen to působí dojmem dobře odvedené práce podle šablon.

Skladba Hold The Line má zajímavou basovou linku, SOS si vypůjčuje slogan z hitu No Scrubs od dívčí skupiny TLC, zatímco Freak sampluje japonský šlágr ze šedesátých let Sukiyaki a v refrénu cituje písničkáře Bon Ivera.

Jinak jsou ale tracky vesměs prosté emocí, které by Aviciiho tragický příběh mohly vyprávět masám. Je to hudba z reklamy na nábytek, která nemá nikoho urazit.

Avicii: Tim
Autor fotografie: Universal Music

Avicii: Tim

Universal Music 2019

"Milá společnosti, pohybuješ se příliš rychle. Příliš rychle na mě. A já se jen snažím popadnout dech," zpívá švédská dvojice Vargas & Lagola hned v úvodní Piece of Mind a s refrénem "Můžu najít mír v duši?" se určitě ztotožní nejeden posluchač. O vlně psychických nemocí nejen mezi muzikanty se poslední dobou hodně mluví a Aviciiho sebevražda byla pro tuto debatu jedním ze zlomových bodů.

Jenže posmrtná deska Tim je promarněnou příležitostí, jak tuto debatu posunout dál. Místo revolucionáře, který se vydal do boje proti systému postavenému na soutěživosti a neustálé nutnosti sebezlepšování, jež nutně vede ke zvýšenému stresu, je Avicii i po své smrti za robota, který chrlí tříminutové pilulky zapomnění.

 

Právě se děje

Další zprávy