Nekrolog: Po Praze ho sledovaly černé kabáty. Zemřel autor hudby k Twin Peaks

Daniel Konrád Daniel Konrád
13. 12. 2022 8:17
To ještě v Československu vládli komunisté, vzpomínal Angelo Badalamenti, jak v 80. letech minulého století poprvé navštívil Prahu. Dvorní skladatel režiséra Davida Lynche zemřel tuto neděli ve věku 85 let. Přestože vytvořil soundtrack k osmi desítkám titulů, už nikdy nepřekonal slávu Městečka Twin Peaks, za něž roku 1991 získal cenu Grammy.
Úvodní znělka Městečka Twin Peaks s hudbou Angela Badalamentiho. Na snímku jsou Kyle MacLachlan a Sherilyn Fenn. Foto: Profimedia.cz | Video: Lynch/Frost Productions

Badalamenti zesnul doma v americkém státě New Jersey, oznámila jeho neteř. Po autorovi hudby k snímkům Zběsilost v srdci, Lost Highway nebo Mulholland Drive zůstává silná česká stopa. Tak jako měl o něco málo starší Ital Ennio Morricone blízko k Českému národnímu symfonickému orchestru, přilnul americký syn sicilského imigranta Badalamenti k nahrávacímu studiu v pražské ulici Ve Smečkách.

Chodil sem po zledovatělé ulici. U vchodu popelnice, pak temná chodba špatně osvětlená blikajícím světlem a nakonec cesta po dlouhém schodišti do ještě temnější místnosti, vybavoval si po desítkách let Badalamenti, jak s Davidem Lynchem v zimě 1985 přijeli za železnou oponu. Do Československa dorazili natočit soundtrack ke svému prvnímu společnému filmu Modrý samet.

Angelo Badalamenti složil také hudbu k filmu Pláž nebo třetímu dílu hororu Noční můra v Elm Street.
Angelo Badalamenti složil také hudbu k filmu Pláž nebo třetímu dílu hororu Noční můra v Elm Street. | Foto: AFP / Profimedia

Neznali se dlouho. Už etablovaný režisér Mazací hlavy nebo Sloního muže Lynch sháněl hlasového kouče pro herečku. Kamarád mu doporučil téměř padesátiletého syna prodavače ryb. Angelo Badalamenti měl vystudovanou konzervatoř, učil na střední škole a pracoval pro hudební vydavatelství. Sice před lety vytvořil aranžmá pár písní nazpívaných hvězdami Shirley Bassey a Ninou Simone, u filmu ale neprorazil. Jedním z mála, na nichž pod pseudonymem Andy Badale pracoval, byl americký snímek českého exulanta Ivana Passera nazvaný Zákon a nepořádek z roku 1974.

David Lynch však v Badalamentim spatřil talent. Ověřil si ho při natáčení Modrého sametu ještě v USA, když společně vytvořili titulní píseň Mysteries of Love. Režisér na ubrousek naškrábal text, k němuž Badalamenti vymyslel hudbu, a nechal ji atypicky zastřeným hlasem zazpívat Julee Cruise z newyorské Broadwaye. Lynch, sám muzikálně založený, byl ohromen: konečně někdo, kdo dovede převést jeho enigmatické představy do náladotvorné hudby.

Odposlouchávané pokoje

Cesta k tomu, aby se Badalamenti stal jeho dvorním skladatelem, vedla přes Prahu. "Dorazili jsme v zimě. Lidé v ulicích, hudebníci, technici, každý, s kým jsme se setkali, se bál mluvit a vůbec nikdo se neusmíval," vzpomíná Badalamenti v česky předloni vydané knize Místo snění, což je kombinace Lynchovy biografie a memoáru. "Naše hotelové pokoje odposlouchávali, v jídelně si nás někdo natáčel na videokameru a pořád nám byli v patách nějací muži v černých kabátech," líčí natáčení soundtracku Modrého sametu.

Podobné dojmy udělala Praha na Lynche. "Šli jste třeba po ulici, nahlíželi jste do obchodů s oblečením a viděli nádherné regály z tmavého dřeva a na nich možná všeho všudy tři svetry. Všechno bylo prázdné. A bezútěšné. Nikdo s vámi nemluvil. Přišli jste do hotelu a v lobby byly seřazené prostitutky," doplňuje režisér.

Každý den navštěvovali studio na adrese Ve Smečkách 22. Jmenovalo se Fisyo podle zde sídlícího Filmového symfonického orchestru, jenž jako jediný v Československu nahrával hudbu k celovečerním filmům.

Angelovi Badalamentimu to tu přirostlo k srdci. Po sametové revoluci se začal vracet. Opakovaně spolupracoval s dnes již nežijícím dirigentem Štěpánem Koníčkem. A hned dvakrát přiletěl znovu s Lynchem: roku 1996 kvůli filmu Lost Highway, znovu v prosinci 2000 při práci na Mulholland Drive. Na soundtracku k němu účinkuje i několik členů České filharmonie. Lynch s Badalamentim na dění osobně dohlíželi.

"Místní povětří má jednu vlastnost. Hudba se nejdříve vznese do vzduchu a předtím, než ji zachytí mikrofony, nabere takovou zvláštní východoevropskou příchuť," řekl tehdy režisér dnes již neexistující české televizi TV3. Stejně tak v loňské knize tvrdí, že pražské studio díky dřevěnému obložení "vyzařuje něco, čemu já říkám východoevropské ovzduší, které se dostane i do mikrofonů". Podle Lynche to zní "ne smutně, ale staře a hrozně krásné".

Už sám Badalamenti v Praze natočil ještě soundtrack ke sci-fi Městečko ztracených dětí. České metropoli věnoval skladbu nazvanou Snapshot from Prague.

Milostný motiv z filmu Mulholland Drive složil Angelo Badalamenti, v pražském studiu ho natočili čeští hudebníci. Foto: Universal Pictures | Video: The City of Prague Orchestra

Byl známější v Evropě než v Hollywoodu. Když o něm roku 2005 psal deník New York Times, vylíčil ho jako společenského muže s lehkou nadváhou, který si od skládání rád odběhne na golf, avšak večírky nevyhledává a většina lidí v oboru ho nezná. Tou dobou už přitom 15 let existovalo Badalamentiho opus magnum: hudba k Lynchově seriálu Městečko Twin Peaks.

Hudba z bezčasí

Střízlík na větvi. Pilařský závod. Jiskry odlétávající od kotouče pily. Pak borovice, zasněžený vrcholek hor, vodopád. A nezapomenutelná hudba. Úvodní znělka navodí atmosféru několika obrazy, stejně jako soundtrack. Téma Městečka Twin Peaks jako by odráželo jednu rovinu zápletky: klam, přetvářku na povrchu skrývající cosi zlověstného.

V dřevorubeckém maloměstě na americkém venkově byla zavražděna královna maturitního plesu Laura Palmer a všechno zjevně není tak idylické, jak se mohlo zdát. Totéž naznačuje Badalamentiho hudba: nostalgicky snová, klidná, zastřená v jakémsi bezčasí, a zároveň potlačující výhrůžku.

Skladatel doprovodil seriál melodramatickými, romantickými, až kýčovitě přepjatými leitmotivy, které se vynořovaly a mizely z evokativních syntezátorových ploch. Opakované klesání a stoupání melodií prodlužovalo napětí na plátně. A dokonale sloužilo záměrům režiséra Lynche. "Většinu hudby k Twin Peaks jsem přitom složil, aniž bych viděl jediný záběr," zdůrazňoval autor.

Soundtrack je spjatý s dobovými nástroji. Úvodní téma vzniklo díky svého času průlomovým syntezátorům na principu takzvané frekvenční modulace. Nejenže umožnily začít elektronickým tónem a plynule přejít do nápodoby akustického klavíru, vůbec otevíraly širší paletu zvuků.

Nezařaditelný je už ten první, posléze neustále opakovaný z úvodu Twin Peaks: zkreslený, lehce se chvějící, s ozvěnou připomíná hluboký rejstřík elektrické kytary jako z 50. let. Badalamenti vysamploval tón rokenrolového kytaristy Duanea Eddyho, který však zdvojil a posunul o oktávu níž. "Desítky let mi pak lidi psali, co je ten zvuk zač. Dlouho jsem si to nechával pro sebe. Nechtěl jsem, aby ho někdo zkopíroval," řekl později.

Podobně klíčové bylo, že smyčcové nástroje emuloval na syntezátorech. Umělost zvuku podporuje mnohoznačnost dění na obrazovce. A celé to zapadá do Badalamentiho osobité vize: soundtrack mísí hudbu z 50. let jako jazz, viz saxofonový motiv v Dance of the Dream Man nebo Audrey’s Dance kombinující swing, digitální nápodobu vibrafonu a náhlé vytí klarinetů, s postupy a technologickými možnostmi 80. let.

Z temných mollových ploch se vynořují osvobozující primitivní crescenda, o to účinnější, čím déle skladatel oddaluje vyvrcholení. Badalamenti záměrně volí takzvané akordy s průtažnou kvartou navozující očekávání změny.

Motiv Laury Palmer z Městečka Twin Peaks od Angela Badalamentiho. | Video: Lynch/Frost Productions

Často pracovali tak, že mu David Lynch slovy popsal atmosféru a skladatel u kláves hledal ekvivalent. "Představ si, že jsi v temném lese. Je noc. Vane lehký vánek. Měsíc je vidět. Houká sova. A tohle teď zahraj," poručil mu jednou. Když Badalamenti vyklenul výhrůžnou plochu ve spodním rejstříku, režisér navrhl zpomalit. "Teď si představ teenagerku. Je v úzkých. Běží k nám. Je čím dál blíž, až zaplní celý prostor před kamerou," pokračoval Lynch, načež Badalamenti s melodií stoupal po klaviatuře, až dosáhl vrcholu. Nakonec se zase vrátil na temný začátek. "Takhle jsme napsali motiv Laury Palmer," shrnul vznik druhé nejznámější melodie z Twin Peaks.

Seriál, jehož první dvě řady měly premiéru v letech 1990 a 1991, nabýval na významu postupně. Svého času osobitě převrátil žánrové konvence detektivky, hororu či soap opery. Zpětně viděno však prošlapal cestu celé odnoži umělecké televizní tvorby a chápání pojmu popkultura. Stal se asi prvním televizním dílem, o němž se přednášelo na vysokých školách. Jen komerční ohlas měl malý.

Soundtrack Angela Badalamentiho získal Grammy, dostal se do čela žebříčku Billboard a nepřímo odstartoval kariéru americkému hudebníkovi Mobymu, který roku 1991 použil téma Laury Palmer do svého průlomového tanečního tracku Go.

Nakolik hudba z Twin Peaks ovlivnila další generaci, začalo být rovněž zjevné až po letech. Například hvězda amerického popu minulé dekády Lana Del Rey se k ní výslovně přihlásila. Britská kapela Bastille natočila song nazvaný Laura Palmer. A další, od sestavy The Flaming Lips po producentku Zolu Jesus, oslavili soundtrack k Twin Peaks na benefičním koncertu v roce 2015. "Hudba k Twin Peaks se do mě zaryla zcela zásadně," řekl například Deníku skladatel Jan P. Muchow.

Když před pěti lety David Lynch natočil třetí řadu, opět na ní spolupracoval s Badalamentim. A stejně tak znovu přizvali pěvkyni Julee Cruise, jež stála u začátku jejich spolupráce na Modrém sametu, z jejíž skladby Falling se zrodilo instrumentální téma Městečka Twin Peaks a která v seriálu ztvárnila barovou zpěvačku.

Ti dva letos odešli ani ne půl roku od sebe: Julee Cruise kvůli bolestem spáchala sebevraždu ve věku 65 let. O dvacet let starší Angelo Badalamenti teď zemřel přirozenou smrtí.

Video: Ze třetí řady Twin Peaks na vás dýchá tajemství vesmíru, říká Fila

Šíleně napínavé, místy legrační, dýchá na vás tajemství vesmíru. Je to čistý krásný surrealismus, chválí pokračování Twin Peaks kritik Kamil Fila. | Video: Kamil Fila
 

Právě se děje

Další zprávy