Andělé s křídly ze second handu

Jan Šprincl
25. 2. 2007 10:00
Recenze - Sierra Cassidy dala sestře pro tentokrát vale, ale duch CocoRosie si vzala do Metallic Falcons s sebou.
Foto: www.voodooeros.com

Je těžké se zbavit břemena kapely, která je nepřeslechnutelná hravým, po domácku vyrobeným  zvukem ve spojení s ženskými vokály: zpěv Sierry Cassidy by byl vynikající a osobitý při interpretaci jakéhokoliv žánru, třeba i opery, kterou studovala na konzervatoři v Paříži.

Teď ho využívá v projektu Metallic Falcons. V něm se spojila s konceptuální umělkyní Matteah Baim a jejich debutové album nese název Desert Doughnuts. V amerických regálech obchodů s deskami je víc než půl roku, k nám se dostává až nyní.

Podobně jako u CocoRosie, i tady hraje prim schopnost rozezvučit svůj hlas a najít mu ideální souhru s jakýmkoliv nástrojem včetně hracího strojku, dřívek a gumové kačenky. Rozdíl je v ladnosti; lehkost Metallic Falcons narušují ostré kytarové riffy a bicí Lacyho Lancastera.

Foto: www.voodooeros.com

Styl Metallic Falcons bývá nazýván soft metalem, ovšem to je v našich končinách, kde je tato hudba pořád synonymem pro zdegenerovanou kytaru a litr zelené, dost zavádějící. Ale jestli máme zůstat v daných mantinelech, pak tohle pozoruhodné dívčí duo je kapelou, která v pět ráno dohrála všechny své nadupané hity, fanouškům přehrála nezbytné coververze, zkrátka vyčerpala pózy a teď sama sobě pro radost přemýšlí, jak by zněl gotický rock kdyby se hrál jako psycho folk.

Metallic Falcons se označují za anděly s použitými křídly. Umějí být i vílami, Amazonkami nebo jednoduše umělkyněmi žijícími ve vlastním světě. Podobně jako další newyorští avantgardisté uzavření v betonu výškových budov, chtějí mít pro svoje vyjádření víc prostoru, než nabízejí uzavřené bloky ulic a sklepní kluby; proto odcházejí na okraj města nebo do přírody.

Metallic Falcons jednu z takových poutí předloni podnikli po americkém středozemí a jeho pouštích a teď o ní na debutovém albu Desert Dougnuts vyprávějí. Kojoti i Disneyland sem zapadají naprosto přirozeně.

Cesta ke kořenům (Sierra Cassidy má v těle indiánskou krev) si sama vyžádala jazyk, kterým se poselství má rozeznít do světa. Není srozumitelný napoprvé, ale při troše pozornosti připomíná něco, na co jsme už dávno zapomněli.

Metallic Falcons: Desert Doughnuts. CD, 47 minut, Voodoo-Eros, 2006.

 

Právě se děje

Další zprávy