Albarn nabil magnum chladnou psychedelií

Jan Šprincl
22. 1. 2007 9:00
Recenze - Posedlost akčním hrdinou Clintem Eastwoodem pronásleduje Damona Albarna i v novém projektu The Good, The Bad & The Queen.
Foto: EMI

Nejdřív to bylo přímo Eastwoodovo jméno, které se objevilo v názvu prvního singlu Albarnova projektu Gorillaz. Poté to byla píseň Dirty Harry a teď neobyčejně talentovaného hudebníka slyšíme na desce parafrázující jméno Eastwoodova filmu Hodný, zlý a ošklivý - The Good, The Bad & The Queen.

Kdo zná Eastwoodovy spaghetti westerny i jeho pozdější slabomyslnější snímky s drsným Harrym a hlavně revolverem 44 magnum v hlavní roli, určitě si vybaví jeho dosti monotónní herectví. Zdá se, že něco podobného potkalo i kapelu Damona Albarna.

Foto: TGTBATQ

Desku, která má nesporné hudební kvality, od velkého posluchačského zážitku odrazují jednobarevné aranže: zahuhlaný kytarový rock´n´roll zřídka využívá elektroniku a líně se plazící Albarnův zpěv je tak křehký, až je to spíš doprovod postpsychedelické symfonie než pop-music.

Poslechněte si skladby z alba The Good, The Bad & The Queen na MySpace

Navštivte webovou stránku The Good, The Bad & The Queen

Už předem se vědělo, že letos devětatřicetiletý Albarn postavil těleso, kterému se říká superkapela - v The Good, The Bad & The Queen hraje na basu Paul Simonom z The Clash, na kytaru Simon Tong z The Verve a bubny obstrarává Tony Allen, průkopník afrobeatu a někdejší člen Africa 70. Producentem alba se stal Danger Mouse, který kromě vlastních projektů (Grey Album, Gnarls Barkley) s Albarnem spolupracoval už v Gorillaz.

Foto: EMI

Vydání desky předcházely singly Herculean a Kingdom of Doom, které britský tisk vychválil, ale v hitparádách se ten první výrazně neprosadil a na zhodnocení úspěchu druhého ještě nenastal čas. Po chvíli pátrání jde na internetu najít i poměrně kvalitní záznam z konce října, kdy The Good, The Bad & The Queen nový materiál přehráli na festivalu Electric Proms v Londýně.

Ohlas u fanoušků pod pódiem byl zaslouženě silný, ale zavřeni ve studiu se The Good, The Bad & The Queen stali neživou kapelou, ve které hudebníci úmyslně stojí na brzdě tak důsledně, že dvanáct písní se slévají v jednu. Navíc u obou singlů, ať jsou toho důkazem, se nejde zbavit pocitu, že posloucháme skicy, se kterými by se u Gorillaz ještě dál pracovalo.

The Good, The Bad & The Queen staví na truchlivé atmosféře, někdy sborech; hudební lo-fi schémata prokládají citacemi psychedelie sedmdesátých let a nenápadnými ohlasy filmové hudby.

Foto: TGTBATQ

Dobré nápady a důmyslné propojování stylů jsou tentokrát zmrazeny v ponuré, truchlivé, neosobní nahrávky. Jedním slovem - nuda.

Prý se jedná o jednorázový projekt a Damon Albarn se brzy vrátí k Blur - kapele, která v devadesátých letech soutěžila v pomyslném klání o nejlepší britpop počin. Když si uvědomíme Albarnovy schopnosti, není důvod, aby tento návrat nevyšel, ale zároveň si přejme, aby to dopadlo lépe než s The Good, The Bad & The Queen. Na téhle desce se Albarn ukázal jako osvícený, ale bohužel akademický hudebník ráže 44 magnum.

The Good, The Bad & The Queen. CD, 43 min, vydala firma EMI v roce 2007.

 

Právě se děje

Další zprávy