Interpret velkých šlágrů

Sinatra hudebně debutoval koncem 30. let minulého století v éře swingu, svými hity pak definoval čtyřicátá a padesátá léta jako dobu velkých písní - tehdy proslul coby interpret muzikálových nebo filmových šlágrů od Jeromea Kerna, Irvinga Berlina, George Gershwina, Richarda Rodgerse nebo Colea Portera.

Sinatra je povýšil na vysoké umění a přispěl k tomu, že dnes bývají svorně označovány za repertoár takzvaného Velkého amerického zpěvníku, k němuž se vrací už několikátá generace jazzových interpretů.

Popularitu zpěvák neztratil ani v polovině 50. let, kdy už se začínal prosazovat rokenrol. Právě z roku 1955 pochází jedno ze Sinatrových nejznámějších alb In the Wee Small Hours.

Dnes bývá Sinatrova tvorba rozdělována do tři období: na roky 1943 až 1952, kdy nahrával pro značku Columbia a zvlášť spolupracoval třeba s autorem bigbandových aranžmá Axelem Stordhalem, 1953 až 1962, kdy měl smlouvu s Capitolem a natočil několik alb označovaných za první takzvané konceptuální desky, a konečně roky 1960 až 1981, kdy vydával u Reprise Records.

"Když chcete získat publikum na svou stranu, musíte před ně předstoupit s naprostou pokorou a poctivostí, jinak to nefunguje," svěřil se jednou Sinatra. Ten se sice nikdy nenaučil noty, vrozený talent mu ale umožnil dávat do zpěvu vše. Bez nadechnutí prý ve vrcholné formě zvládl zazpívat i osm taktů.