Končí extrémně horký srpnový den, pomalu se stmívá a na Letné začíná být rušno. V davu nedaleko známého metronomu je opravdu těsno. Zahájení 21. ročníku festivalu nového cirkusu Letní Letná přilákalo několik tisíc lidí, často rodin s dětmi. Falešný dirigent v lacině vyhlížejícím obleku a s kudrnatou parukou na hlavě slibuje, že publikum čeká koncert, snad Beethovenův repertoár hraný na triangl, který třímá v rukách. Brzy je ale jasné, že všechno bude jinak.
Na betonový plac přijíždí vysokozdvižný vozík, který nabírá koncertní křídlo i s klavíristou. Následuje červený kamion s nápisem Cirque. Jeho návěs vyskládaný matracemi se na další hodinu stává pódiem pro akrobaty i kapelu.
Inscenace Nouzové zastavení střídá precizní akrobacii jedné ženy a pětice mužů s humornými situacemi založenými na tom, že se stále něco kazí a rozbíjí. Jednou je to vysokozdvižný vozík, který chrlí červenou páru a line se z něj zápach spáleniny. Jindy celý kamion vybuchne a artisté vyzývají několik diváků, aby jim ho šli pomoct roztlačit a představení mohlo pokračovat. Hasicí přístroj jako by byl jednou z postav. Publikum ale může zůstat v klidu. "Jsme profesionálové, všechno je pod kontrolou," zaznívá z amplionu.
Zakladatel a ředitel festivalu Jiří Turek přiznává, že letos s týmem vybrali zahajovací představení tak trochu náhodně. Po loňské náročné švédsko-české show na nově vzniklém jezírku v Letenských sadech se pořadatelé chtěli vydat tradičnější cestou. "Minulý rok to dopadlo skvěle a byli jsme šťastní, ale také vyčerpaní. Chtěli jsme si trochu oddechnout a udělat klasičtější představení," vysvětluje. Když jim proto soubor Akoreacro nabídl, že chystá turné po Polsku a mohl by s open-air projektem na kamionu přijet také do Česka, rádi přijali.
Středeční zahajovací představení bylo již tradičně zdarma. Letos je bez vstupenky možné navštívit také venkovní show She is Not Me o každodenních trablích žen, které v režii francouzského Cirque Aïtal uvede osm českých performerek.
Jiří Turek se snaží šetřit na některých nákladech festivalu, aby mohl část programu stále nabízet bezplatně; co může, řeší takzvanou barterovou dohodou. Ví, že se mu to vrátí. "Když uděláme velkou show zdarma, část lidí přijde i na další placená představení," pozoruje.
Zároveň se zaměřuje na výchovu nejmladších diváků. Souběžně s festivalem se koná příměstský tábor Letní Letňák, kde se děti učí základy herectví a cirkusových disciplín. Oficiální cirkusová škola v Česku podle Turka chybí. Hlavně ve srovnání s Francií, kde má toto umění velkou tradici a kde jej zakladatel festivalu v 90. letech minulého století objevil pro zdejší diváky.
Za 21 let, co akci pořádá, pozoruje nárůst zájmu o nový cirkus. Ještě na přelomu tisíciletí většina Čechů tuto disciplínu, mísící tradiční cirkusové postupy s divadelními a tanečními prostředky, neznala. Dnes v tuzemsku fungují dvě hlavní novocirkusová uskupení, Cirk La Putyka, který na Letní Letné oslaví 15 let fungování, a také Losers Cirque Company. "Ti zde přesně před deseti lety odehráli své první představení," připomíná Jiří Turek začátky skupiny, jež má dnes i vlastní divadelní scénu Bravo.
Mezinárodní festivaly nového cirkusu už fungují také v dalších českých městech. Na přelomu května a června se v Trutnově konal Cirk-UFF, který existuje od roku 2011. Jen pár dní nato na Slezskoostravském hradě v Ostravě následoval osmý ročník podobně zaměřené akce Cirkulum. Už na jaře se profesionalizace žánru v Česku posunula o krok dál ustavením Asociace nového cirkusu. Jiří Turek byl jedním ze zakládajících členů.
Spolek má celý obor zastřešovat a pomáhat rozvoji. "Zároveň budeme moct vystupovat společně při různých jednáních, před úřady i ministerstvem kultury. Už tam nebudu muset chodit sám s tím, že Jirka Turek něco chce," objasňuje ředitel Letní Letné. Zároveň dodává, že není potřeba růst donekonečna, protože několik desítek cirkusových souborů se v Česku stejně neuživí. Nekonečnou expanzi neplánuje ani se svým festivalem. "Nesnažíme se být každý rok větší a mít víc a víc představení. Zaměřujeme se spíš na to, abychom vylepšovali obsah," uzavírá.
