„Hele, za mnou hoří Palach!“ Trend AI historických vlogerek zaplavil sociální sítě

Dějiny jako atraktivní kulisa a potrava pro algoritmy. Ulicemi různorodých civilizací se prohání generované influencerky. Pomáhají nám pochopit historii? Ale kdeže. Jen prodávají možnost tvorby vlastní umělé identity s virálním potenciálem.

„Jsem v Pompejích, tamto je Vesuvius a dnes je den D,“ říká sama sebe točící influencerka Chloe. Záhy potkává starořímského občana, kterého se slovy „boom, boom, like boom“ snaží vehementně upozornit, že sopka brzy exploduje. Následně popisuje tamní fast food a prochází ulicemi, než zavládne chaos. Chloe není skutečná, jde o dívku vygenerovanou umělou inteligencí, která s až fetišistickým puncem splňuje instagramový ideál krásy. Dokonale štíhlá bruneta se pokouší přiblížit historii digitální generaci.

Dále navštěvuje třeba 2. světovou válku, tudorovskou Anglii, pravěk nebo Titanic. V poslední době si do podcastů zve Leonarda da Vinciho nebo George Washingtona, kterých se ptá, zda se Mona Lisa usmívá, respektive zda má dřevěné zuby. Za kanálem Chloe VS History, jehož obsah je v delší formě k dispozici na YouTube (populárnější jsou však krátké formáty na Instagramu a TikToku), stojí Jonathan Laremy, naplňující obraz technologického self-made mana. Ústřední koncept jakýchsi turistických vlogů podpírá snaha o estetickou hyperrealističnost a nutno říct, že na první pohled vypadá přinejmenším přesvědčivě.

Bulvarizovaná historie v kýčovitém kabátě

Kdykoli projedeme komentáře pod jinými AI generovanými videi, většina uživatelů je odmítá. Pojem AI slop (AI „břečka“) se stal určujícím synonymem. Tady je to však naopak. Vlogísky sbírají miliony zhlédnutí a komentující je chválí slovy, že přesně takto by se generativní AI měla využívat. Jde o dokonalé ovládnutí trendů. Líbivá stylizace, šokantní rétorika, umělá inteligence a bulvarizace historie coby nejpopulárnějšího humanitního oboru. Opravdu nám ale tyto vyumělkované atrakce pomáhají pochopit historii? Samozřejmě, že ne.

Dějiny jsou zde redukované jen na několik atributů. Jde o typické vyzobávání zajímavostí, případně o snahu přiblížit tehdejší život dnešku. Namísto pochopení složitých souvislostí tu dochází k té nejzrádnější formě popularizace. Poslouchat o tom, jak se v antickém Římě vykonávala velká potřeba ve sdílené místnosti (navíc když si u toho krásná dívka zacpává nos), je přece lákavé. AI historické toulky se od obdobně laděných magazínů píšících o dějinných bizarnostech liší jen formou. A pro konzumenty mnohem atraktivnější.

Jak dobře ukazuje kanál The Present Past – Chloe VS History je plná historických nepřesností. Od špatně zvoleného oblečení po „seknutí se“ o celá staletí. Video mimochodem obsahuje také rozhovor s Laremym, který nejen že si nechává generovat videa, ale také samotné scénáře. Jistě, hledání historických nepřesností je oblíbenou disciplínou diváků i u filmů a seriálů. Ty jsou ale už ze své podstaty adaptací a reinterpretací, ústředním cílem je vyprávění. Jakkoli je důraz na historickou přesnost rozhodně validní optikou, významotvorná díla nabízí mnohem více.

Po zhlédnutí několika videí Chloe VS History se dostavuje pocit omšelého otupení. Laciný fígl s mobilem poskakující influencerky se rychle vyčerpá, formulky se opakují, stejně jako její reakce. I proto se Laremy svůj obsah snaží modulovat.

V posledních videích Chloe obyvatelům starověkého Říma začala ukazovat novou mobilní aplikaci, na kterou dělá reklamu. Bizarně obludné výjevy se stávají součástí mamutího molochu, kde AI generovaná videa slouží hlavně k propagaci generativních programů. Takový „dokonalý“ uroboros. Jen těžko si představit, že sledování těchto videí někoho ponoukne k hlubšímu studiu historie. V obrazy přesaturovaném světě se Chloe jen utopí v přehršli dalších. Ostatně napodobitelů historických vlogů se vyrojilo nespočet.

„Jasně, soudruhu, vyřídím to přes Dubčeka.“

Máme tu i českou mutaci: Adéla vs Historie. Taktéž plakátově perfektní, hubená a opálená bruneta. Tento kanál původně začínal jako laciná kopírka svého předobrazu. Opakoval stejné náměty i zasazení. Posléze však optiku zaostřil na české dějiny. „Hele, jsem ve středověký Praze! A támhle se staví Karlův most. No fakt,“ říká Adéla, načež komentuje pózující paní, která jí nabízí pečeného holuba. „Jako celýho, s hlavou,“ dodává generovaná influencerka. Posléze vysvětluje rytíři, co jsou to džíny, a králi, co znamená selfíčko. Adéla oproti Chloe klade mnohem silnější důraz na průpovídky typu: „Škoda, že tu není wi-fi.“ Postupně ale její pomyslná tvorba morfuje v mnohem vyhrocenější výjevy.

„Pochodeň číslo jedna, právě se to stalo a já jsem ho před hodinou prosila, ať to nedělá,“ deklamuje v melodramatickém křepčení v pozadí s hořícím Janem Palachem. Zastavuje ji estébák a Adéla mu říká: „Jasně, soudruhu, vyřídím to přes Dubčeka,“ ať už to znamená cokoli. Jsme svědky exploatace a útoku na ty nejbanálnější pudy krmené šokem. „Jdi na 11. září,“ píše jedna z uživatelek pod video. V dalším videu se zase nachází před hořícím Heydrichovým autem, případně sleduje posledních pár hodin před vypálením Lidic.

Zde se opakuje častý motiv těchto AI turistek v čase, kdy se snaží obyvatele varovat před blížící se katastrofou. Neškodný nevkus se rázem stává vyděračským contentem, jenž na holocaustu parazituje tím nejhorším možným způsobem. V posledních týdnech však Adéla svůj koncept změnila ještě jednou – ve videích hraje stále menší roli (ojedinělým případem je třeba přímá spolupráce s Čachtickým hradem, kde se potkává s Alžbětou Bathory – budiž).

Nostalgie, retro a roztomilé dětičky

Contentu teď ale dominují nostalgické vzpomínky na 90. léta a rané milénium. Děti a náctiletí ušpinění od hraní si venku se pohoršují nad dnešní generací, která zapomněla na osobní kontakt a stále jen kouká do mobilů. Podkres tvoří melancholická hudba. To však vytváří nechutně zkreslený a selektivní obraz minulosti v duchu hesla „dříve bylo lépe“, zatímco dnes jsme v područí technologií.

A nechybí ani fetišizace retro počítačů, večerek, teplákových souprav nebo fyzických hudebních nosičů. Dříve bylo barevně, dnes je vybledle, ukazují kontrastní záběry měnícího se prostředí.

Druhou páteř obsahu nyní tvoří také životopisná videa, kde osobnosti jako Baťa či Němcová ve vlogových útržcích rostou, začínají jako roztomilé dětičky s velkýma očima a stávají se postupně dospělými. To vše pak bývá okořeněno slzami na jejich tvářích či emocionální mimikou.

Kanál se snažil svůj obsah monetizovat i na platformě Herohero, kde slibuje exkluzivní přístup do zákulisí. Po zaplacení předplatného ale nacházíme od března neaktivní kanál, kde je totožný obsah jako na Instagramu, jen publikovaný vždy o den dříve. Nic víc. Na naše dotazy, kdo za kanálem stojí či jak promýšlí svou koncepci, nikdo nereagoval. Hlavním účelem kanálu je opět propagace generativní AI platformy a naučných kurzů. Na webové stránce se dozvídáme, že Adélu vytvořil jakýsi Matěj.

V cenovém rozpětí 10 až 45 tisíc korun si můžete vybrat ze tří druhů kurzů, podle webu jsou všechny vyprodané. „Postav si svou virální AI postavu,“ zní slogan. Historické exkurzy jsou tak pouze nástrojem k oslovení mas, mezistupněm k prodeji úplně jiného produktu. A tomu je vše podřízeno. O historii skutečně nikomu nejde.

Jde o něco nebezpečného? Pravděpodobně ne. Celý fenomén ale nádherně odráží pokrytectví stále silnějšího trendu sociálních sítí, které se topí v nehodnotném AI slopu, jenž mnohým může pokřivit vnímání minulosti a ještě více nás uzavřít v už tak neproniknutelných bublinách. Hyperrealistická vize je vydávaná za něco autentického jen proto, že vypadá uvěřitelně, jakkoli umělost sálá z každého pixelu. Všeobecné lpění na vizualitě nabývá zhoubných parametrů. Tak „slunce v duši“ a nezapomeňte na mončičáka!