Good bye, Aj Wej-weji. Krátká výstava chce ukázat, že patos k umění inspirovanému migrací nepatří

Hana Slívová Hana Slívová
5. 1. 2018 17:05
V pražské galerii INI se 6. ledna budou umělci loučit s Aj Wej-wejovou instalací Zákon cesty, kterou vystavuje Národní galerie. Objekt od čínského umělce je podle organizátora Piotra Sikory plný patosu. Na výstavě, již pořádá, nabídne alternativní pohledy na umění a uprchlickou krizi.
Aj Wej-wejova instalace, se kterou se budou umělci v INI Gallery "loučit".
Aj Wej-wejova instalace, se kterou se budou umělci v INI Gallery "loučit". | Foto: Ludvík Hradilek

Jako o večírku na rozloučenou o svém projektu Goodbye Ai WeiWei, který se bude konat v pražské INI Gallery od 6. ledna, mluví kurátor Piotr Sikora.

V době, kdy se Národní galerie loučí s obří instalací Zákon cesty od čínského umělce Aj Wej-weje vystavenou ve Velké dvoraně Veletržního paláce, Sikora pozval do INI výtvarníky a umělce, již se taktéž zaobírají uprchlickým tématem. Na rozdíl od Aj Wej-weje ale podle kurátora nepracují s patosem a kýčem.

Aj Wej-wejovo dílo je v Národní galerii do 7. ledna.

"Rád bych na výstavě ukázal, jak také může vypadat angažované umění, na které jeho autoři nemají tolik peněz a v němž není prostor pro patos," vysvětluje Sikora. "Zároveň tento projekt vnímám jako recenzi Aj Wej-wejova Zákona cesty. Žádný opravdu kritický text jsem totiž nezaznamenal."

Přijeli z Indonésie, jsou tu už 50 let

V 17 hodin program otevře indonéský multimediální umělec Vincent Rumahloine, jenž stopuje osudy krajanů, kteří v 60. letech 20. století odešli do Československa a do dalších evropských zemí. Jeden ze zhruba dvaceti lidí, kteří žijí v České republice, bude v galerii mluvit o svém osudu. 

V 17:45 začne diskuse s umělci a kurátory, běloruská umělkyně Jana Shostaková pak od 19 hodin přečte dopis Aj Wej-wejovi a přednese myšlenku, zda není ve společenské diskusi vhodnější místo slova "uprchlík" používat například označení "nováček".

Polák Tymon Nogalski zase ve svém videu ukáže, jaké to je, když se ze záběrů vest lidí, kteří se do Evropy pokusili dostat přes moře, nevyrobí žádné umělecké dílo, ale zachytí se tak, jak jsou - pohozené a roztrhané coby symbol zoufalství.

Pro projekt Sikora oslovil ještě fotografku Janu Pošovou, slovenského malíře Martina Lukáče a Roela van der Lindena z Nizozemí, multimediální fotografku Barboru Fastrovou a izraelského umělce Gili Avissara. 

 

Právě se děje

Další zprávy