Reklama
Reklama

Zranitelný tvrďák Marlowe. Ani Raymond Chandler nevěděl, kdo spáchal jednu vraždu

Filmový přepis románu Raymonda Chandlera Hluboký spánek má pověst jedné z nejzamotanějších detektivek, které kdy byly natočeny. Skoro každých deset minut v ní dojde k nějakému zvratu nebo vraždě. Přesto je to nejpamětihodnější chandlerovská adaptace s nejlepším filmovým Philem Marlowem. Od její premiéry v pondělí 31. srpna uplyne 80 let.

Krátce po dokončení filmu se představitelé hlavních rolí Humphrey Bogart a Lauren Bacallová vzali.
Krátce po dokončení filmu se představitelé hlavních rolí Humphrey Bogart a Lauren Bacallová vzali.Foto: Warner Bros.
Reklama

Chandlerův první román Hluboký spánek vyšel v roce 1939. Autor v něm využil témata povídek, které dříve napsal pro časopis Black Mask a v nichž detektiv Marlowe ještě nevystupoval. Sám tento tvůrčí postup označoval za „kanibalizaci“. V románu propojil zápletky povídek Vrah v dešti a Opona, drobné motivy si vypůjčil i z příběhů Práskač a Mandarínův nefrit. 

Filmové zpracování Hlubokého spánku nebylo první chandlerovskou adaptací. V roce 1942 vznikla nepovedená variace románu Sbohem buď, lásko má pod názvem The Falcon Takes Over, v níž Marlowe vůbec nefiguroval. Na plátně se osamělý, cynický, přesto ale morálně zásadový detektiv poprvé objevil v podání Dicka Powella o dva roky později v další, tentokrát zdařilé adaptaci téže předlohy. 

Rozmazlené a zkažené

V Hlubokém spánku Marlowa ztělesnil pětačtyřicetiletý Humphrey Bogart. Pro herce to nebylo první setkání s americkou drsnou školou. Již v roce 1941 se v noirové klasice Maltézský sokol převtělil do soukromého očka Sama Spadea. Právě na detektivku, natočenou podle románu Dashiella Hammetta, přímo odkazovala důvtipná filmová upoutávka na Hluboký spánek. 

Chandler se v polovině 40. let stal etablovaným hollywoodským scenáristou díky noirovému filmu Pojistka smrti (1944). Na Hlubokém spánku, který vznikal ve studiu Warner Bros., ale spolupracovat nemohl, neboť měl uzavřenou exkluzivní smlouvu se společností Paramount. 

Reklama
Reklama

Režisér Howard Hawks proto angažoval slavného prozaika Williama Faulknera a talentovanou spisovatelku Leigh Brackettovou. Scénář, který se přímo během natáčení neustále přepisoval, posléze dopracoval Jules Furthman. Jeho autoři doslovně převzali řadu Chandlerových dialogů, zároveň je ale obohatili vlastními replikami napsanými v témže duchu. 

Stejně jako v románu se Marlowe snaží vyřešit zdánlivě banální vyděračský případ, kolem něhož se záhy začnou povážlivě kupit mrtvoly. Své chlípné prstíky do něj mají namočeny dvě dcery starého generála Sternwooda, které ke všem obvyklým nectnostem rozmazlených krásek přidaly ještě několik vlastních. Mladší Carmen si upejpavě cucá palec, zároveň ale fotí porno. Starší Vivian má slabost pro hazard – a je jedno, zda jde o ruletu, či o muže. 

Marlowe (Humphrey Bogart) najde zdrogovanou Carmen (Martha Vickersová) v choulostivé situaci.
Marlowe (Humphrey Bogart) najde zdrogovanou Carmen (Martha Vickersová) v choulostivé situaci.Foto: Warner Bros.

Mravnost nade vše

Román, jehož název je poetickou metaforou smrti, je pověstný spletitým dějem a ani jeho adaptace není přehlednější. Je v ní tolik vyděračů, hazardních hráčů, pašeráků a nymfomanek propojených vášněmi i nenávistmi, že scenáristé ani Howard Hawks nevěděli, zda jednu postavu – Sternwoodova šoféra – někdo zabil, nebo to byla sebevražda. 

Režisér marně hledal odpověď i u autora. Když Chandlerovi poslal telegram se žádostí o vysvětlení, dostal lakonickou odpověď: „Nemám tušení.“ Hawks se proto vzdal snahy logicky rozplést zauzlený příběh, v němž zemře sedm postav (přičemž dvě z nich diváci nikdy neuvidí), a soustředil se na dokonalé vystižení chandlerovské atmosféry i charakterů. 

Reklama
Reklama

Zhruba do dvou třetin se scénář drží předlohy, poté se s ní ale začne rozcházet. Závěr je zcela odlišný. K řadě změn došlo z cenzurních důvodů, neboť mravokárné směrnice tzv. Haysova kodexu filmaře donutily zamlžit sexuální motivace některých postav. 

Z filmu není zřejmé, že se zdrogovaná Carmen nechá fotografovat nahá, že zavražděný vyděrač maskoval svým knihkupectvím obchod s pornografií ani že jeho smrt pomstil jeho homosexuální milenec. Vypuštěna byla také scéna, ve které Carmen vleze v Evině rouše do Marlowovy postele, nebo klíčová sekvence, v níž se vyšinutá dívka pokusí detektiva zastřelit. 

Hvězdu zastínila kolegyně

Další zásadní změny pramenily ze zcela jiného důvodu. Po mimořádném úspěchu Hawksovy válečné romance Mít a nemít (1944), při jejímž natáčení ženatý Bogart navázal vztah s devatenáctiletou Lauren Bacallovou, chtěl režisér znovu naplno využít vzájemnou chemii mezi oběma herci. Na rozdíl od románu se tak mezi Marlowem a „polepšenou“ Vivian zrodí milostný vztah. 

Starší generálova dcera Vivian (Lauren Bacallová) skrývá před Marlowem (Humphrey Bogart) temné rodinné tajemství.
Starší generálova dcera Vivian (Lauren Bacallová) skrývá před Marlowem (Humphrey Bogart) temné rodinné tajemství.Foto: Warner Bros.

Natáčení se – především kvůli Bogartově nadměrnému pití, jímž se vyrovnával s rozpadajícím se manželstvím s herečkou Mayo Methotovou – protáhlo do ledna 1945. Dokončený film byl poté promítnut americkým vojákům v zámoří. Studio se však premiéru rozhodlo odložit až po skončení války. 

Reklama
Reklama

Toho využil Charles K. Feldman, herecký agent Lauren Bacallové, a přesvědčil Jacka Warnera, aby byly do filmu dopsány a dotočeny nové scény, které by umocnily erotické jiskření mezi ústředními postavami. Přidáno bylo několik drze koketních dialogů, včetně proslulé dvojsmyslné konverzace o „koňských dostizích“. 

Dotáčky, díky nimž film místy přeskakuje od noiru k téměř screwballové komedii, měly podpořit ohroženou kariéru Lauren Bacallové. Tu by jinak herecky zcela zastínila znamenitá představitelka Carmen Martha Vickersová. Z původní verze z roku 1945 bylo – na úkor srozumitelnosti příběhu – odstraněno 18 minut. Finální sestřih filmu, který vstoupil do amerických kin 31. srpna 1946, je ale díky dodatečně natočeným nebo přetočeným scénám jen o dvě minuty kratší. 

Humor s podtónem pohrdání

Marlowa později hrála řada známých herců (Powers Boothe, Danny Glover, James Caan, Liam Neeson aj.), Bogarta však nikdo nepřekonal. Objevuje se v každé scéně a vyzařuje z něj charisma zranitelného tvrďáka se smyslem pro humor, v němž se – jak podotkl Chandler – „skrývá dráždivý podtón pohrdání“. Marlowa svádí každá žena, s níž se potká, jak dokládá rafinovaný flirt s obrýlenou dívkou z knihkupectví v podání Dorothy Maloneové. 

Přestože se peníze vložené do rozpočtu ve výši 1,6 milionu dolarů studiu třikrát vrátily, Bogart už nikdy Marlowa neztvárnil. V roce 1947 měly premiéru dvě další chandlerovské adaptace, včetně experimentálního filmu Dáma v jezeře s Robertem Montgomerym, v němž subjektivní kamera sleduje veškeré dění jakoby očima hlavního hrdiny. Poté Marlowe zmizel z pláten kin na více než dvacet let. 

Reklama
Reklama

Hluboký spánek byl znovu natočen v roce 1978, tentokrát se šedesátiletým Robertem Mitchumem. Hvězdně obsazený neo-noir byl sice dějově věrnější předloze, a tedy i sexuálně explicitnější než jeho předchůdce, rozhodnutí tvůrců přesunout příběh do Londýna 70. let ale atmosféru americké drsné školy zcela rozmělnilo. 

Román se dočkal i dalších adaptací: televizní (1950), dvou rozhlasových (1977 a 2011) a divadelní (2011). V roce 1991 navíc spisovatel Robert B. Parker vydal pod názvem Krvavý sen autorizované pokračování, v němž se Marlowe opět setkává se starými známými postavami, včetně obou neřestných sester.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama