Uherské Hradiště - Devětatřicátá Letní filmová škola, která se koná od tohoto pátku do příští soboty, nepřiváží zdánlivě tolik hvězdných hostů jako v posledních pár letech, ale její program je nabitý a nabízí v průřezu jednotlivých sekcí řadu skvostů, které jsou jinak velmi těžko k vidění.
Polská historie ve 3D
Páteční zahájení celé přehlídky obstará snímek Když se rozednívá Gorana Paskaljeviče a srbský režisér ho osobně uvede. Absolventovi pražské FAMU a jednomu z předních balkánských tvůrců připravili organizátoři celou retrospektivu, v rámci níž bude promítnut i Paskaljevičův nejslavnější film Sud prachu, jenž je nemilosrdnou analýzou jugoslávského konfliktu.
Minipřehlídku svých nejznámějších snímků bude v Uherském Hradišti mít i přední světový scénograf Allan Starski - držitel Oscara za výpravu k filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam. Kromě tohoto filmu se na festivalu promítnou i dva filmy Romana Polanského, na nichž Starski spolupracoval: válečné drama Pianista a dickensovská adaptace Oliver Twist.
Nastupující generaci filmařů zastupuje estonský tvůrce Ilmar Raag. Jeho průlomovým filmem se stal snímek Třída (Klass) z roku 2007, který se pro své neúprosné vylíčení chlapecké šikany stal doslova kultem v mnoha evropských zemích. Svůj talent potvrdil Raag ovšem i v následujících projektech - v seriálovém pokračování Třídy a novém hraném filmu Estonka v Paříži, ve kterém hlavní roli ztvárnila Jeanne Moreauová.
Zajímavé bude také setkání s Jerzym Hoffmanem, jehož jméno se u našich severních sousedů stalo synonymem pro historický velkofilm. Velmi populární žánr, stojící na adaptacích klasických děl polské literatury, má na filmovce samostatnou sekci. K vidění bude například Hoffmanova volná trilogie podle románů Henryka Sienkiewicze - Pan Wołodyjowski, Potopa a Ohněm a mečem. Dramaturgové ale neopomněli ani na jeho poslední snímek: rozmáchlý opus Bitva u Varšavy 1920, který je první polskou filmovou produkcí natočenou 3D technologií.
Portugalský Beckett
Od dalšího hosta Pedra Costy si organizátoři slibují, že by mohl být pro řadu filmových fanoušků osobním cinefilním objevem. Autor označovaný za Samuela Becketta současného filmu je nejvýznamnějším portugalským tvůrcem střední generace a jeho významově bohaté, těžko interpretovatelné snímky sbírají ceny ze světových festivalů.
Často se vztahuje ve svých snímcích k portugalské filmové i národní historii, díky čemuž je ideálním ambasadorem nejobsáhlejší sekce Focus: Portugalsko, který vyčerpávajícím způsobem představí kinematografii jihoevropské země.
Nabídne například reprezentativní průřez tvorbou nejstaršího činného režiséra na světě Manoela de Oliveiry. Tvůrce, kterému je 104 let, natočil většinu svých filmů až v seniorském věku, po pádu Salazarova režimu, pro který byl nepohodlným umělcem. Letní filmová škola nabídne jeho první i zatím předposlední snímek.
Filmově nepříliš probádanou „zemi na konci Evropy" představí od éry němého filmu přes význačná hnutí, jako byla „cinema novo", až po současnost. Tu zastupuje například jeden z nejdiskutovanějších snímků minulého roku Tabu Miguela Gomése, jehož kameraman Rui Pocas bude v Hradišti také.
Širokoúhlý Hrušínský
Retrospektivy a uctění svého celoživotního díla se dočkají legendy československého filmu Vojtěch Jasný a Dušan Hanák. Pro mnohé objevnou bude sekce Širokoúhlá šedesátá, připravovaná ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Jedná se o kolekci tuzemských snímků natáčených na širokoúhlý formát, které jinak než na velkém plátně nevyzní. Jde přitom o filmy, které stojí mimo mantinely československé nové vlny - ve výběru najdeme například známé sci-fi Ikarie XB1 nebo detektivku Po stopách krve s majorem Kalašem v podání Rudolfa Hrušínského.
Mnohé z těchto filmů poběží v Letním kině ve Smetanových sadech. Střídat se zde budou nejčastěji se snímky z další velmi atraktivní a přitom neprobádané sekce Zlatý věk Hollywoodu. Kromě klasik typu Občana Kanea nebo Jihu proti Severu se v Hradišti promítnou mnohá zásadní díla vzniklá ve třicátých a na začátku čtyřicátých let.
Zatímco ve Spojených státech se v roce 1933 nacházel filmový průmysl v éře rozkvětu a etabloval se jako nejvýznamnější zábavní odvětví, v Německu začal sloužit propagandě. Sekce Nástup nacismu nabízí mimo jiné nejslavnější antisemitský film Žid Süss Veita Harlana nebo odporný snímek Žaluji, brojící za eutanazii tělesně postižených.
Pozdní éry němého filmu se dotýká populární sekce Film a živá hudba, v rámci níž se ve Slováckém divadle představí kolekce filmů rakouského režiséra Georga Wilhelma Pabsta. Snímky doprovodí živě kapely jako Vložte kočku, Planety nebo Longital.
Důraz na projevy sexuality ženských hrdinek spojuje potom Pabsta s japonským klasikem Kanetem Šindóem, jemuž organizátoři připravili rovněž retrospektivu. Mezi jeho nejznámější film patří snímky Ostrov, Černá kočka a zejména Onibaba - moralita o sobectví a smyslnosti odehrávající se celá uprostřed lánů dvoumetrové trávy susuki.
Nesnesitelná hladovost nebytí
Jedním z nejskloňovanějších slov současnosti je krize. Dramaturgové filmovky na tuhle poptávku hbitě zareagovali a výsledkem je sekce nazvaná Nenápadný půvab krize. Netýká se jen současné politické a ekonomické situace, ale ohlíží se i za tím, jak pnutí ve společnosti reflektovali významní tvůrci v minulosti.
LFŠ tak nabídne žánrově i tematicky pestrá díla slavných tvůrců, jako jsou Lars von Trier (Epidemie), David Cronenberg (Stereo), Jafar Panahí (Tohle není film), Jean-Luc Godard (Vojáček) nebo Volker Schlöndorf (Ztracená čest Kateřiny Blumové).
Oblíbenou součástí každého festivalu bývají tzv. půlnoční filmy. Letos je v Hradišti spojuje téma zombies. Organizátoři připravili průřez žánrem, za jehož otce se dá považovat George A. Romero a jeho klasický horor Noc oživlých mrtvol z roku 1968.
Osmička filmů sdružených pod mottem Nesnesitelná hladovost nebytí sdružuje různé stylistické přístupy: najdeme tu italský gotický horor Dellamorte dellamore, známý v Česku i pod názvem Hrobník, nebo akční komedii Zombieland, která proběhla i našimi kiny.
