Ambiciózní britsko-americký projekt, jehož autory jsou Felix Barrett a Dennis Kelly podepsaný pod seriálem Utopia, sestává ze dvou kapitol nazvaných Léto a Zima. Rozdělené jsou každá na tři části. Odehrávají se na ostrově Osea, který skutečně existuje při ústí řeky Blackwater na východě Anglie.
V první části otec tří dětí Sam hraný Judem Lawem zjistí, že na tomto místě žije zdánlivě harmonická komunita lpící na víře a pradávných tradicích. Od okolního světa je takřka izolovaná - s britským pobřežím ostrov jen v době odlivu spojuje hadovitě se klikatící násep, který zbudovali staří Římané.
V "zimním" příběhu na tentýž ostrov, avšak jindy, přijíždí mladá Afroameričanka Helen ztělesněná Naomie Harrisovou, zatím poslední Miss Moneypenny z bondovek. Chce zde strávit dovolenou se dvěma dcerkami a zároveň najít odpovědi na několik tíživých otázek. Záhy však zjistí, že se zdejší společenství nachází v rozvratu, který předznamenává příchod temnoty.
Vizuálně vytříbené drama v letním úseku psychedelicky rozostřuje hranice mezi realitou a fantazií, místy předkládá až makabrózní výjevy. Pracuje s jasně barevnými, přeexponovanými obrazy. Zimní epizody jsou naopak ponořeny do zredukované barevné palety s převažujícími šedomodrými odstíny. Ubývá v nich brutálních sekvencí, stupňují však psychologické napětí.
Přestože obě části mají odlišný žánrový i vizuální styl, mnohé motivy se opakují. Oba nezvaní návštěvníci se setkávají s podezřelým chováním podivínských ostrovanů, jež se jim racionálně snaží vysvětlit rázovití, manipulativně přátelští majitelé zdejší hospody - hrají je Emily Watsonová a Paddy Considine. Oba protagonisté na ostrově nacházejí zlověstné náboženské symboly i stopy zvrácených okultních rituálů, aniž by bylo zřejmé, zda oběťmi byla jen zvířata, nebo i lidé.
Klíčové téma, které se proplétá příběhem a dotýká se také některých dalších postav, je však světské - je jím nesnesitelný žal ze ztráty dítěte. Ať již v té nejkrutější, nenávratné podobě, anebo prostřednictvím soudního odebrání potomka z péče jednoho rodiče.
Minisérie vstřebává ozvuky takzvaného folk hororu, tedy filmového žánru, který na přelomu 60. a 70. let minulého století definovalo několik britských titulů. Třetí den má blízko především k populárnímu hororu Robina Hardyho nazvanému The Wicker Man z roku 1973, který před několika lety vysílala Česká televize pod názvem Proutěný muž.
Pro tyto snímky je příznačné, že se odehrávají v tajemné krajině obývané zvláštní komunitou, která je odříznuta od světa a praktikuje rituály navazující na pradávné pohanské zvyky. Dalším typickým znakem je znepokojivá atmosféra navozující pocit neustále přítomné, ale nejasné hrozby.
Že žánr není přežilou raritou pro úzký okruh fanoušků, dokládá několik novějších filmů. Mimo jiné Vesnice, kterou v roce 2004 natočil M. Night Shyamalan, nebo loňské americko-švédské hororové drama Slunovrat od režiséra Ariho Astera. S druhým z nich je několika průsečíky propojen Třetí den.
Jeho tvůrci postmoderně eklekticky pracují s ozvěnami nejrůznějších mytologií a legend. Odkazují především na keltského boha Esa, jemuž bývali lidé obětováni oběšením. Na začátku úvodního dílu Třetího dne to připomíná postava dívky, jež takto sebevražedně nabízí své tělo bohům, aby vykoupila hříchy ostatních.
V ostrovním kultu hraje roli také historická postava vojevůdce Byrhtnotha, který padl v bitvě u Maldonu v roce 991, a dokonce i mýtus Jacka Rozparovače, jenž ve viktoriánském Londýně vraždil bezbožné ženy. Referencí je v příběhu tolik, že diváci mohou nakonec hledat skryté významy úplně ve všem.
Vynikající jsou oba představitelé hlavních rolí. Jude Law v roli Sama podává expresivní, fyzicky až mučivě trýznivý výkon. Kamera často zabírá jeho špinavou, krví zbrocenou a stále vyšinutější tvář v detailech a z atypických úhlů, včetně nadhledů a podhledů.
Naomie Harrisová své postavě dodává vnitřní sílu, se kterou potlačuje zoufalství i vyhrocené emoční stavy. Přesto je z její mimiky i gest znát, že v Helen kulminuje nezvladatelný vnitřní přetlak.
"Proč jsme nejely pryč?" ptá se ve čtvrté epizodě mladší dcera Helen své sestry - a s ní si tentýž dotaz mohou klást diváci. Obě hlavní postavy již po pár hodinách na ostrově dostanou tolik varovných signálů, že se zdá být nepochopitelné, proč neodjedou dřív, než je na ostrově vody přílivu uvězní na další nekonečné hodiny.
Metaforické šifrování obratně zakrývá skutečnost, že propojení obou částí dramatu bude pro zkušenější diváky předvídatelné - odhaleno je ostatně již na konci čtvrtého dílu. Přesto se tvůrcům i dál daří udržovat znepokojivou, takřka ezoterickou auru.
Sektářskou tajemnost autoři rafinovaně umocnili ještě tím, že neobvyklou strukturu seriálu ozvláštnili dvanáctihodinovým speciálem nazvaným Podzim, který byl natočen v nepřetržitém záběru. Vznikl ve spolupráci s britským experimentálním divadelním souborem Punchdrunk, jehož zakladatelem je jeden z tvůrců minisérie Felix Barrett.
Podzim mohli fanoušci v přímém přenosu na britském kanálu Sky Arts zhlédnout začátkem října, mezi uvedením třetí a čtvrté části. Poskytl jim detailnější pohled na obřady ostrova Osea, včetně tamní variace křížové cesty, kterou si musí projít každý nový duchovní vůdce.
Teď, po uvedení pěti regulérních epizod, diváci znají odpovědi již na několik klíčových otázek týkajících se ostrova, který jeho seriáloví obyvatelé považují za tlukoucí srdce světa. Zároveň jich ale stále neznají tolik, aby je tvůrci neudržovali v napětí až do posledních minut závěrečné části.
Třetí den
Tvůrci: Felix Barrett a Dennis Kelly
Seriál je k vidění na HBO GO, prvních pět epizod již nyní, 6. část od úterý 20. října.
