Zlaté květy jsou prokleté krví a bezmocí

Jan Pomuk Štěpánek
28. 6. 2007 0:00
Autor Klanu létajících dýk se vrací mnohoznačnou tragédií
Kletba zlatého květu
Kletba zlatého květu | Foto: HCE

Recenze - Tentokrát minimum akrobatických bojových scén; slavný Yimou Zhang rozmotává klubko vztahů uvnitř císařské rodiny. V Kletbě zlatého květu se víc mluví a deklamuje, i když propletenec vztahů, intrik a úkladných vražd uvnitř jednoho rodu nakonec vyústí do v pravdě krvavého tragického finále.

Ačkoliv se příběh ubírá předvídatelnými cestičkami, symbolickou mnohoznačností provokuje k řadě otázek. Záměrnou rozostřeností adaptace divadelní hry dramatika Caa Yu z 30. let minulého století dosáhl režisér velmi těžko uchopitelného výsledku, což kvality snímku nijak nesnižuje.

Příběh rodinné tragédie, která rozpoutá válečné běsnění a ze které nikdo nevyjde bez úhony, lze chápat jako novou variaci na klasické řecké nebo alžbětinské tragédie; stejně tak ale může evokovat svět nekonečných telenovel. Kletbu lze číst jako snímek ukazující pracujícímu lidu, kam vede opulentní vláda aristokracie. Ale i jako vzkaz, že režisér z "šedé zóny" nechce  mít s režimem nic společného.

Kletba zlatého květu
Kletba zlatého květu | Foto: HCE

Asi nejvíce otázek přichází po závěrečné fatální bitvě, kdy je na nádvoří paláce poseto tisíci mrtvých vojáků na rozdupaných chryzantémách. Stačí pár okamžiků a služebnictvo odklidí mrtvé, nanosí tisíce nových květin, zakrvácené koberce jsou překryty novými a slavnost pokračuje, jako by se nic nestalo.

Interpretace brutálního masakru z rozkazu komunistické vlády na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, nebo konstatování, že náhled Číny na lidská práva je po tisíce let jiný a oběť za "vládce" je pořád nejvyšší ctností? Řada recenzentů se pořád snaží pochopit, jestli je snímek oslavou a demonstrací moci současné Číny, nebo jestli je jeho dekadentní rodinná tragédie spíše chytrou provokací čínského režimu.

Muž, který byl  spolu se Stevenem Spielbergem pověřen režií úvodního ceremoniálu pekingské olympiády, se ve starších filmech pouštěl do relativizujících a paralelně rozvíjejících vrstev příběhu. Dosud nepřekonaného Hrdinu vyprávěl v několika barevných tónech a každý znamenal jinou postavu a úhel pohledu. V Klanu létajících dýk zase vodil diváka i své postavy za nos tím, kdo je slepý, kdo vidí, kdy slepý vede zdravého a naopak

Kletba zlatého květu
Kletba zlatého květu | Foto: HCE

Tentokrát zvolil jednoznačnější filmové prostředky, staví diváka přímo do oka uragánu a je na něm, jak se ve spletitém příběhu zorientuje. Zato relativizaci položil do samotného základu filmu. Rodinné vztahy rozplétá skrze pohnutky svých postav, ale zdráhá se se přiklonit na něčí stranu. Tuhle špinavou práci nechává na divákovi.

A podtrhuje tím klaustrofobickou monstróznost snímku: ať se divák ztotožní se kteroukoliv ze stran sporu, vždy ho to nutí přijmout i všechny zločiny, které se od této pozice vyvíjejí. V tomto Zhang nabízí formálně čistou tragédii: ušpiní se všichni, co s tím mají činění. Hlavní postavy, tisíce pěšáků, a nakonec i divák. 

Zhangův snímek vybízí k polemice nejen v souvislostech současné světové geopolitické situace. Zůstává věren výpravnosti asijských historických filmů a s neskutečnou precizností zavádí diváka do spletitého světa dotažených motivů a symbolů.

Při každé interpretaci dojdeme k fascinaci davem, touhou po božské dokonalosti, která se odráží v opulentním bohatství a nelidském perfekcionismu, procházejícím každým centimetrem čehokoliv, co se na plátně objeví.

Zároveň je tu ironie, se kterou režisér používá výsostně zlatou barvu; způsob, jakým nazírá chování postav v den svátku zlatého květu, který symbolizuje soudržnost rodiny. nebo s oblibou používané ornamenty čtverců uprostřed kruhu, které symbolizují rozdělení moci lidské a božské. To všechno jsou sofistikované hry, které dokáží předvídatelnému příběhu vtisknout hloubku a napětí.

Kletba Zlatého květu
Kletba Zlatého květu | Foto: HCE

Kletba dost možná zklame ty, kteří se vydají na další porci technicky bezchybně zvládnuté filmové akce, na další Klan létajících dýk. Tohle je více než cokoliv jiného poctivé kostýmní konverzační drama.

Nicméně i na bojové scény dojde. Kromě stěžejní a mnohoznačné závěrečné řeže mezi císařovými vojsky a vojsky královniných vzbouřenců dojde i na efektní noční bitvu a následnou honičku s nindži létajícími na provazech.

Kdo se vypraví na bojový film, těžko ho ty dvě scény vytrhnou; kdo jde na mnohovrstevnou tragédii, tomu přijdou jako třešinky na dortu.

Kletba zlatého květu ( Curse of the golden Flower), Čína/Hong Kong 2006. Režie Yimou Zhang, hrají Yun-Fat Chow, Li Gong, Jay Chou.114 minut, distribuce HCE. 

 

Právě se děje

Další zprávy