Komentář: Zlaté glóby získaly 3 filmy podle skutečnosti, jen 1 není pohádkou

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
7. 1. 2019 18:53
Skutečnost zvítězila nad pohádkami, dalo by se konstatovat nad výsledky letošních filmových Zlatých glóbů. Na cenách, které udělují zahraniční novináři působící v USA a jež jsou považovány za předzvěst Oscarů, zvítězila v kategoriích pro nejlepší film dvě díla líčící skutečný příběh.
Mahershala Ali byl oceněn za film Green Book. Ten poněkud polopaticky ukazuje, že svět není černobílý.
Mahershala Ali byl oceněn za film Green Book. Ten poněkud polopaticky ukazuje, že svět není černobílý. | Foto: ČTK/AP

Nejlepším dramatem se stal životopisný snímek o kapele Queen jménem Bohemian Rhapsody, který porazil například futuristické fantazie superhrdinského filmu Black Panther. A za nejlepší dílo v žánru komedie nebo muzikál nebyla prohlášena nová verze klasiky Mary Poppinsové, ale dílo Green Book o trochu rasistickém Italoameričanovi, který jako šofér doprovází na turné černošskou klavírní hvězdu.

Rami Malek se Zlatým glóbem za herecký výkon v Bohemian Rhapsody.
Rami Malek se Zlatým glóbem za herecký výkon v Bohemian Rhapsody. | Foto: Reuters

Jenže oba vítězné filmy - navzdory inspiraci realitou - mají k pohádkám stejně blízko jako jejich konkurence. A někdy možná i blíže.

Zlaté glóby, které uděluje několik desítek kritiků, tak opět potvrdily, že nefungují jako protipól či korektiv Oscarů, udělovaných mnohem širší skupinou. Že neoceňují výlučná či dokonce radikální díla, ale vrcholné produkty Hollywoodu coby dobře fungující továrny na sny.

Gesto o potřebě respektu

Bohemian Rhapsody i Green Book jsou pohádky, které diváci milují. V prvním případě hlavně pro sílu hudby Queen a schopnosti hudební čísla ve filmu vystavit do popředí opulentním způsobem a naopak schovat cokoli, co na osudu frontmana této rockové kapely Freddieho Mercuryho opravdu má potenciál pro drama - od jeho homosexuality po nemoc, které podlehl.

Snímek Green Book, který budou mít čeští diváci možnost vidět v kinech od 7. března, naopak od začátku tematizuje podstatné věci. Řeší podoby rasismu na počátku 60. let z mnoha úhlů, na půdorysu úsměvné road-movie o užvaněném řidiči a osamělém povýšeném hudebníkovi, kteří naleznou vzájemný respekt pod střechou jednoho vozu.

Je to nepochybně lepší film než Bohemian Rhapsody, naráží na mnohdy absurdní zvyklosti panující na americkém Jihu ještě v 60. letech a těží z přirozených výkonů Mahershaly Aliho a Vigga Mortensena, který jako by se kvůli roli Itala z Bronxu přerodil v postavu ze snímků Martina Scorseseho.

Ale zároveň je to film, který podobně jako Bohemian Rhapsody nikdy nejde "proti srsti". Návodně projde všechny perspektivy a scénáře, aby dostatečně polopaticky ukázal, že svět není černobílý. Takové milé, idealistické a doslovné gesto o potřebě respektu pro dnešní politicky rozdělenou Ameriku (a celý svět), které si sice nezaslouží tak tvrdou kritiku jako Bohemian Rhapsody, ale ceny za scénář a nejlepší film také ne.

Film Green Book se odehrává v 60. letech minulého století v jižanských státech USA. | Video: Universal Pictures

Oba snímky přitom představují dokonalé adepty na takto zprůměrované pojetí cen. Nejsou příliš žánrové, tedy volně přeloženo: nezapáchají něčím jako sci-fi, komiksy a jiná "zábava pro děti". Zároveň jsou maximálně přístupné komukoli. Lidová zábava v dobrém i horším smyslu slova.

Realita však nakonec přece byla vítězem. Mexický snímek Roma - natočený podle vzpomínek režiséra Alfonse Cuaróna - sice neuspěl v kategoriích pro nejlepší film, ani nemohl. Na rozdíl od Oscarů smí o Zlaté glóby v kategorii Nejlepší film poslední roky usilovat pouze americké tituly. Vedle očekávané ceny pro nejlepší zahraniční snímek si však Cuarón odnesl cenu za režii.

To se dnes na Oscarech ani Zlatých glóbech tak často nestává, aby zahraniční film, a navíc film výjimečný, bodoval v nejprestižnějších kategoriích.

Foto: Netflix

Naposledy si Oscary i Zlaté glóby podmanil černobílý francouzský The Artist v roce 2011, tehdy ještě mohl usilovat také o sošku v hlavních kategoriích. Roma je jiný případ. Není to předvádivé, zapomenutelné a rádoby originální divadýlko jako The Artist, ale mistrovství uměřené režie, film poskládaný ze vzpomínek na dětství v Mexiku 70. let, film meditativní a pomalý, a přesto takový, který navzdory vytříbené a místy náročné formě dovede strhnout.

Roma naplňuje jindy prázdnou nálepku "dílo inspirované skutečností" opravdovým významem, aniž by na tento fakt musela upozorňovat úvodním titulkem. Režisér Cuarón ve svém nejosobnějším dílu nechává promlouvat zvuky i obrazy, jaké si pamatuje z dětství. Vytvořil prostor utkaný z vlastních vzpomínek, rekonstrukci svého nitra.

Film je to někdy syrově reálný a realistický, jindy v něm dětská optika a umění kamery i střihu dělá z nejvšednější události, jako příjezdu auta, skutečnost takřka mytickou.

Roma je nenápadný film, přesto plný nezapomenutelných scén. | Video: Netflix

Roma zúročila poměrně masivní propagaci internetové videotéky Netflix. Pro ni jde také o dosud nejvýraznější úspěch mimo seriálové počiny.

Nepochybně Romě pomohlo i to, že ji natočil slavný hollywoodský režisér, který už má Oscara za režii a dříve točil třeba Harryho Pottera. Ale jakkoli tyto vnější okolnosti o uměleckém návratu velkého hollywoodského tvůrce do Mexika pohádku připomínat mohou, film samotný nikoli.

Roma je strhujícím vítězstvím tvůrce, který ve vyprávění a estetice nedělá kompromisy. Stavidla průměrného vkusu se otevřela a vpustila na režijní vrchol film, který je všechno, jen ne průměrný. A přesto film, na němž není nic snobského. A který mimo jiné obsahuje nejnapínavější scénu, jaká byla loni a možná i za dlouhou dobu předtím natočena.

Tiskem i sociálními sítěmi rezonují jiná témata z letošních Zlatých glóbů: oceněný herec Christian Bale děkující za inspiraci pro svou proměnu v muže "s nulovým charisma", bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho, satanovi. Či Regina Kingová, která posunula hranice absurdního v otázkách rovných práv svým prohlášením, že následující dva roky bude hrát pouze v dílech, v jejichž štábech bude rovný podíl mužů a žen.

Ale to skutečně podstatné, to, co přetrvá, se odehrálo jinde. Ve vrstevnatých záběrech dramatu Roma. Z něj divák snadno získá dojem, že ačkoli rozhodně nejde o pohádku, jeho režisér vládne magickou mocí. Neboť se zdá, že umí virtuózně vést nejen četné neherce, ale že k ohromujícímu výkonu přiměl také okolní lesy a odlesky v kalužích vody.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy