Život není film, ale série bolestivých epizod, říká režisérka Sedláčková v Dívce za zrcadlem

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
11. 2. 2018 9:30
Začalo to v roce 1999 filmem Ze života pubescentky, nyní režisérka Andrea Sedláčková vypráví o zralé ženě, kterou počtvrté ztvárnila Tatiana Vilhelmová. Česká televize v neděli večer vysílá nový díl autorčina filmového cyklu v hlavní roli s hrdinkou jménem Renata Soukupová.
Tatiana Vilhelmová a Oldřich Kaiser ve filmu Dívka za zrcadlem.
Tatiana Vilhelmová a Oldřich Kaiser ve filmu Dívka za zrcadlem. | Foto: Česká televize / Miroslav Kučera

Renata Soukupová už má desetiletou dceru, od minulého dílu z roku 2007 Opravdová láska žije s disidentem a novinářem Ivanem Holým v podání Oldřicha Kaisera, ale ve vztazích, ať už k rodičům či partnerům, si je stále stejně nejistá jako malá holka.

Režisérka Andrea Sedláčková se svou protagonistkou sdílí mnohé: také emigrovala těsně před revolucí, otec působil v rozvědce a rodiče se rozvedli, když byla ještě dítě.

Její, částečně autobiografický, televizní cyklus trochu připomíná - ne snad místem v dějinách kinematografie či autorskou invencí, ale velmi osobním přístupem - jednu mnohem slavnější filmovou sérii: řadu snímků s Antoinem Doinelem od režiséra francouzské nové vlny Francoise Truffauta

Truffaut se už od debutu Nikdo mě nemá rád vyrovnával s traumatickým dětstvím a nejdůležitější kinematografickou hodnotou pro něj byly emoce. V tom mu je Sedláčková podobná. Její cyklus popisuje vztahy jako iracionální terén plný vrtkavých citů, kde nelze hledat logiku a kde se ani nelze poučit z předchozích chyb.

V novince Dívka za zrcadlem Sedláčková dosud nejsilněji rozvíjí téma traumatizující rodinné minulosti. Zápletka o natáčení filmu inspirovaného životem Renatina otce - rozvědčíka, který Renata sama režíruje, autorce umožňuje postavit minulost a přítomnost vedle sebe, jako by šlo o jediný celek, o dvě strany jedné mince.

"Ve Francii se tomu říká autofiction," popisovala protagonistka v předchozím filmu Opravdová láska autobiografický knižní žánr, v němž se snaží o svém otci sepsat knihu.

Nyní hrdinka v tomtéž žánru pokračuje filmem. Podobně dalším osobním filmem pokračuje též Sedláčková, která opět obsazuje herce v polohách blízkých jejich skutečnému životu. Dříve to byl Kaiser jako vyléčený alkoholik, nyní coby mladý milenec Tatiany Vilhelmové přibyl její skutečný partner Vojtěch Dyk. I díky tomu Sedláčková dosahuje přesvědčivých situací, z nichž není cítit obvyklá televizní macha.

Dívka za zrcadlem je vypravěčsky i stylově o dost jiný film než jedenáct let stará Opravdová láska. Z minulosti zůstal stejný melancholický klavírní motiv, k jeho tónu ale často mnohem víc sedí česká verze hlučné španělské lidovky Adieu, již v jedné chvíli postava Ivana hraje na kytaru a zpívá spolu se skutečnou autorkou českého textu Dášou Vokatou. "Adieu, láhev se dopije, osamělá je cesta do ráje," bouří refrén písně. Kaiser s Vokatou skladbu hrávají i na koncertech. 

Snímek také nabízí vášnivější, sevřenější pohled na mezilidské vztahy než předchozí díl. Motiv "filmu ve filmu" mu dává jasnější zápletku týkající se peripetií kolem natáčení a také výraznější formální podobu.

Dřívějšího kameramanského rutinéra Vladimíra Holomka nahradil v Dívce za zrcadlem talentovaný Jan Baset Střítežský, s nímž Sedláčková spolupracovala na čtyři roky starém filmu Fair Play o dopingu za minulého režimu.

Znát je to například na jízdě kamery, která sleduje Renatina otce z průčelí pražské pasáže Lucerna skrze okno stejnojmenné kavárny: ztrácí jej, aby ho o chvíli později zachytila u východu a během setkání a rozhovoru s kolegou. To vše na jeden záběr.

Živelněji také pracuje s tématem vyrování se s otcovou minulostí, které se v Opravdové lásce odehrávalo jen pomocí slov. Renata pochopila, že otec nebyl zrůda, za kterou jej chtěla mít, a skrz tuto osobní perspektivu v novém filmu rozvíjí mnohem obecnější téma, totiž vyrovnání se s komunistickou minulostí jako takovou.

Dívka za zrcadlem

České drama
2018, 104 minuty
Režie, scénář: Andrea Sedláčková:
Hrají: Tatiana Vilhelmová, Vojtěch Dyk, Oldřich Kaiser, Eva Josefíková, Vojtěch Kotek, Jiří Lábus, Josefína Marková a další
Premiéra v České televizi: 11. února 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 65 %

Sedláčková ve fiktivních scénách "filmu ve filmu" rekonstruuje dobový život komunistického špióna v Praze i Londýně, neukazuje však ani smířlivé socialistické retro vzpomínání, ani černobílý odsudek doby. Už tím je její cyklus cenný: nabízí osobní perspektivu pokusu o přijmutí a pochopení minulosti.

Některé diváky však může iritovat, že navzdory silnému tématu, jasnějšímu dramatickému oblouku a konkrétnějšímu pohledu do historie ve filmu postavy nakonec ovládají iracionální pohnutí citů a spontánní rozhodnutí.

Přesto je třeba vyzdvihnout zarputilost režisérky, jež ve svém díle znovu a znovu zobrazuje život nikoliv jako dokonalý film, ale jako sérii nediváckých, bolestivých, nelichotivých a v lecčem banálních citových epizod.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy