Podle agentury DPA se melodrama vyjadřuje k historickým i současným událostem, které jsou v Turecku málokdy středem zájmu, natož aby se dostaly na tak sledovanou platformu jako Netflix.
Klub Instanbul má mimořádný úspěch, také ale vyvolal intenzivní debaty. Například znázorněním devítihodinového pogromu ze září 1955, kdy turečtí nacionalisté napadli řeckou, arménskou a židovskou menšinu. Zemřely odhadem až tři desítky lidí, zhruba 60 žen nahlásilo znásilnění, bylo zapáleno přes 70 řeckých kostelů a událost urychlila emigraci Řeků z Turecka.
"O těchto věcech se v tureckých učebnicích nedočtete," říká badatel Özgür Kaymak, který už roky zkoumá minulost řecké, arménské a židovské menšiny v Istanbulu.
Tou se inspiruje také seriál Netflixu. Vypráví o Matildě, po 17 letech propuštěné z vězení, a její odcizené dceři Rasel, jež vyrůstala v sirotčinci. Kdo je jejím otcem a co přesně se stalo, že matka skončila v žaláři, dívka zprvu netuší. Zatímco k sobě protagonistky pozvolna hledají cestu, do jejich osudů zasahují taxikář, majitel místního klubu, zpěvák nebo muž, který do Turecka vozí přistěhovalce z východní Evropy.
Navenek sice Turecko vždy hlásalo toleranci vůči židům, ve skutečnosti však menšiny dlouho vytěsňovalo, tvrdí turkoložka Corry Guttstadtová z Hamburské univerzity, autorka knihy Turecko, židé a holokaust. Například jiný protižidovský pogrom, k němuž roku 1934 došlo v regionu Thrákie, vyústil ve vyhoštění tisíců lidí.
Agentura DPA doplňuje, že od roku 1941 Turecko na neomezenou dobu zavedlo všeobecnou brannou povinnost pro cizince. Dva roky nato uzákonilo také zvláštní majetkovou daň pro všechny, kdo nejsou muslimové, což mnohé rodiny přivedlo ke krachu. V seriálu Klub Istanbul tato daň dostane do úzkých dvě postavy. Protože nemají jak zaplatit, jsou poslány do pracovního tábora.
"Do konce druhé světové války v Turecku žilo okolo 70 tisíc židů," připomíná historička Guttstadtová. Také v důsledku podobných opatření jich pak víc než polovina emigrovala do čerstvě založeného Státu Izrael.
Novinka Netflixu zachycuje nejrůznější nuance tehdejšího přístupu turecké vlády k menšinám. Například když je majitel klubu, podle něhož se seriál jmenuje, vystaven rostoucímu tlaku od úřadů, aby odteď zaměstnával jen Turky.
Mnoho židů nakonec z Turecka odjelo a ti, co zůstali, se snažili neupoutávat pozornost, dodává badatel Özgür Kaymak. Podle něj dnes žije v Turecku okolo 16 tisíc židů, kteří se ale na veřejnosti ne vždy projevují. Častěji si mění jména a vnější symboly své víry schovávají.
Podle agentury DPA může Klub Istanbul k tématu přilákat miliony předplatitelů Netflixu. "Vzhledem k dnešním politickým náladám v turecké společnosti je to odvážné," dodává Özgür Kaymak.
Seriál vymyslela a režírovala šestačtyřicetiletá turecká filmařka Zeynep Günay Tanová. Matildu hraje Gökçe Bahadirová, její dceru Rasel ztvárnila Asude Kalebeková.
Podle serveru Readysteadycut.com se Klub Istanbul dotýká všeobecných témat jako rodina, přátelství, láska, politika či náboženství, díky čemuž by měl být srozumitelný všem. Udržuje solidní tempo, má dost času představit jednotlivé postavy a prostřednictvím flashbacků či různých úhlů pohledu na ně nahlédnout komplexně, včetně jejich nedostatků.
"Skvělá výprava doplňuje zkušeně napsaný scénář, herecké výkony i témata," shrnuje web, podle něhož se Klub Istanbul asi nestane celosvětovým hitem, skýtá ale kvalitní a napínavé drama.