Ve věku 93 let zemřela dramaturgyně ČT Marcela Pittermannová. ČTK to sdělila její dcera Barbora Vrážková. Pittermannová se podílela na vzniku mnoha filmů a pohádek, jako Pan Tau, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Vlčí bouda nebo Chobotnice z II. patra. Pracovala také jako vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež ve Filmovém studiu Barrandov.
Řada ze snímků, na kterých se Pittermannová podílela, byla oceněna na domácích i světových festivalech, jako například Malá mořská víla nebo Páni kluci. Dlouhodobě spolupracovala s osobnostmi české filmové tvorby pro děti, mimo jiné Otou Hofmanem, Věrou Plívovou-Šimkovou nebo Václavem Vorlíčkem.
V roce 1998 získala na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež. Za svou práci byla v říjnu 2022 oceněna Cenou Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize.
V roce 2023 obdržela cenu České filmové a televizní akademie Český lev za mimořádný přínos české kinematografii. Tehdy devadesátiletá Pittermannová se ze zdravotních důvodů ceremoniálu nezúčastnila. V zaslané děkovné řeči označila možnost pracovat na dramaturgii dětského filmu za štěstí.
Písecká rodačka Pittermannová po maturitě v roce 1951 na gymnáziu v Českých Budějovicích vystudovala ruštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v 60. letech si své vzdělání doplnila ještě dvouletým postgraduálním studiem estetiky. Počátkem 60. let nastoupila jako dramaturgyně do Filmového studia Barrandov.
V roce 1984 byla pověřena vedením tvůrčí skupiny pro děti a mládež. V roce 1991 byl po privatizaci studia její pracovní poměr zrušen, poté dramaturgicky spolupracovala s nezávislými producenty. Pokračovala i v překladatelské práci a natáčela pamětnické rozhovory pro Národní filmový archiv.
Pittermannová se spolupodílela na rozkvětu československé kinematografie v 60. letech 20. století. Za svůj profesní život napomohla jako dramaturgyně zrodu desítek ceněných filmů a několika televizních seriálů. Mezi ně patří například Lišáci, myšáci a Šibeničák, Dívka na koštěti, Přijela k nám pouť, Šest medvědů s Cibulkou, Lucie, postrach ulice, Rumburak nebo pohádky Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty či Z pekla štěstí.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Má nás štvát, že je Kolja náš poslední oscarový film? Letos slaví 30 let od premiéry
Snímek otce a syna Svěrákových je dodnes mnohými pokládán za ideální model velkého českého filmu, který působí moderně a zároveň staromilsky, mezinárodně i ryze lokálně. V českých kinech měl premiéru 15. května 1996.
„Nabitá powerbanka nestačí.“ Jak si Češi poradí v krizi? Výsledek testu filmaře překvapil
Jsou Češi připraveni na krizové situace? Dokázali by přežít 72 hodin bez pomoci, kdyby vše přestalo fungovat? Skupina mladých dokumentaristů to testuje na dobrovolnících v rámci platformy CzeXperiment. Tři lidé strávili 72 hodin v boxech, kde jim simulovali reálný blackout. Co jim chybělo nejvíc a jaké situace zvládali nejhůř? Ve Spotlightu Terezy Engelové to prozradil režisér Jan Látal.
"Zrádce a česká loutka." Posselt říká, kdy budou moct "jeho Němci" v klidu zemřít
Akce, která jedny pobuřuje a druhé dojímá. Jak kontroverze vnímá její hlavní tvář? Šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o kontroverzích kolem setkání v Brně, Benešových dekretech i o tom, proč podle něj dnes Čechy a sudetské Němce spojuje víc, než je rozděluje.
Tajná mise s cílem vypudit okupanty. Klíčový protiútok tutlali Ukrajinci i před velením
Úkol byl jasný – dobýt zpět území zabrané Rusy ještě dříve, než nepřítel upevní své pozice. Ukrajinský protiútok v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti z konce ledna 2026 byl proto plánován v přísném utajení. O riskantní misi do poslední chvíle nevěděli ani někteří vysoce postavení velitelé, píší ukrajinská média.