reklama
 
 

Zemřel režisér Juraj Herz, autor Spalovače mrtvol či Habermannova mlýna. Bylo mu 83 let

Aktualizováno 9. 4. 2018 7:12
Od Spalovače mrtvol po Habermannův mlýn. Filmy, které po sobě zanechal Juraj Herz | Video: Blahoslav Baťa |  02:57
Režisér Juraj Herz natočil jeden z nejslavnějších československých filmů Spalovač mrtvol nebo například snímek Petrolejové lampy či Habermannův mlýn.

Ve věku 83 let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. O jeho úmrtí informoval na sociální síti slovenský herec Andrej Hryc.

"Slovenská i česká kinematografie před chvílí utrpěla nenahraditelnou ztrátu. Juraj Herz, jeden z nejúžasnějších režisérů, které jsem potkal, odešel do režisérského nebe. Nikdy na tebe nezapomenu," napsal na Facebooku herec.

Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.

Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru. "Najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali," uvedl k tomu Herz. Plánoval další spolupráci s Fuksem, komunistický režim ji ale zamezil.

V několika snímcích se Herz potýkal s cenzurou, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen "výměnou" za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu). Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.

Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v 80. letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.

V šedesátých letech 20. století byl filmovým outsiderem. Na FAMU ho nepřijali, protože předtím vystudoval uměleckou průmyslovku v Bratislavě a loutkářskou fakultu DAMU. Někdejší slavná studentská generace Chytilová, Menzel, Němec s ním nechtěla nic mít. Natočil sice jednu povídku do jejich projektu hrabalovské adaptace Perliček na dně s názvem Sběrné surovosti, z konečné verze byl však snímek vyřazen a promítal se zvlášť. Dodnes je nicméně považovaný za jeden z nejlepších filmů podle Bohumila Hrabala. 

Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí.

"Jako dítě jsem se dostal k německým pohádkám bratří Hauffů. To byly skutečné horory. Usekané ruce, nohy…" Sám natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce: "Děti z nich s křikem utíkaly, ale na hororových festivalech měly úspěch."

Lásku k filmu v něm vzbudil otec lékárník, vášnivý fotoamatér a majitel malé kamery, kterou syna natáčel. V rodném Kežmarku bylo jediné kino a Herzovi do něj chodili na všechny filmy.

Řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára: "Brynych mi nabídl roli ve filmu a pak i místo asistenta režie." To bylo v roce 1961 po jeho působení v roli herce a režiséra v pražském divadle Semafor. 

Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, Morgiana nebo první český horor Upír z Feratu. 

V roce 1976 natočil snímek o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí Den pro mou lásku. Známá je jeho komedie Buldoci a třešně, méně už bizarní snímek Straka v hrsti s hudbou Pražského výběru. Do Herzovy filmografie patří i snímky Holka na zabití nebo televizní seriál Gagman, ve kterém se objevil i jako herec. Hrál také v několika filmech svých kolegů - v oscarovém Obchodě na korze, muzikálu Kdyby tisíc klarinetů či v komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Herz natočil více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.

Jeho posledními filmy byly Habermannův mlýn, který natočil v roce 2010, a o čtyři roky později povídkový projekt Slovensko 2.0, na němž se podílel s dalšími devíti režiséry.

autor: Kultura | 8. 4. 2018 23:57

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama