Zemřel režisér Juraj Herz, autor Spalovače mrtvol či Habermannova mlýna. Bylo mu 83 let

Kultura Kultura
Aktualizováno 9. 4. 2018 7:12
Režisér Juraj Herz natočil jeden z nejslavnějších československých filmů Spalovač mrtvol nebo například snímek Petrolejové lampy či Habermannův mlýn.
Od Spalovače mrtvol po Habermannův mlýn. Filmy, které po sobě zanechal Juraj Herz | Video: Blahoslav Baťa

Ve věku 83 let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. O jeho úmrtí informoval na sociální síti slovenský herec Andrej Hryc.

"Slovenská i česká kinematografie před chvílí utrpěla nenahraditelnou ztrátu. Juraj Herz, jeden z nejúžasnějších režisérů, které jsem potkal, odešel do režisérského nebe. Nikdy na tebe nezapomenu," napsal na Facebooku herec.

Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.

Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru. "Najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali," uvedl k tomu Herz. Plánoval další spolupráci s Fuksem, komunistický režim ji ale zamezil.

V několika snímcích se Herz potýkal s cenzurou, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen "výměnou" za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu). Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.

Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v 80. letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.

V šedesátých letech 20. století byl filmovým outsiderem. Na FAMU ho nepřijali, protože předtím vystudoval uměleckou průmyslovku v Bratislavě a loutkářskou fakultu DAMU. Někdejší slavná studentská generace Chytilová, Menzel, Němec s ním nechtěla nic mít. Natočil sice jednu povídku do jejich projektu hrabalovské adaptace Perliček na dně s názvem Sběrné surovosti, z konečné verze byl však snímek vyřazen a promítal se zvlášť. Dodnes je nicméně považovaný za jeden z nejlepších filmů podle Bohumila Hrabala. 

Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí.

Spalovač mrtvol v režii Juraje Herze. Hlavní roli hrál Rudolf Hrušínský.
Spalovač mrtvol v režii Juraje Herze. Hlavní roli hrál Rudolf Hrušínský. | Foto: Filmové studio Barrandov

"Jako dítě jsem se dostal k německým pohádkám bratří Hauffů. To byly skutečné horory. Usekané ruce, nohy…" Sám natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce: "Děti z nich s křikem utíkaly, ale na hororových festivalech měly úspěch."

Lásku k filmu v něm vzbudil otec lékárník, vášnivý fotoamatér a majitel malé kamery, kterou syna natáčel. V rodném Kežmarku bylo jediné kino a Herzovi do něj chodili na všechny filmy.

Řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára: "Brynych mi nabídl roli ve filmu a pak i místo asistenta režie." To bylo v roce 1961 po jeho působení v roli herce a režiséra v pražském divadle Semafor. 

Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, Morgiana nebo první český horor Upír z Feratu. 

V roce 1976 natočil snímek o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí Den pro mou lásku. Známá je jeho komedie Buldoci a třešně, méně už bizarní snímek Straka v hrsti s hudbou Pražského výběru. Do Herzovy filmografie patří i snímky Holka na zabití nebo televizní seriál Gagman, ve kterém se objevil i jako herec. Hrál také v několika filmech svých kolegů - v oscarovém Obchodě na korze, muzikálu Kdyby tisíc klarinetů či v komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Herz natočil více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.

Jeho posledními filmy byly Habermannův mlýn, který natočil v roce 2010, a o čtyři roky později povídkový projekt Slovensko 2.0, na němž se podílel s dalšími devíti režiséry.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump snížil bývalému guvernérovi státu Illinois Blagojevichovi trest za korupci

Americký prezident Donald Trump snížil trest bývalému guvernérovi státu Illinois Rodu Blagojevichovi, kterého soud poslal na 14 let do vězení za politickou korupci. Blagojevich byl odsouzen v roce 2011 jen několik měsíců poté, co vystoupil v Trumpově televizním pořadu, uvedly světové agentury. Trump snížil tresty i několika dalším lidem, nebo jim tresty prominul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fotbalisté Teplic měli v zápase s Olomoucí kopat penaltu

Fotbalisté Teplic měli v sobotním zápase 21. kola první ligy s Olomoucí (1:3) kopat penaltu. Podle komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR při souboji Václava Jemelky s domácím Jakubem Marešem udělal chybu hlavní sudí Zbyněk Proske ve spolupráci s asistentem Radimem Dreslerem.

Proske v Teplicích ve 22. minutě za stavu 0:1 neodpískal Jemelkovo podražení Mareše na hraně pokutového území. Hosté do konce prvního poločasu přidali další dvě branky a prakticky utkání rozhodli. Podle komise předcházelo chybě špatné postavení rozhodčího, který měl být inkriminované situaci blíž. Na zápase nebyl přítomen videorozhodčí, takže nemohl přehmat sudích na hřišti opravit.

V pondělní dohrávce Jablonec - Příbram (4:0) asistent Jiří Moláček chyboval ve 14. minutě, když nesprávně signalizoval ofsajd domácího Jana Sýkory, jenž postupoval sám na branku. V 72. minutě hlavní rozhodčí Ondřej Berka správně neuznal gól Příbrami kvůli ruce Radka Voltra. Podle komise byla v pořádku i penalta pro Jablonec v nastavení, které předcházel faul Mihaila Cmiljanoviče na Libora Holíka.

Pochváleni byli i sudí za výkon v nedělním vršovickém derby mezi Bohemians 1905 a Slavií (1:0). Hlavní rozhodčí Pavel Rejžek vyhodnotil dobře například situaci v 82. minutě, kdy neodpískal ruku hostujícího gólmana Ondřeje Koláře mimo pokutového území. "Přestože došlo v případě brankáře hostujícího týmu k dotyku ruky s míčem, nejednalo se v tomto případě o porušení pravidel," vysvětlila komise.

V dalším nedělním ligovém duelu Opava - Plzeň (0:3) zase učinil správné rozhodnutí sudí Emanuel Marek, když v 85. minutě domácímu Bojanu Dordičovi udělil žlutou kartu za nafilmovaný pád v šestnáctce.

Chybou podle komise nebyla ani uznaná první branka Karviné v sobotním utkání proti Zlínu (2:0). Při gólové střele Vojtěcha Smrže z 29. minuty několik domácích hráčů stálo v ofsajdu. Asistent Jiří Kříž pak řešil s hlavním rozhodčím Pavlem Fraňkem, zda neovlivňovali brankáře hostů Mateje Rakovana, ale nakonec gól platil. Komise tento verdikt akceptovala i "s přihlédnutím k ne zcela průkazným opakovaným záběrům zmíněné situace".

Zdroj: ČTK
Další zprávy