Zemřel populární francouzský herec Michel Piccoli, bylo mu 94 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 5. 2020 14:32
Ve věku 94 let zemřel již 12. května francouzský herec Michel Piccoli, který účinkoval například ve skandální filmové tragikomedii Marka Ferreriho Velká žranice z roku 1973. O úmrtí informovala agentura AFP s odvoláním na dnešní prohlášení Piccoliho rodiny. Piccoli ztvárnil široké spektrum rolí, často vystupoval v ostře satirických a kontroverzních dílech.
Francouzský herec Michel Piccoli na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu v roce 2007.
Francouzský herec Michel Piccoli na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu v roce 2007. | Foto: ČTK

Jak uvedl Piccoliho přítel a bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, herec zemřel na mrtvici. Zesnul v rodinném kruhu, nablízku mu byla jeho žena Ludivine Clercová, dodal Jacob.

Jacques Daniel Michel Piccoli se narodil 27. prosince 1925 do rodiny francouzské učitelky klavíru a italského houslisty, takže umělecké sklony měl už v genech. V mládí navštěvoval herecké kurzy na škole Cours Simon.

Během své sedmdesátileté filmové kariéry ztvárnil role ve více než 170 snímcích. Často představoval typ charismatického, noblesního muže, dokázal ale obsáhnout celé herecké spektrum, a to až do velmi extrémních rolí v ostře satirických a často kontroverzních filmech odhalujících zkaženost společnosti. Vyzkoušel si i roli producenta a režiséra.

Typickým příkladem Piccoliho extrémní role bylo ztvárnění jednoho ze čtveřice přátel, kteří se během víkendových orgií rozhodnou ujíst, upít a umilovat k smrti ve skandální tragikomedii Velká žranice (1973) Marka Ferreriho. Piccoli tu měl za parťáky takové veličiny, jako jsou Marcello Mastroianni, Ugo Tognazzi a Philippe Noiret. Všichni vystupovali pod svými pravými křestními jmény.

Lepší začínající režisér než stárnoucí herec

I když se Piccoli stal hvězdou, na níž diváci oceňovali schopnost rozkrýt charakter hrdinů pomocí nejúspornější mimiky a gest, vždycky rád experimentoval. Vahou svého jména Piccoli například zaštítil projekty neznámých mladých filmařů. Na některých umělecky náročných, ale komerčně neúspěšných snímcích se podílel jako spoluproducent vlastní firmy Les Films 66. V polovině 90. let také neváhal a na stará kolena se vrhnul jako debutant na filmovou režii. "Je lepší být začínajícím režisérem než stárnoucím hercem," řekl sebeironicky.

Piccoli začínal na divadle, na jehož prkna se počátkem 80. let po přestávce opět vrátil. Ve filmu se dlouho musel spokojovat s "epizodkami", což se ale změnilo poté, kdy dostal roli v dramatu podle románu Alberta Moravii nazvaném Pohrdání v režii Jeana-Luka Godarda.

Významné bylo pro něj i setkání s Luisem Buňuelem. Z jejich dlouholetého přátelství i spolupráce vzešla řada rolí (Deník komorné, Mléčná dráha či Nenápadný půvab buržoazie). Blýskl se také ve filmech dalších režisérů - Clauda Sauteta, Clauda Chabrola nebo Louise Malla. V posledních letech zaujal diváky i kritiku kreací psychicky zhrouceného papeže v sarkastickém snímku Nanniho Morettiho s názvem Máme papeže! (2011).

Od léta do podzimu 1989 pobýval Piccoli v Československu při příležitosti natáčení melodramatu Marta a já režiséra českého původu Jiřího Weisse - dramatického a tragického příběhu vztahu a lásky sudetské Němky a Žida na pozadí nacismu za druhé světové války. Znovu Česko pracovně navštívil v roce 1995. V březnu 1977 zase četl spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience.

"Nesnáším slovo konec. V kině vždy lituji, že se musím probrat z vyprávění, že se všechny lidské osudy najednou zastaví," tvrdil Piccoli. A řídil se tím i ve svém osobním životě - oženil se totiž třikrát. Za první manželku pojal herečku Eléonore Hirtovou, s níž má dceru Annu-Cordélii. Poté ho uchvátila šansoniérka a herečka Juliette Gréco, kterou v roce 1978 zase vystřídala Ludivine Clercová.

Piccoli byl držitelem řady filmových ocenění. V roce 1980 získal cenu pro nejlepšího herce za snímek Skok do prázdna na Mezinárodním filmovém festivalu (MFF) v Cannes, Stříbrného medvěda si dovezl také z MFF v Západním Berlíně v roce 1982 a před devíti lety obdržel čestné ocenění Evropské filmové akademie (EFA).

 

Právě se děje

před 43 minutami

Nechte polské ženy chodit na interrupci v Česku, vyzývají Piráti

Piráti vyzývají vládu, aby umožnila polským ženám podstoupit interrupci v českých zdravotnických zařízeních. Kabinet by podle opoziční strany měl Polkám tuto možnost nabídnout kvůli rozhodnutí polského ústavního soudu, který minulý týden zakázal provádět interrupce z důvodu poškození plodu. Proti rozhodnutí soudu se demonstruje v mnoha polských městech.

"Jakmile to bude jenom trochu možné, Česká republika by měla poskytnout maximální součinnost v poskytování lékařské péče ženám, jejichž vlastní vláda jim možnost volby odepírá," uvedl pirátský poslanec František Kopřiva. Podle něj znamená rozhodnutí polského ústavního soudu omezování lidských práv, Česko by od něj nemělo odvracet zrak.

Zdroj: ČTK
Další zprávy