Zemřel populární francouzský herec Michel Piccoli, bylo mu 94 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 5. 2020 14:32
Ve věku 94 let zemřel již 12. května francouzský herec Michel Piccoli, který účinkoval například ve skandální filmové tragikomedii Marka Ferreriho Velká žranice z roku 1973. O úmrtí informovala agentura AFP s odvoláním na dnešní prohlášení Piccoliho rodiny. Piccoli ztvárnil široké spektrum rolí, často vystupoval v ostře satirických a kontroverzních dílech.
Francouzský herec Michel Piccoli na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu v roce 2007.
Francouzský herec Michel Piccoli na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu v roce 2007. | Foto: ČTK

Jak uvedl Piccoliho přítel a bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, herec zemřel na mrtvici. Zesnul v rodinném kruhu, nablízku mu byla jeho žena Ludivine Clercová, dodal Jacob.

Jacques Daniel Michel Piccoli se narodil 27. prosince 1925 do rodiny francouzské učitelky klavíru a italského houslisty, takže umělecké sklony měl už v genech. V mládí navštěvoval herecké kurzy na škole Cours Simon.

Během své sedmdesátileté filmové kariéry ztvárnil role ve více než 170 snímcích. Často představoval typ charismatického, noblesního muže, dokázal ale obsáhnout celé herecké spektrum, a to až do velmi extrémních rolí v ostře satirických a často kontroverzních filmech odhalujících zkaženost společnosti. Vyzkoušel si i roli producenta a režiséra.

Typickým příkladem Piccoliho extrémní role bylo ztvárnění jednoho ze čtveřice přátel, kteří se během víkendových orgií rozhodnou ujíst, upít a umilovat k smrti ve skandální tragikomedii Velká žranice (1973) Marka Ferreriho. Piccoli tu měl za parťáky takové veličiny, jako jsou Marcello Mastroianni, Ugo Tognazzi a Philippe Noiret. Všichni vystupovali pod svými pravými křestními jmény.

Lepší začínající režisér než stárnoucí herec

I když se Piccoli stal hvězdou, na níž diváci oceňovali schopnost rozkrýt charakter hrdinů pomocí nejúspornější mimiky a gest, vždycky rád experimentoval. Vahou svého jména Piccoli například zaštítil projekty neznámých mladých filmařů. Na některých umělecky náročných, ale komerčně neúspěšných snímcích se podílel jako spoluproducent vlastní firmy Les Films 66. V polovině 90. let také neváhal a na stará kolena se vrhnul jako debutant na filmovou režii. "Je lepší být začínajícím režisérem než stárnoucím hercem," řekl sebeironicky.

Piccoli začínal na divadle, na jehož prkna se počátkem 80. let po přestávce opět vrátil. Ve filmu se dlouho musel spokojovat s "epizodkami", což se ale změnilo poté, kdy dostal roli v dramatu podle románu Alberta Moravii nazvaném Pohrdání v režii Jeana-Luka Godarda.

Významné bylo pro něj i setkání s Luisem Buňuelem. Z jejich dlouholetého přátelství i spolupráce vzešla řada rolí (Deník komorné, Mléčná dráha či Nenápadný půvab buržoazie). Blýskl se také ve filmech dalších režisérů - Clauda Sauteta, Clauda Chabrola nebo Louise Malla. V posledních letech zaujal diváky i kritiku kreací psychicky zhrouceného papeže v sarkastickém snímku Nanniho Morettiho s názvem Máme papeže! (2011).

Od léta do podzimu 1989 pobýval Piccoli v Československu při příležitosti natáčení melodramatu Marta a já režiséra českého původu Jiřího Weisse - dramatického a tragického příběhu vztahu a lásky sudetské Němky a Žida na pozadí nacismu za druhé světové války. Znovu Česko pracovně navštívil v roce 1995. V březnu 1977 zase četl spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience.

"Nesnáším slovo konec. V kině vždy lituji, že se musím probrat z vyprávění, že se všechny lidské osudy najednou zastaví," tvrdil Piccoli. A řídil se tím i ve svém osobním životě - oženil se totiž třikrát. Za první manželku pojal herečku Eléonore Hirtovou, s níž má dceru Annu-Cordélii. Poté ho uchvátila šansoniérka a herečka Juliette Gréco, kterou v roce 1978 zase vystřídala Ludivine Clercová.

Piccoli byl držitelem řady filmových ocenění. V roce 1980 získal cenu pro nejlepšího herce za snímek Skok do prázdna na Mezinárodním filmovém festivalu (MFF) v Cannes, Stříbrného medvěda si dovezl také z MFF v Západním Berlíně v roce 1982 a před devíti lety obdržel čestné ocenění Evropské filmové akademie (EFA).

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy