


Ve věku 70 let zemřel po dlouhé nemoci maďarský režisér Béla Tarr, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na maďarská média.

Béla Tarr byl jedním z nejvýznamnějších evropských režisérů. Jeho dílo ovlivnilo světovou kinematografii svými dlouhými záběry, černobílou estetikou a filozofickou hloubkou. Narodil se 21. července 1955 v Pécsi a zemřel 6. února 2026 v Budapešti.
Již jako teenager točil amatérské filmy. Debutoval krátkometrážním snímkem Hotel Magnezit (1978), který mu otevřel dveře do studia Béla Balázs. Jeho první celovečerní film Rodinné ohniště (1979) dokumentaristicky zachytil problémy mladé rodiny na budapešťském sídlišti a získal uznání na festivalu v Mannheimu. Následovaly sociálně kritické snímky jako Outsider (1981) nebo Panelové vztahy (1982), které odhalovaly realitu komunistického Maďarska.
Od poloviny 80. let spolupracoval s prozaikem László Krasznahorkaiem, který loni získal Nobelovu cenu za literaturu. Zlomový byl film Zatracení (1988), kde poprvé plně rozvinul styl dlouhých záběrů a statické kamery. Jeho slavný sedm hodin trvající epos Satanské tango (1994) je adaptací stejnojmenného Krasznahorkaiova románu a manifestem pomalého kina. Další vrcholy tvorby tvoří Werckmeisterovy harmonie (2000), alegorie chaosu a fašismu, Muž z Londýna (2007) podle Simenona a závěrečný Turínský kůň (2011), meditační portrét konce světa.
Tarrovy filmy charakterizují nekompromisně dlouhé plány (např. 67minutový záběr v televizním snímku Macbeth z roku 1982) či pesimistický pohled na lidskou existenci. Natočil pouze 10 celovečerních filmů, což podtrhuje jeho purismus. Po Turínském koni ukončil režii a věnoval se výuce.
V říjnu 2023 Tarr v Praze převzal čestný doktorát Akademie múzických umění, na který ho nominovala Filmová a televizní fakulta AMU, kde po celý zimní semestr vyučoval. Čestný titul obdržel za přínos světové kinematografii skrze esteticky jedinečnou tvorbu, rozvíjející filmový jazyk a filozofické myšlení filmu o světě.
Za své filmy získal řadu ocenění, mimo jiné Velkou cenu poroty na festivalu Berlinale, nominaci na Zlatou palmu z festivalu v Cannes či ocenění na European Film Awards.



V čele ODS nahradil expremiéra Petra Fialu dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka. V tajné volbě pražského kongresu porazil Radima Ivana. Rovněž Piráti si dnes v Prachaticích zvolili nové vedení. Staronovým předsedou se stal Zdeněk Hřib.



Aleš Loprais obsadil celkové druhé místo v Rallye Dakar v kategorii kamionů. Z premiérového triumfu se radoval Litevec Vaidotas Žala, který nakonec porazil Lopraise o 20:18 minuty. Vítěz předchozích dvou ročníků Martin Macík skončil čtvrtý.



Sjezd politické strany může být jen nudným setkáním skupinky lidí se stejnými názory, nebo také zajímavou přehlídkou osob, kteří mají různorodé názory na to, jak Česko udělat lepší. Kongres ODS, který probíhá v Praze, nabízí právě druhou variantu. To se ukázalo i při volbě předsedy, během které delegáti pořádně "grilovali" jak vítěze Martina Kupku, tak i jeho protikandidáta Radima Ivana.



Prezident Pavel slíbil během návštěvy Ukrajiny svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému letouny, které jsou „velmi efektivní proti dronům“. Typ letounu nespecifikoval, Aktuálně.cz ale má indicie, o jaká letadla by mohlo jít.



Zdeněk Hřib, posilněný pirátským úspěchem ve sněmovních volbách, působil hned od sobotního rána poměrně sebevědomě. To gradovalo krátce před obědem, kdy Ivan Bartoš na pódiu letitého prachatického kongresového centra oznámil, že ze 611 odevzdaných hlasů jich Hřib získal 469 a jasně obhájil pozici předsedy strany. Kromě toho, že chce uspět v komunálních volbách, ohlásil přípravu Pirátů na vládnutí.