Reklama
Reklama

Zemřel maďarský režisér Béla Tarr. Natočil ceněný sedmihodinový film Satanské tango

Ve věku 70 let zemřel po dlouhé nemoci maďarský režisér Béla Tarr, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na maďarská média.

Hungarian filmmaker Béla Tarr stars in a season at the Filmoteca de Catalunya with a large part of his filmography
Maďarský režisér Béla Tarr zemřel 6. února 2026 ve věku 70 let.Foto: Profimedia
Reklama

Béla Tarr byl jedním z nejvýznamnějších evropských režisérů. Jeho dílo ovlivnilo světovou kinematografii svými dlouhými záběry, černobílou estetikou a filozofickou hloubkou. Narodil se 21. července 1955 v Pécsi a zemřel 6. února 2026 v Budapešti.​

Již jako teenager točil amatérské filmy. Debutoval krátkometrážním snímkem Hotel Magnezit (1978), který mu otevřel dveře do studia Béla Balázs. Jeho první celovečerní film Rodinné ohniště (1979) dokumentaristicky zachytil problémy mladé rodiny na budapešťském sídlišti a získal uznání na festivalu v Mannheimu. Následovaly sociálně kritické snímky jako Outsider (1981) nebo Panelové vztahy (1982), které odhalovaly realitu komunistického Maďarska.

Od poloviny 80. let spolupracoval s prozaikem László Krasznahorkaiem, který loni získal Nobelovu cenu za literaturu. Zlomový byl film Zatracení (1988), kde poprvé plně rozvinul styl dlouhých záběrů a statické kamery. Jeho slavný sedm hodin trvající epos Satanské tango (1994) je adaptací stejnojmenného Krasznahorkaiova románu a manifestem pomalého kina. Další vrcholy tvorby tvoří Werckmeisterovy harmonie (2000), alegorie chaosu a fašismu, Muž z Londýna (2007) podle Simenona a závěrečný Turínský kůň (2011), meditační portrét konce světa.​

Tarrovy filmy charakterizují nekompromisně dlouhé plány (např. 67minutový záběr v televizním snímku Macbeth z roku 1982) či pesimistický pohled na lidskou existenci. Natočil pouze 10 celovečerních filmů, což podtrhuje jeho purismus. Po Turínském koni ukončil režii a věnoval se výuce.

Reklama
Reklama

V říjnu 2023 Tarr v Praze převzal čestný doktorát Akademie múzických umění, na který ho nominovala Filmová a televizní fakulta AMU, kde po celý zimní semestr vyučoval. Čestný titul obdržel za přínos světové kinematografii skrze esteticky jedinečnou tvorbu, rozvíjející filmový jazyk a filozofické myšlení filmu o světě.

Za své filmy získal řadu ocenění, mimo jiné Velkou cenu poroty na festivalu Berlinale, nominaci na Zlatou palmu z festivalu v Cannes či ocenění na European Film Awards. 

Reklama
Reklama
Reklama