Zemřel dokumentarista Vachek, jako vedoucí katedry na FAMU ovlivnil generace studentů

Kultura Kultura
22. 12. 2020 21:57
Ve věku 80 let toto pondělí zemřel český filmař Karel Vachek. Dlouholetý vedoucí katedry dokumentaristiky na pražské FAMU ovlivnil generace studentů včetně Víta Klusáka či Martina Marečka. O jeho úmrtí informovali producentka Kamila Zlatušková na Facebooku a Kino Pilotů na Twitteru.
Karel Vachek na snímku z loňského září.
Karel Vachek na snímku z loňského září. | Foto: ČTK

Naposledy vloni režisér uvedl šestihodinový opus nazvaný Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie.

"Snaží se odbourávat schémata, svazující naši mysl krásou a vyprávěním, a přiblížit se tomu, čemu se dříve říkalo podstata světa," napsal pro Aktuálně.cz kritik Petr Fischer letos v srpnu, kdy Vachek slavil osmdesátiny.

Když filmař před pěti lety přebíral zlatou medaili Akademie múzických umění, někdejší spolužák a básník Petr Král mluvil o jeho mimořádné osobitosti a vyhraněnosti. Poděkoval mu za to, že zůstal věrný a vždy točil v souladu se svým vnímáním světa. "Nakazil jím také, stejně jako svou svobodou a tvůrčí odvahou, mladší filmaře schopné nezávislé tvorby. Ti naději, kterou on znamená, prodlužují směrem k budoucnosti," řekl.

Vachek na FAMU vystudoval, už absolventským filmem Moravská Hellas z roku 1963 se však k publiku kvůli své nonkonformnosti dostával obtížně. Snímek získal dvě hlavní ceny v Oberhausenu a čestné uznání na karlovarském festivalu, než ho zakázal tehdejší komunistický prezident Antonín Novotný.

Místo pojednání o lidovém umění, které bylo v tehdejším režimu symbolem nejryzejší tvorby, Vachek natočil formálně i myšlenkově podvratný snímek. V něm dvojčata Jan a Karel Saudkovi, tehdy ještě neznámí mladíci, ztělesňují dvojici reportérů, vpadávajících svými provokujícími replikami do míst, kde vznikají krásně malované porcelánové klenoty.

V roce 1968 vyrobil Vachek snímek Spřízněni volbou, portrétující účastníky takzvaného pražského jara. K filmu se vrátil až po sametové revoluci, roku 1990 získal prestižní ocenění Berlinale Kamera.

V porevoluční trilogii Malý kapitalista pak sledoval proměny společenského a politického prostředí české pospolitosti.

Trailer z Vachkova posledního filmu Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. | Video: Background Films

Podle kritika Petra Fischera se Vachek podobal víc mudrujícímu podivínovi než salonnímu intelektuálovi. Techniku nevnímal jako nástroj k vytváření krásy, vystupoval proti uměleckému schematismu a nenechával se svázat formáty.

"Já si nemyslím, že film má bejt nějakej virtuální svět, ve kterým se ztotožníte s hrdinou a projdete s ním až do konce a tím příběhem se všechno řekne," řekl Vachek v rozhovoru s Martinem Švomou pro publikaci nazvanou Karel Vachek etc.

"Ty velký knihy, tam se objevuje mnoho rovnomocnejch hráčů a věcí, a nejenom že se dovídáte skutečnosti, ale jste nucen k myšlení souvisejícímu s tím velkým filozofickým. Velký knihy jsou většinou pikareskní romány. Don Quijote, Švejk, Diderotův Jakub Fatalista."

Vachek od roku 1994 učil na FAMU, dlouho vedl tamní katedru dokumentární tvorby. Podle proděkana školy Martina Řezníčka jeho dílo právem budilo kontroverze. Vachkův přínos pro českou kinematografii však považuje za zásadní.

"A stejně tak i jeho přínos pro FAMU, kde právě díky němu vznikl originální svobodný tvůrčí prostor, ve kterém se mohou svobodně rozvíjet nové talenty české dokumentaristiky," řekl před pěti lety Řezníček.

Naposledy vloni Vachek uvedl šestihodinový opus nazvaný Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie.

"Je to moje Devátá. Letos žiju 80. rok svého života, už toho asi moc neudělám," řekl režisér v tehdejším rozhovoru pro DVTV v narážce na poslední Beethovenovu symfonii.

Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie byl jeho pokus spojit vše, co dosud natočil. Obsahuje záběry ze všech jeho osmi snímků, počínaje Moravskou Hellas z roku 1963 a konče filmem Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid z roku 2011.

Vachek osobně laděné dílo dokončil dva roky po smrti manželky, vlastní rodině se v něm také věnuje.

"Komunismus a síť ztělesňuje představu, že internet může nabourat zavedené společenské pořádky podobně jako parní stroj ukončil feudalismus. A samotný snímek jako by se sám podobal právě internetu coby bezedné studnici informací, v níž neexistuje žádná hierarchie," napsal o něm kritik Tomáš Stejskal na Aktuálně.cz.

Všichni vědí, že dnešní politici jsou omezení lidé a nepodali nikdy žádné výkony, do funkcí chodí pro peníze, říká dokumentarista Karel Vachek. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy