Ze soutěže v Berlíně vypadl film o čínské kulturní revoluci, zřejmě ho stáhli cenzoři

Reuters Kultura Reuters, Variety.com, Kultura
13. 2. 2019 10:55
Festival v Berlíně "z technických důvodů" na poslední chvíli zrušil premiéru nového snímku renomovaného čínského režiséra Čang I-moua. Ke spekulacím o cenzuře se pořadatelé nevyjádřili.
Hlavní roli ve filmu ztvárnil Čang I.
Hlavní roli ve filmu ztvárnil Čang I. | Foto: Berlinale

Historický film nazvaný I miao čung (One Second) se odehrává v letech 1966 až 1976 během čínské kulturní revoluce. Tím se liší od předešlých děl osmašedesátiletého režiséra - akčního filmu Velká čínská zeď, v němž účinkoval Matt Damon, nebo dobového snímku Zavěste červené lucerny, za nějž byl autor roku 1991 nominován na Oscara.

V Čangově novém filmu účinkují Liou Chao-cchun a Čang I.
V Čangově novém filmu účinkují Liou Chao-cchun a Čang I. | Foto: Berlinale

Zklamání nad neúčastí Čang I-moua v berlínské soutěži vyjádřil končící programový ředitel festivalu Dieter Kosslick. "Osobně bych uvítal, kdybychom uvedli jeho poslední film. Přátelíme se již delší dobu," řekl Kosslick. Nad dotazem, jestli byl čínský film z programu odstraněn po zásahu cenzorů, Kosslick pokrčil rameny. "O tom nic nevím. Jen řekli, že film není hotový z technických důvodů."

Tutéž zprávu zveřejnili producenti na čínské sociální síti Wej-po. Pořadatelé Berlinale později pod tlakem novinářů upřesnili, že se jedná o "technické potíže při postprodukci". Kvůli tomu na festival nepřiletí ani štáb, který měl film představit. Oboje bylo zaneseno v programu Berlinale, zveřejněném před několika týdny. Západním autorům se na srovnatelně prestižních přehlídkách nestává, aby slíbili účast, přihlásili film do soutěže a tu pak z jakéhokoliv důvodu nestihli.

Oborový časopis Variety ve své analýze upozorňuje, že "technické důvody" bývají pro čínské filmaře zároveň eufemismem i realitou. Prakticky žádný čínský snímek není možné dokončit bez svolení cenzorů, nehledě na to, jak jsou jeho autoři zámožní, talentovaní či politicky napojení. Poslední slovo má vždy čínská vláda, upozorňuje Variety.

Podle časopisu je možné, že cenzorům se nelíbilo téma filmu. Čínská komunistická strana sice již uznala, že Maova kulturní revoluce představovala hospodářskou a společenskou katastrofu, kritika předešlé správy státu komunistickou stranou je ale nadále citlivým tématem, jehož reflexi si současná garnitura hlídá.

Čangův nový film vypráví o trestanci, který uprchl z převýchovného tábora, a osiřelé mladé dívce, jež ukradla filmový pás se zpravodajským týdeníkem. Obsahuje přesně jednu vteřinu s jakousi zprávou nebo záběrem, který chce hrdina vidět. Režisér prý film pojal jako poctu kinematografii.

Variety upozorňuje, že příběh i scénář museli čínští cenzoři podle pravidel tamního filmového průmyslu znát již před mnoha měsíci. Otázkou tedy je, co tak mimořádného snímek obsahuje, že se ho cenzoři rozhodli na poslední chvíli stáhnout z programu berlínského festivalu, a tak vzbudit celosvětovou pozornost, jak píše Variety.

Čistě prakticky musí každý čínský film být opatřen takzvanou dračí pečetí, jak se přezdívá potvrzení, že snímek obdržel schválení cenzorů. Teď už ale ani tato pečeť nemusí stačit.

Aby se film dostal až do Berlína, musí zároveň obdržet vývozní povolení. Teprve poté mají producent a režisér zaručeno, že už jim nikdo nesáhne do dialogů nebo nesestříhá stopáž. Teprve po obdržení vývozního povolení také mohou pro své dílo shánět zahraniční koproducenty nebo investory. Tento proces je v čínském zákoně novinkou, odsouhlasen byl roku 2017, ale platit začíná až od letoška.

Z filmu One Second se na veřejnost dostala jen půlminutová ukázka. | Video: Geomovies

Časopis Variety naznačuje i další možný problém. Zodpovědnost za zábavní průmysl v Číně nedávno přešla ze speciální státní rady pod přímou kontrolu propagandistického oddělení Komunistické strany Číny, což znamená přísnější ideologický dohled nad obsahem filmů.

Odpovídá to také dlouhodobému trendu, kdy stát pod vedením současného prezidenta Si Ťin-pchinga, označovaného za nejmocnějšího vůdce od dob Mao Ce-tunga, výrazněji reguluje čínský zábavní průmysl.

Jak upozorňuje agentura AFP, Peking například nedávno uvalil vysoké pokuty na režiséry nebo herce, kteří údajně uzavírali dvojí smlouvy - oficiálně při natáčení dostávali normální platy, finančním úřadům však tajili druhou smlouvu často skýtající nadstandardní ohodnocení. Nejznámější obětí tohoto tažení se stala herečka Fan Ping-ping, známá také z hollywoodských filmů.

Na Berlinale je v sekci Panorama v těchto dnech například promítán snímek The Shadow Play od třiapadesátiletého režiséra Lou Jieho. Ten prý souhlas od komunistické strany pro svůj film získával dva roky. "Byl to ten nejkomplikovanější materiál, jaký jsem kdy odevzdával. A byl to ten nejobtížnější cenzorský proces, jakým jsem kdy prošel," řekl v Berlíně režisér, podle jehož názoru by filmy v Číně neměly být cenzurovány.

Čang I-mou, jehož novinku tedy berlínské publikum neuvidí, patří k nejznámějším čínským filmařům. Jako první režisér z této země roku 1988 v Berlíně získal takzvaného Zlatého medvěda za snímek Rudé pole.

Sám režisér byl během kulturní revoluce v Číně poslán na takzvanou ideologickou převýchovu. Jeho film z roku 1994 nazvaný Chuo če (Žít) podle také do češtiny přeloženého románu spisovatele Jü Chuy sice získal cenu na festivalu v Cannes, čínská kina ho ale nepromítala.

Režisér byl naplno politicky rehabilitován až roku 2008, kdy připravil choreografii zahajovacího a závěrečného ceremoniálu olympijských her v Pekingu. Roku 2015 musel filmař státu zaplatit pokutu v přepočtu téměř 23 milionů korun za to, že porušil tehdy stále ještě platnou oficiální politiku jednoho dítěte, která Číňanům hrozila finančními postihy za to, pokud si pořídí druhé dítě. Zákon byl rok nato změněn.

Časopis Variety upozorňuje, že Čang I-mou není jediným čínským režisérem, jehož snímek se letos nedostal na berlínský festival. Už den před zahájením organizátoři z programové sekce Generation stáhli nový čínský film nazvaný Better Days. Podle zdrojů Variety.com se tak stalo právě kvůli cenzuře.

"Jasná je tedy jediná věc. Pořadatelé, kteří na svůj festival chtějí zařadit čínský film, musí mít připravený záložní plán," uzavírá Variety.com.

Po zásahu čínských cenzorů se počet filmů, které v Berlíně soutěží o hlavní cenu, takzvaného Zlatého medvěda, snížil ze 17 na 16. Vítěze v sobotu vybere porota vedená francouzskou herečkou Juliette Binocheovou.

 

Právě se děje

Další zprávy