Zahradníci. Skvělá minisérie od HBO ukazuje, jak se dá soucítit s vrahy

Táňa Zabloudilová Táňa Zabloudilová
20. 1. 2022 12:00
Hraná minisérie HBO nazvaná Zahradníci je osobitý experiment s žánrem true crime. Chopil se ho britský mistr smutných roztomilých komedií Will Sharpe.

Příběh bude velké části ostrovního publika známý. Roku 1998 byli ve stotisícovém, dříve průmyslovém městě Mansfield během květnových svátků zavražděni manželé v důchodovém věku. Že zmizeli, si dlouho nikdo nevšiml. Dcera tvrdila, že jsou na cestách.

Když po 15 letech vyšlo najevo, že manželé Wycherleyovi neodjeli na dlouhou dovolenou, jejich dcera Susan s manželem Chrisem už nějakou dobu raději pobývali ve Francii. Dva nenápadné introverty se zálibou ve starých hollywoodských filmech mučila existenciální nejistota. Ani ne tak kvůli špatnému svědomí jako kvůli nedostatku peněz. Po výměně dopisů s britskou policií se rozhodli vydat úřadům, aby se mohli vrátit. Přesvědčeni, že jejich verze příběhu obstojí.

Na rozdíl od předloňské minisérie Zločin na statku o vyvraždění rodiny Bamberových v 80. letech, která je dostupná na české platformě Voyo, jsou Zahradníci o mnoho komplikovanější podívanou. Také však těží z obeznámenosti anglického publika s případem vraždy, kterou spáchali rodinní příslušníci a dlouho ji rozebírala nejen bulvární média.

Zatímco Zločin na statku sázel na retro estetiku a atraktivitu postav vytvořených podle reálných předobrazů, Zahradníci volí složitější cestu. Jsou díky tomu nejen další ukázkou práce nenapodobitelného komediálního autora Willa Sharpea, ale i toho, jak se dá uvažovat nad reálnými zločiny a předkládat je veřejnosti.

Vrazi, nebo oběti?

Zahradníci by tím mohli inspirovat i české tvůrce, kteří poslední dobou sahají po skutečných případech. Například seriál Případ Roubal je příkladem toho nejklasičtějšího pojetí: fascinace neproniknutelností charismatického vraha. Moc hluboko ale novinka platformy Voyo nejde.

Na jaře pak bude mít v Česku premiéru minisérie Podezření o zdravotní sestře obviněné z trávení nemocničních pacientů. A vzniká také film o manželích Stodolových, odsouzených za vraždu a okrádání seniorů.

Ovšem zpět k Zahradníkům. Režisér Sharpe, který scénář napsal s Edem Sinclairem, možná vyšel z předpokladu, že pouze převyprávět známý příběh Susan a Chrise Edwardsových spojených romantickou láskou i vzájemnou závislostí by bylo málo. Pravděpodobněji však považoval za nutné ponořit se do hlav komplikovaných, traumatizovaných a lehce podivných manželů.

Minisérii pojal jako důkladnou dekonstrukci spletence příběhů, kdy na obrazovce vidíme to, co dotyční vyprávějí u výslechu. Navíc skáčeme mezi žánry, protože Edwardsovi jsou fanoušky žánrové kinematografie. Překvapivě vzniklo romanticko-psychologické drama o dvou ve světě trochu ztracených lidech, kteří mají jen jeden druhého.

Všechny čtyři díly Zahradníků jsou na HBO s českými titulky. | Video: HBO

Jako ve špatném snu

Každá z epizod je trochu jiná. Hned první nás titulkem "Tohle je skutečný příběh" a ještě slyšitelnými pokyny režiséra na place upozorňuje, že se chystáme sledovat narativní hru o osudech několika skutečných lidí.

Vstupujeme do života dvou postarších chudých Britů, kteří žijí v podivném exilu a hlavně ve svých fantaziích. Smutnou love story přerušuje policejní vyšetřování. Postavy detektivů i lehce groteskní tón připomínají Sharpeův předchozí, také zvláštně praštěný, avšak dojemný seriál Flowersovi.

Když se Susan a Chris jako ve špatném snu vrátí do Anglie a skončí ve vazbě, vyprávění se láme na současnost, hlubokou minulost, dobu zločinu a výklad, jímž se obvinění snaží zmást policii. Každá linie vizuálním zpracováním odkazuje k jinému typu filmu a má svou estetiku. Díky tomu, stejně jako díky dokonale jistému herectví Olivie Colmanové a Davida Thewlise, se v příběhu dobře orientujeme. Navíc není nijak složitý. Díváme se na něj kvůli možným vyzněním a variantám.

Olivia Colmanová jako Susan a David Thewlis v roli Christophera.
Olivia Colmanová jako Susan a David Thewlis v roli Christophera. | Foto: HBO

V předposlední epizodě padá i "čtvrtá stěna", to znamená hranice mezi příběhem a divákem. Prostřednictvím davu čumilů jako bychom přihlíželi samotnému vzniku vyprávění. Minisérie tak komentuje nejenom žánr true crime, ale samotné líčení příběhů ve filmu či v televizi, které usvědčuje z umělosti. Nutí nás uvědomit si, že neexistuje jeden hlavní výklad toho, co se koncem 90. let stalo v mansfieldském řadovém domu.

Prostřednictvím výslechů, vzpomínek a fantazií do příběhu pronikají emoce i další perspektivy. Díky nim začínáme skutečnosti, že nenápadná padesátnice se svým zdvořilým manželem zabili staré rodiče, buď lépe rozumět, nebo se smiřovat s tím, že něco takového pochopit nelze.

O síle lidskosti

Kromě ponoukání k tvůrčímu čtení příběhu v nás autoři povzbuzují lidské, empatické uvažování o neštěstí. Po celou dobu se soustřeďují především na soucit, lidskost, propojení mezi postavami a snahu ostatních porozumět ústřední dvojici.

Policistka, která vede výslech a od počátku se sebevědomě těší na profesní úspěch, tedy usvědčení nešťastníků, nakonec pronikne tak hluboko do případu, až motivacím vrahů porozumí. Triumf už patřičně oslavit nedokáže.

Laskavě melancholický tón seriálu je pro autora typický. Pětatřicetiletý Brit s japonskými kořeny Will Sharpe vystudoval prestižní anglické školy včetně Cambridge. Upozornil na sebe před šesti lety nenapodobitelnou komedií Flowersovi, na první pohled trochu zvláštním, dětinským sitkomem o rodině depresivního spisovatele dětských knih. Hraje ho Julian Barratt a jeho manželku, učitelky hudby, ztvárnila už tehdy Olivia Colmanová.

Sharpe tak stvořil jeden z nejosobitějších britských seriálů posledních let, dotýkající se tématu duševních poruch. Stal se autorem, jemuž dnes nabízejí smlouvy i prestižní televize jako HBO nebo britská Sky. To se v poslední době povedlo Michaele Coelové, oceněné soškou Emmy za seriál Můžu tě zničit, Russellu T. Daviesovi, populárnímu díky minisérii Byl by to hřích, nebo Sally Wainwrightové, autorce Šťastného údolí, která pro HBO napsala seriál Gentleman Jack.

Sharpe je přitom dobře známý i jako talentovaný herec. Hrál ve Flowersových nebo v ceněné gangsterce Giri/Haji. A jako tvůrce ho obdivují režisér Paul Thomas Anderson nebo zpěvák Nick Cave.

Vidět skrz

Zvláštní rozcitlivělý humor publiku nemusí sedět. Zahradníci se jmenují podle okamžiku, kdy Chris se samozřejmostí zahradníka sázejícího rododendrony vykope na zahradě u tchyně hluboké hroby pro ni a jejího manžela. Některá znázornění vnitřních světů antihrdinů zase působí trochu otřepaně, Susaniny útěky do starých romantických westernů však dotvářejí přesvědčivý obraz ženy, které trauma nedovolilo se tak úplně vyvázat z dětství.

V kontextu dnešní bohaté nabídky streamovacích služeb Zahradníci možná nepůsobí jako něco, co by divák musel nutně vidět. Rozhodně jsou ale skvělou ukázkou toho, jak se dá spletené vyprávění osobitě rozmontovat na cimprcampr. Vytvářejí dojem, jako byste viděli skrze příběh. A mohli jste tak dohlédnout lidskost, která se dá vetknout hluboko i do tak otřesného případu.

Zahradníci

Tvůrci: Will Sharpe a Ed Sinclair
Seriál je k vidění na českém HBO.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Perušič se Schweinerem si na písku v Ostravě zajistili postup do bojů o medaile

Plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner postoupili na elitním turnaji Pro Tour v Ostravě počtvrté za sebou do semifinále. Nejvýše nasazený pár zdolal ve čtvrtfinále turnajové dvojky Šarífa Januse a Ahmeda Tidžana z Kataru 2:1 na sety.

Perušič se Schweinerem ztratili s třetím párem světového žebříčku úvodní set 16:21. Ve druhém ale bronzové olympijské medailisty z Tokia porazili 21:18 a třetí sadu pak čeští reprezentanti vybojovali 15:13.

"Začátek byl dobrý, ale Katařani většinou ty první sety mívají lepší. Věděli jsme, že ten první set hrají opravdu neuvěřitelně, mají hrozně vysoká čísla úspěšnosti na útoku, ale od toho druhého setu už jdou trochu dolů, Jsem rád, že jsme tu šanci využili," řekl Perušič v rozhovoru pro Českou televizi.

Na nedávné světové jedničky Januse a Tidžana narazili Perušič se Schweinerem naposledy před dvěma měsíci v mexickém Rosaritu rovněž ve čtvrtfinále, kde prohráli 1:2 na sety. Loni v březnu je zdolali cestou za titulem v Dauhá. "Všechny naše zápasy s nimi jsou většinou jako přes kopírák. První set prohrajeme, ať už těsně nebo ne, pak se nám druhý většinou povede vyhrát, a pak už se rozhoduje v tie-breaku. To je záležitost pár bodů, dneska to bylo i trochu štěstí," dodal Perušič.

V semifinále se Češi od 18:00 střetnou se španělskou dvojicí Adrián Gavira, Pablo Herrera, kterou v pátek hladce ve dvou setech zdolali ve skupině. Snadnou práci ale sedmý pár světového žebříčku neočekává. "Asi nemůžeme čekat stejný průběh jako včera. Myslím si, že Španělé se ponaučí z taktických chyb a budou asi víc tlačit servis. Myslím, že dvakrát v řadě se jim nestane, že by podávali špatně. My se na to musíme připravit," uvedl Schweiner.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Američan chtěl vraždit na oslavě ve Virginii. Když vytáhl zbraň, zastřelila ho jiná účastnice večírku

Žena v americkém státě Virginie zastřelila muže, který začal poloautomatickou zbraní střílet po účastnících večírku. Nikdo s výjimkou střelce nebyl zraněn. Policie nemá v úmyslu ženu trestně stíhat, informovala dnes na svém zpravodajském webu stanice BBC.

Na oslavě narozenin a ukončení studií se ve středu před bytovým komplexem v Charlestonu sešlo asi 40 lidí. Mezi účastníky dorazil i sedmatřicetiletý Dennis Butler, který měl několik záznamů v trestním rejstříku. Když začal střílet, jedna účastnice večírku nezaváhala, vytasila legálně drženou pistoli a střelce zneškodnila. Butler zraněním podlehl, uvedla policie v prohlášení.

Podle policejního mluvčího Tonyho Hazeletta ženina rychlá reakce zachránila mnoho životů a předešla masovému útoku. Žena, která střílela, není členkou žádného z bezpečnostních sborů, dodala policie. Její totožnost nezveřejnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy