Dnes již nežijící americký spisovatel Tom Clancy v detailních špionážních thrillerech stvořil něco, čeho se snaží dosáhnout celý Hollywood. Společný svět provázaných knih, kterým se pohybují stále stejní hrdinové.
Je až s podivem, že se tak málo producentů pokusilo vytvořit z Clancyho díla výdělečnou filmovou sérii. Důvod je prostý: romány s protagonisty Jackem Ryanem či Johnem Clarkem se většinou odehrávají za studené války.
V tom vězí první potíž snímku Tom Clancy: Bez výčitek, který nově uvádí videotéka Amazon Prime Video. Napětí mezi Rusy a Američany bez okolků přenáší do současnosti a pokouší se vyvolat podobné tenze, jaké fungovaly před čtyřmi či pěti dekádami. Smrtelně vážně, až zaťatě.
Spoluscenárista Taylor Sheridan se na takové intenzivní, trochu zádumčivé thrillery specializuje. Uznání získal dvojicí snímků o válce s drogovými kartely na americko-mexické hranici. Jedničku Sicario: Nájemný vrah režíroval talentovaný Kanaďan Denis Villeneuve coby až přízračný thriller ze světa, kde zlo bojuje na obou stranách.
Pokračování Sicario 2: Soldado už natočil Ital Stefano Sollima, který se až příliš snažil kráčet ve Villeneuvových šlépějích. Tentýž filmař nyní v novince Bez výčitek sleduje muže, z něhož se má zrodit Clancyho známý hrdina John Clark, při trochu mdlé cestě za pomstou a odhalením velkého spiknutí.
Poněkud mechanické putování z jedné akční scény do druhé naštěstí v titulní roli absolvuje čtyřiatřicetiletý Michael B. Jordan. A navzdory tomu, že je vybaven jen několika málo úsečnými, poněkud patetickými větami, prozrazuje svůj hvězdný potenciál podobně jako ve snímcích Creed a Creed II, volných pokračováních boxerské série Rocky.
Režisér Sollima je zase precizní v akčních scénách. Byť jsou utopené v šeru či pod vodou, pracují s působivými kontrasty: tu s točící se baterkou na podlaze, která dá souboji dynamiku i překvapivý vizuální punc, jindy kolem protagonistů pod vodou dlouhé minuty víří bubliny a výbuchy. A vše vypadá velmi reálně, bez zbytečných efektů. Je cítit, jak se lidé dusí. Jak každý úder bolí.
V šeru ukrytou akci však nedoplňuje podobně silná zápletka. Když se hrdina metaforicky dusí ve chmurné snaze pomstít se těm, kdo ho obrali o vše, nemá to potřebnou sílu ani emoce. O neproniknutelném protagonistovi mnoho nevíme, není důvod mu fandit, být pohnutý, vžít se do něj.
Tady dynamika a kontrasty citelně schází. Žádný nadhled či odlehčení ani hlubší ponor do zádumčivosti, kterou lze odezírat jen z hrdinovy tváře.
Jordan sice vše uhraje očima, skvělý výkon ale nestačí. Snímek tak graduje s "béčkovou" bezelstností a přímočarostí, byť u toho nosí áčkově závažný kabát.
Konspirace o výrobě nepřítele na aktuální geopolitické mapě působí poněkud koženě, až úsměvně. A především se tu projevuje typický nešvar většiny dnešních hollywoodských filmových "start-upů", jak bychom mohli pracovně nazvat první díly nových franšíz, začínajících zrodem hrdiny.
Tvůrci se chovají, jako by celý snímek měli volnou ruku v jakési chráněné dílně a pak jim to investor, nebo spíše divák, spočítá. Jenže když hrdina na konci dostane falešnou občanku se známým jménem a tváří se, že velké věci ho teprve čekají, divák váhá. Opravdu jim příště bude chtít přihlížet?
Když Avengers zachraňují svět před obřím fialovým padouchem Thanosem, navzdory nadsazené komiksové zápletce je to uvěřitelnější, než když tvůrci filmu Bez výčitek vytvářejí nepřítele v jedné konkrétní zemi. Ne že by v dnešní době neexistovalo politické napětí mezi Východem a Západem, nelze ho ale modelovat podle dávných schémat.
O to více se nabízí otázka, proč hrdinům držet palce příště. Dotaz, zda nás jejich příběhy pohltily už nyní, nakonec ani nepadne. Skoro jako by tento zručně natočený akční snímek byl jen nesmyslně dlouhým prologem k videohře z Clancyho světa, jíž se filmaři též částečně inspirovali.
Tom Clancy: Bez výčitek
Režie: Stefano Sollima
Film je k vidění na Amazon Prime Video.
