Nestává se často, aby otázky "Jste v pořádku?" nebo "Jak to zvládáte?" adresovali lidé před kamerou režisérovi, který je natáčí. V dokumentární minisérii Vražda v Madisonu z produkce HBO se to stane několikrát. Mladý debutující režisér Madison Hamburg sedm let zpovídal policisty, prokurátora či soukromé vyšetřovatele, a především vlastní rodinu. Jak říká, jediný, o kom si je jistý, že mu nezabil matku, je on sám.
Hamburgovi bylo v době vraždy 18 let a netušil o spoustě věcí, které se v rodině děly, ani o animozitách mezi některými příbuznými. Po vraždě prošel divokým drogovým obdobím, debutovým počinem se teď snaží popasovat s vlastní minulostí. Má k dispozici bohaté rodinné fotografické a video archivy a hlavně ochotu věnovat sedm let tomu, aby si vyjasnil vraždu i charakter své rodiny.
První díl série věnuje především otci, rozvodu s Madisonovou matkou a otázkám, které visí nad jeho podivným podnikáním. Otec však odmítá cokoliv vysvětlit a je hlavním podezřelým. Nejen otce režisér natáčí potají.
Další díly Vraždy v Madisonu dávají otci "šanci si trochu vydechnout". Prozkoumávají pro změnu temná místa matčiny a rodinné minulosti - především kauzu takzvaných Darovacích stolů, což je ženské společenství na bázi pyramidových her, do kterých se vstupovalo s příspěvkem 5000 dolarů a později skončily uvězněním několika účastníků. I odtud mohl pocházet potenciální vrah.
Režisérově rodině se nevyhnuly alkoholismus ani psychické problémy. Ty mohou být důsledkem i příčinou některých událostí. Režisér odkrývá vzájemné obviňování a své tety, sestry, babičky, otce i dalších se postupně ptá: Zabil jsi mou mámu?
Madison Hamburg se zajímá o kriminální stránku případu, o to, kdo jsou jeho příbuzní doopravdy a jakou povahu má rodinné společenství.
Druhá linie je rozhodně silnější. Věty z domácích videí jako "Bye bye, mami" po vraždě nabývají jiného významu. Tím spíš výrok "Není nic šílenějšího než rodina pospolu" - Hamburgovi už ale pospolu asi nikdy nebudou, příkopy mezi příbuznými jsou v několika případech příliš hluboké.
Není úplně jasné, proč Hamburg nekondenzoval události a nevytvořil dvouhodinový film. Byl by to silný portrét nefunkční středostavovské americké rodiny. Ta po většinu času materiálně nestrádá, zato visí nad propastí pomstychtivosti, bídy, nenávisti a minulosti zametané pod koberec.
Kriminální linie, tedy rozhodnutí vyprávět události prizmatem Madisonova pátrání a postupného odhalování faktů, je součástí trendu - takzvané true crime příběhy, v hrané i dokumentární podobě, dnes nejčastěji dostávají podobu televizních seriálů. V dokumentech poslední roky vynikl především Netflix, HBO má ale jen letos na kontě například dokumentární minisérie Vraždy dětí v Atlantě, Zmizím ve tmě anebo Miluji tě, teď zemři.
Hamburg plní Vraždu v Madisonu často zajímavými, z hlediska hlavní linie ale přece jen vedlejšími pasážemi. Například jak probíhá právní jednání s policií o zveřejnění informací z vyšetřování, jak se režisér vydal na svatbu své sestry a sdělil jí, že příbuzenstvo ji očerňuje, a tak dále.
V některých epizodách převažují hypotézy a slepé uličky. Jindy filmař dlouze získává informace, které jsou pak pouhými střípky v celé skládačce. Seriál má spíše rozvětvenou než lineární strukturu vyprávění.
V některých "terapeutických" momentech režisér působí mírně sebestředně. Emoce pak vnímáme poněkud cynicky, především jako dramaturgický prvek. Zbývá mnohem méně místa pro ty nejpodstatnější otázky. Jak se vyrovnat s tím, že příbuzné si nevybíráme? Jak žít s tím, že někdo, koho milujeme, má nepřijatelnou temnou stránku? Kde by měla končit láskyplná podpora nebo alespoň formální přátelské objetí na rodinném setkání, protože některé společenské a etické hranice jsou nepřekročitelné?
Madison Hamburg příležitost položit tyto otázky sice nepromarnil, rozhodně je ale naředil. K dobrodružství po rozluštění 10 let starých událostí a emocím jeho rodiny tedy budou diváci bez přímého vztahu ke connecticutským reáliím přitahováni jen v některých částech.
Vražda v Madisonu
Režie: Madison Hamburg
Seriál je k vidění na HBO.
