Z roztržitého starce se mění a mládne. Samuel L. Jackson je v minisérii úžasný

Martin Šrajer Martin Šrajer
12. 4. 2022 11:52
Muže, který chce získat zpět ztracené vzpomínky, hraje Samuel L. Jackson v nové minisérii z produkce Apple TV+. Nikoho nenechává na pochybách, že patří k nejtalentovanějším hercům své generace.

"Člověk je jen to, co si pamatuje," zazní v šestidílné minisérii Poslední dny Ptolemyho Greye. Titulní hrdina, devadesátník s nastupující demencí, si tuto skutečnost uvědomuje zvlášť naléhavě. Jeho paměť slábne, splývají mu různé časové roviny, ztrácí se ve vlastní hlavě a zapomíná, kým byl. "Zrovna jsem tu měl návštěvu, ale bylo to dávno," sděluje synovci Reggiemu, aniž by si uvědomoval rozpornost vlastních slov.

Pro osamělého starce představuje Reggie jediné spojení se světem. Bez něj Ptolemy nevychází z bytu, v němž má stejný nepořádek jako v hlavě. Špína a šero, hromady zbytečného harampádí a budík strčený do ledničky, jako by právě tam mohl nejlépe sloužit.

Reggie bere strýce na prohlídku k lékaři, jenž potvrdí, co je patrné od prvních minut - muži se prudce zhoršují kognitivní schopnosti. Existuje ale experimentální léčba, která by mu mohla pomoct.

Neboť náš svět zatím lék na Alzheimerovu chorobu nevynalezl, je zřejmé, že se dostáváme na území sci-fi. Walter Mosley, autor série i stejnojmenné knižní předlohy, ale nespěchá s odhalením experimentu, který se jeví jako hlavní tahák děje. Poslední dny Ptolemyho Greye začínají v duchu realistického příběhu o zdravotních problémech a izolaci, jež přicházejí se stářím. První epizodu ostatně režíroval Ramin Bahrani, autor několika charakterových dramat vnímavě vykreslujících život určité městské komunity.

Také následující díly jsou nejpůsobivější, když se drží tónu udaného Bahranim a vyprávějí "jen" o nástrahách života s neurodegenerativním onemocněním. Podobně jako protagonista nedávného filmu Otec, za který Anthony Hopkins získal Oscara, také Ptolemy neustále přechází mezi útočnou podezřívavostí a vděkem, arogancí i zranitelností. Co chvíli se projeví jiný fragment jeho osobnosti. Občas nepřítomný pohled, případně rozostřený obraz, dezorientující střih a zastřený zvuk, naznačují úplné odloučení těla od mysli.

S nabitou pistolí

Zanikání záchytných bodů si Ptolemy uvědomuje zejména při kontaktu s druhými. Jenže ne všichni jsou skuteční. Do jeho reality vstupují i lidé z více či méně vzdálené minulosti. V kolemjdoucích spatřuje svého mentora Coydoga, který ho vychoval na americkém Jihu v časech tvrdé segregace a neskrývaného rasismu, nebo zesnulou manželku.

Do minulosti, připomínané i delšími flashbacky, se Ptolemy postupně propadá stále víc, dokonce ji vnímá zřetelněji než současnost.

Přestože série by obstála čistě jako vhled do mysli člověka, který se stále obtížněji orientuje v čase a prostoru, její tvůrce Mosley od prologu sleduje více cílů. V úvodní scéně, odehrávající se dva měsíce po hlavních událostech, sedí Ptolemy u stolu s nabitou pistolí. Chystá se spáchat sebevraždu? Nebo chce zastřelit někoho jiného? Záhadou vyvolávající napětí a otázky první epizoda také končí. Reggieho totiž někdo zastřelil.

Všech šest epizod Posledních dnů Ptolemyho Greye je na Apple TV+ s českými titulky. | Video: Apple TV+

Pro Ptolemyho je synovcova smrt další z mnoha ran osudu, které si jeho rod musel vytrpět. Také s jeho demencí série pracuje jako s metaforou pro dlouhodobé vytěsňování hrůz z dodnes nevyřešené rasistické minulosti Spojených států. Ptolemy už ale nechce jen nečinně přihlížet. Na rozdíl od dětství, kdy byl mnohokrát svědkem mučení a lynčování svých nejbližších.

Přes ztíženou schopnost udržet pozornost a myšlenku se prostořeký senior pouští do vlastního pátrání. Asistuje mu osiřelá teenagerka Robyn, již potkal na Reggieho pohřbu. Ve třetí epizodě zároveň Ptolemy konečně uzavírá faustovskou smlouvu s doktorem, který mu slibuje, že po několika injekcích s blíže neurčenou substancí získá zpět veškeré vzpomínky.

Hra na detektiva

Kriminální podzápletka sérii zřejmě měla dát jasnější zacílení a vtáhnout nás do děje. Jenomže vyprávění pokračuje dál stejným vycházkovým tempem a vyšetřování zločinu probíhá přímočaře, bez promyšlenějších zvratů. Největší překážkou není nedostatek svědků a důkazů, ale Ptolemyho nespolehlivá paměť a laxnost policie.

Hrdinova hra na detektiva proto příliš nepodněcuje zvědavost, nečiní příběh víc vzrušujícím. Dobře nicméně funguje jako záminka k vrstevnatějšímu prokreslení Ptolemyho a prohloubení jeho vztahu s Robyn.

Dominique Fishbacková jako Robyn a Samuel L. Jackson coby Ptolemy Grey.
Dominique Fishbacková jako Robyn a Samuel L. Jackson coby Ptolemy Grey. | Foto: Apple TV+

Proces rozvzpomínání odráží proměna hrdinova příbytku. Z tísnivého tmavého skladiště se přičiněním Robyn stává prosvětlený, prostorný a útulný pokoj. Především se ale sám protagonista nápadně mění a s tím vychází najevo, že ústředním lákadlem série ve skutečnosti není sci-fi motiv s navracející se pamětí, ale výkon Samuela L. Jacksona.

Třiasedmdesátiletý herec, čerstvý držitel čestného Oscara, se objevil ve více než 100 filmech od Pulp Fiction po Osm hrozných. Poslední dny Ptolemyho Greye jsou nicméně jeho první titulní seriálovou rolí. Byl to právě Jackson, kdo již v roce 2010 koupil práva na zfilmování románu Waltera Mosleyho. Odůvodňoval to četným výskytem Alzheimerovy nemoci ve vlastní rodině. Vedle osobní motivace jej ale k látce pravděpodobně přilákala i možnost předvést svůj herecký rejstřík v plném rozsahu.



Ptolemy je zprvu zarostlý, působí pomale, neohrabaně, s obtížemi dá dohromady větu. Již po první injekci jsou však jeho pohyby a reakce o poznání pohotovější. Slova ze sebe sype s kadencí zkušeného televizního moderátora. Také z Jacksonova výrazu, dosud převážně prázdného, je patrné, že urputně přemýšlí a spojuje si jednotlivá vodítka. Shazuje husté vousy, s nimiž připomínal amerického reformátora Fredericka Douglase z 19. století, a mění styl oblékání. Ze znejistělého kmeta se stává pohotový světák.

Digitální omlazení

Proměna hercova vzezření, pohybů a způsobu komunikace je ještě patrnější v retrospektivách ze 70. let minulého století, kdy Ptolemy potkal svou ženu. Digitálně lehce omlazený Jackson s knírkem a sebevědomým držením těla nám připomíná své herecké počátky, kdy ztvárňoval atraktivní, sympaticky drzé floutky.

Poslední dny Ptolemyho Greye, které mu umožňují přepínat mezi několika polohami, aniž by výsledek působil nekonzistentně, jsou v podstatě průřezem hercovou padesátiletou kariérou.

Jakkoliv je Jackson jednoznačným tahounem série a hlavním důvodem, proč navzdory vachrlaté zápletce absolvovat všechny epizody, dost prostoru zazářit dostala i Dominique Fishbacková coby Robyn. Jedenatřicetiletá herečka, která vloni excelovala v dobovém dramatu Jidáš a černý mesiáš, proměnila mladou opatrovatelku v živoucí postavou, jež pod vřelou a rozvážnou maskou skrývá mnoho fyzických i psychických šrámů.

Povahově jsou oba aktéři odlišní a navzájem se skvěle vyvažují. Ona je bojovnice s ujasněnými prioritami, která jde přímo k věci. On chvílemi propadá melancholii a rezignované pasivitě. Na druhou stranu oba zažívají strach z odmítnutí či opuštění a žijí s pocitem, že je okolí nebere za plnohodnotné členy společnosti. I díky tomu jim ale pozvolna a přirozeně dochází, že si mohou důvěřovat navzájem.

Díky souhře Jacksona s Fishbackovou a citu Waltera Mosleyho pro dialogy je sérii radost sledovat, i když příběh stagnuje, případně se pomalu sune k předvídatelnému odhalení. Přes zprvu slibné kriminální a sci-fi motivy, které ale nakonec zejména odvádějí pozornost od ústředního vztahu, jsou Poslední dny Ptolemyho Greye nejuspokojivější jako docela prosté drama dvou lidí, kteří se ve světě cítí ztracení.

Minisérie

Poslední dny Ptolemyho Greye
Tvůrce: Walter Mosley
Minisérie je k vidění na Apple TV+.

 

Právě se děje

Další zprávy