Vstaneme z mrtvých? Pohltí nás lajky? Mrazivá proroctví seriálu Black Mirror se plní

Britský seriál Black Mirror už od svého uvedení v roce 2011 (tehdy ještě na televizní stanici Channel 4) systematicky buduje svět, po kterém, jakmile vás pohltí, se začnete dívat s nedůvěrou i na kuchyňský mixér. A ledacos z toho, co před lety prezentoval jako fikci, se dnes stalo skutečností.

Seriálové apokalypsy jsou obecně divácky vděčné, často však stojí na „přepálených“ základech: globálních jaderných katastrofách nebo světech zaplavených nemrtvými porostlými houbami. Ne tak Černé zrcadlo.

Dystopie s prvky hororu, sci-fi i komedie v podání Black Mirror je představitelná, a ačkoliv často ani nekončí velkým množstvím úmrtí, dokáže být velice nepříjemná. Zkáza totiž může přijít v dárkové krabici s věnováním a uživatelským manuálem.

Minisérie se zamýšlí nad současným stavem moderního světa – jak technologie mění naše životy? Jak se nám žije v obklíčení mobilů a AI, kdy nás algoritmy sociálních sítí znají často lépe než naši blízcí? Technologicko-paranoidní epizody od svých počátků až po zatím poslední sedmou sérii (2025) nejednou nabídly temné předpovědi věcí budoucích, které se dnes zcela (nebo alespoň do velké míry) staly realitou.

Posedlost lajky a „oživování“ mrtvých

Typickým příkladem je epizoda Pád střemhlav (3. série, 1. epizoda). Na první pohled působí skoro neškodně: pastelové barvy, neustálé úsměvy, společnost založená na vzájemném hodnocení. Každý like (tedy „palec nahoru“) má váhu a ovlivňuje sociální status, každé setkání je jakousi obchodní výměnou reputace. Nejde o diktaturu, nikdo nikoho nenutí. Lidé se s díky a věčně usměvavou tváří hlídají sami. Když měla epizoda před deseti lety premiéru, byly už sociální sítě samozřejmostí, ale až v posledních letech, s nástupem platforem jako TikTok, se u mladých stále častěji odvozuje hodnota člověka od počtu lajků či sledujících. Kdo vybočí z věčně veselé řady, nezažije výbuch násilí, ale cosi horšího: digitální vyobcování.

Epizoda Přijdu hned (2. série, 1. epizoda) pracuje s premisou existence firem specializujících se na oživení mrtvých příbuzných jen z jejich SMS zpráv, zvukových nahrávek či příspěvků na sociálních sítích. A dnes už počítače díky umělé inteligenci zvládají z krátké nahrávky dokonale napodobit jakýkoliv hlas i s intonací. Když vezmeme v potaz, že zmíněná epizoda měla premiéru v roce 2013, přičemž například dodnes nejpopulárnější AI nástroj ChatGPT se k veřejnosti dostal až v roce 2022, tvůrci příběhu předběhly možnosti doby skoro o 10 let.

Existují dokonce i firmy, například americká HereAfter AI nebo You, Only Virtual, které se na digitální posmrtný život specializují a vytvářejí chatbota zesnulých pro „komunikaci“ s pozůstalými. Smrt blízkého je vždy bolestná, ale zároveň patří k základním lidským zkušenostem. Black Mirror se ptá, co se stane, když se rozhodneme ji obejít. Možná tak úplně neztratíme milované, ale určitě tím přijdeme o kus nás samotných. Odborníci na etiku AI už také volají po regulaci této netradiční služby.

Streamování reálného násilí i digitální umělci

Základní trik tvůrců seriálových epizod je banálně prostý: vzít jako námět fenomén, který už skoro existuje, a přestat si nalhávat, že nedojde k jeho možnému zneužití. Daná technologie se jen pustí z řetězu a společnost dostane šanci vidět, jak se chová bez dozoru. Vědci věří v lidskou dobrotu, regulace jsou na obtíž a Superzabiják 3000 vznikne samozřejmě „omylem“. O pár minut později hoří laboratoř, všichni se diví, ale nikdo se nepoučí.

Black Mirror je dlouhodobě geniální v tom, že dokáže účinně předvídat nikoliv čistou budoucnost, ale to, jak se lidé (a technologické společnosti) zachovají. Tvůrci možná „střílí“ naprázdno, ale sociologii mají zvládnutou do té míry, že se velmi často trefí.

Od premiéry svého prvního dílu seriál správně předpověděl řadu událostí: od vzestupu kyberzločinu (epizoda Sklapni a tancuj ve 3. sérii) přes streamování a videa reálného násilí na sociálních sítích (epizoda Lovná zvěř ve 2. sérii) až po digitální verze slavných umělců (epizoda Rachel, Jack a Ashley Too v 5. sérii), jež se objevila pár let předtím, než v roce 2022 na pódia vstoupila virtuální ABBA.

Seriál je krajně mrazivá sonda do nás všech. Nastavuje titulní „Černé zrcadlo“ celé lidské společnosti a připomíná, jak snadno se vzdáváme lidství. Často dobrovolně, s úsměvem, s telefonem v ruce a pěti hvězdičkami v hodnotící aplikaci připravenými ke kliknutí. Nakonec si kolektivně řekneme, že je ten konec světa vlastně v pohodě. Stihne nám vůbec zatrnout?