Praha - Čeští filmaři si loni v Karlových Varech vyjednali 100 milionů korun ze státního rozpočtu. Situaci české kinematografie to podle nich zlepšilo, další naděje upírají k připravovanému zákonu o kinematografii. O něm budou ve Varech jednat i letos.
České filmy mají podle předsedy rady Státního fondu kinematografie Tomáše Baldýnského na lokálním trhu třicetiprocentní podíl. "Zájem diváků o domácí filmy je v Evropě největší ve Francii, Česko je hned na druhém místě," dodává režisér Jan Svěrák.
Ročně v Česku vznikne kolem dvacítky filmů - podle Aleše Danielise z Bontonfilmu jsou ale mezi nimi maximálně tři, na které jde kolem půl milionu diváků.
Jenže ani pak nemají vyhráno. Film s průměrným rozpočtem 30 milionů korun může podle režiséra a producenta Svěráka vydělat 50 milionů korun. Z toho si ovšem třicet vezmou multikina. Ze zbylých dvaceti si ukrojí 10 a ž 15 procent distributor, 3 miliony spolknou náklady na reklamu a kopie.
"Zpátky se tak producentovi vrací 14 milionů korun, k tomu může dostat tak 4 miliony z televizního vysílání a 4 miliony z videodistribuce. Je tedy na přibližně 23 milionech korun a v mínusu oproti rozpočtu o 7 milionů," vysvětluje Svěrák.
Za příklad dává i svůj rekordní film Vratné lahve. "Měl rozpočet 34 milionů korun, milion diváků a 100 milionů tržeb. Přesto jsme teprve teď ten rozpočet splatili a jsme na nule."
Podle Danielise se navíc takový úspěch jako Vratným lahvím českému filmu podaří tak jednou za tři roky. Převážná většina v Česku vzniklých filmů nemůže spoléhat na vysokou návštěvnost, ale spíše na pomoc televizí či fondu kinematografie.
Ten letos obdržel mimořádnou stomilionovou dotaci ze státního rozpočtu, kterou si filmaři vyjednali s politiky na schůzce na loňském karlovarském festivalu poté, co neprošla přes prezidenta Klause novela zákona o kinematografii.
Část z přidělených peněz už fond rozdělil ve výběrovém řízení mezi vznikající nové české filmy, na festivaly nebo na "tristní situaci" regionálních kin. Tyto peníze je třeba utratit ještě letos.
"Za ten rok se situace vylepšila," hodnotí dokumentaristka Helena Třeštíková, mluvčí Filmové rady, ve které se spojily k přípravě zákona profesní asociace i festivaly. Za hlavní klad považuje, že se česká politická reprezentace konečně otevřeně přihlásila k podpoře českého filmu.
Situaci kolem přípravy zákona o kinematografii přesto přirovnává k časosběrnému filmu. "Ten proces má své vrcholy i propady. Ale pevně doufám, že bude mít happy end," dodává.
Krom České televize do výroby českých filmů razantně vstoupila i Nova. "To je dobrá zpráva zvláště pro komerční filmy," říká Baldýnský. Soukromé televize nejspíš budou mít řadu výhrad i ke vznikajícímu zákonu o kinematografii, podle zástupců filmařů jsou ale k jednáním přizvány.
Čeští filmaři spějí spolu s ministerstvem kultury ke shodě i ve věci dlouho připravované novely zákona o kinematografii. V březnu v poslanecké sněmovně prezentovali teze k zákonu; ty jsou teď připomínkovány na ministerstvu kultury a poslouží jako podklad pro vznikající nový zákon. Předložen by mohl být v říjnu.
Roční rozpočet 700 milionů korun má podle návrhu stát pokrýt z 55 procent. Doplňkovými zdroji ve výši 15 procent budou výnosy z práv ke starší domácí filmové tvorbě, 30 procent mají přinést odvody kin, prodejců a půjčoven.
České filmy se budou prezentovat i na nadcházejícím festivalu v Karlových Varech. Krom českých zástupců v soutěži se představí v české sekci, která je nově výběrová. O pozornost zahraničních návštěvníků tu bude usilovat dvanáct filmů.
Právě ve Varech také proběhne další schůzka filmařů s českými politiky o dalším financování české kinematografie. Filmaři jsou zdrženliví, co se konkrétního obsahu týče. "Tyhle otázky nelze mediálně moc přetřásat, je to i otázka zákulisního jednání," shrnuje producent Ondřej Trojan.
Do Varů jsou podle šéfa Asociace producentů Pavla Strnada pozváni zástupci ODS, lidovců, ČSSD a Strany zelených; s komunisty tedy jednat nebudou.
