Co má společného pop-music a střelba ve školách? Odpověď hledá film s Portmanovou

Reuters Reuters, Variety.com
7. 9. 2018 8:11
Oscarová herečka Natalie Portmanová do Benátek přivezla film Vox Lux. Hraje v něm zpovykanou popovou hvězdu, která v mládí přežila střelbu v americké škole. Soundtrack ke snímku složila zpěvačka Sia.
Film Vox Lux zatím nemá českého distributora. | Video: Sierra/Affinity

Před osmi lety izraelsko-americká herečka Natalie Portmanová zahájila Benátský filmový festival se snímkem Černá labuť. Za roli trýzněné baletky nakonec obdržela Oscara.

Tento týden se Portmanová do Benátek vrátila s titulem Vox Lux. V něm hraje zpovykanou popovou hvězdu vzdáleně připomínající třeba Lady Gaga nebo Katy Perry, jež má ale za sebou traumatickou minulost.

Událostem z dřívějška jsou věnovány první scény filmu, kde postavu Portmanové jménem Celeste hraje čtrnáctiletá Raffey Cassidyová. Její život změní, když na škole zažije střelbu. Z incidentu vyjde fyzicky zraněná a především psychicky poznamenaná.

Celeste následně na tryzně za zesnulé vystoupí před televizními kamerami, což jí pomůže ke slávě. Kvůli tomu mladá dívka vyrůstá coby infantilní popová princeznička, na kterou dohlíží chvílemi starostlivý, jindy slizký manažer v podání Judea Lawa.

Před světovou premiérou filmu v Benátkách Portmanová řekla, že jde o "portrét a odraz společnosti", zvlášť té její části, která se pohybuje mezi popkulturou a násilím, "a tím spektáklem, kvůli němuž si oba tyto světy spojujeme", jak uvedla.

To, jak často ve školách v USA dochází ke střelbě, označuje Portmanová za "svého druhu občanskou válku". Podle ní má tento fakt nezměrný psychický dopad na děti, které každý den chodí do školy, i na rodiče, kteří je do školy vozí. "Malé násilné činy pak mohou zavdat rozšířeným psychickým problémům," vysvětluje herečka.

V rozhovoru pro časopis Variety dále označila Vox Lux za svůj "dosud nejpolitičtější film" a zmínila, že producenti měli problém sehnat na něj peníze.

"Co se týče financování, rozpadalo se nám to pod rukama. Když už jsem byla na letišti a mířila jsem do New Yorku, zavolali mi, že film nemůžeme natočit, protože jsme přišli o peníze," popsala Portmanová, která se přesto rozhodla u projektu zůstat, i kdyby nakonec neměla dostat žádný honorář.

"Ve finále jsem ten čas navíc využila k tomu, abych se lépe dostala do role. Natočili jsme to během deseti dnů," doplnila Portmanová, která během přípravy například sledovala dokumenty o popových hvězdách nebo o lidech, kteří přežili střelbu ve školách. Toto téma je jí nicméně blízké. "Mám blízké přátele, kteří si tím prošli," doplňuje Portmanová.

Scenáristou a režisérem filmu Vox Lux je třicetiletý Američan Brady Corbet, který už v Benátkách před třemi roky uspěl s debutem nazvaným Mládí vůdce.

Podle Corbeta postava Portmanové vůbec nemá působit jako monstrum. "Je stejnou měrou obětí své doby jako svým způsobem tou, která tuto dobu určuje," míní režisér, podle něhož bylo 20. století poznamenané pojmem Hanny Arendtové "banalita zla" a současné století vystihuje označení "slavnost zla".

Soundtrack k filmu Vox Lux složila australská zpěvačka Sia. Snímek je jedním z jedenadvaceti titulů, které v Benátkách usilují o hlavní cenu přehlídky, takzvaného Zlatého lva. Vítězové budou známi v sobotu večer.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 58 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy