Vodka, sauna a zase vodka. Film odhaluje chalupaření a vztahy po finsku

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
28. 6. 2020 17:57
Mitzi slaví 35. narozeniny. Tak se parta přátel rozhodne uspořádat jí stejnou oslavu jako před deseti i dvaceti lety. Na chatě na severu Finska, kde slunce v létě nezapadá. Poslední večírek jejich mládí. Jak ale záhy poznají hrdinové finské komedie, která má nyní v českých kinech svou světovou premiéru, mládí je pryč a kocovina přichází dřív než opilost.

Češi jsou náruživí chataři. Možná i proto se snímek Víkend na chatě dostává do zdejší distribuce dříve než ve Finsku, kde jej diváci uvidí až koncem léta. Parta Finů ale neodjela na víkend opečovávat zahradu a stříhat trávníky. Skupinka převážně bezdětných třicátníků slaví a vzpomíná na mládí, které už je dávno pryč, když dospělost - alespoň v podobě stabilních rodin či vztahů - ještě také nezačala.

Snímek režisérky Jenni Toivoniemiové není letní komedií. Ostatně kdykoliv tvůrce shromáždí množství hrdinů na omezeném prostoru v izolaci od světa, nevěstí to nic dobrého. A nemusí za rohem číhat zlo, které chce všechny vyvraždit. Staří přátelé z Víkendu na chatě si veškeré problémy vytvoří sami. Neklid a napětí přichází nenápadně, ale okamžitě, mnohem dřív než první panák tvrdého alkoholu.

Mitzi o žádnou oslavu nestojí, jako o ni nestála o dekádu dříve. Právě se rozvádí a na chatě, která pamatuje staré večírky, potkává dávné lásky i křivdy, tak jako ostatní protagonisté. Snad až na jednoho Švéda a ke všemu herce, kterého si coby novou známost přiveze jedna dívka. Ten si musí vystačit s prožíváním křivd zcela čerstvých.

Ve světě, kde není větší tmy než lehkého příšeří, se nelze vyspat z opilosti. Víkend se mění v jediný dlouhý den, během něhož osmička hrdinů v kostce prožívá vše, co se mezi nimi stalo během uplynulých 20 let.

Režisérka s citem bruslí kolem mnoha problémů, vystihuje paradoxní finskou povahu - přímou, ale uzavřenou. A jak přibývá alkoholu v krvi, zdánlivě se nic nemění. Nejsme na českém večírku, Finové mlčí a občas úsečně pohovoří, dokud nepadnou, působí skoro jako střízliví.

Víkend na chatě je také pozoruhodně střízlivý film, pozvolna mění náladu, jen mezi řádky dávkuje důležitá témata, od možná nejstřídmější debaty o tom, zda a kdy je vhodné, aby muži sahali na své kamarádky, po nenápadné načrtávání rozdílů mezi švédskou a finskou náturou.

Ve filmu, kde není větší tmy než lehkého příšeří, se nelze vyspat z opilosti. | Video: Pilot Film

Zatímco osvalený Švéd, do půli těla svlečený, štípe dříví potřebné do sauny, skupinka finských chlapíků postává kolem s drinkem v ruce a okukuje jeho precizní nacvičené pohyby, jako by šlo o gymnastickou sestavu. Tento a podobné obrazy dovedou říci mnohé, rezonuje v nich směs nedůvěry a opovržení nad sousedy, kteří Finsko dříve okupovali, i nad tímto konkrétním "sousedem", který se do staré party vetřel se svou hvězdnou aurou.

"Naučil jsem se to, když jsem točil historický seriál pro HBO," říká, zatímco polínka i sekyrka ladně létají vzduchem. Jen tím stvrzuje, co si o něm myslí ostatní.

Víkend na chatě ale ze všech těch "typických povahových vlastností" umí též vyklouznout. Práce s nuancemi je jeho největší předností i slabinou, chtělo by se napsat trochu alibisticky. Neboť je to film, který nikdy nevyvolá brutální dusno či drama, nesměřuje k emočnímu masakru třeba po vzoru slavného švédského snímku Rodinná oslava. Neustále pobývá ve světě, kde lze z každého problému alespoň zdánlivě vybruslit - třeba dalším panákem.

Jak se mysli i jazyky otupují, snadno se může stát, že peripetie přátelských i milostných vztahů unaví také diváky, kteří netouží příliš hledat mezi řádky. Právě v té obyčejnosti se ale ukrývá zpráva, že finský artový film nereprezentují jen vysoce stylizované sociální pohádky Akiho Kaurismäkiho. Tedy režiséra, který je jedinou místní filmovou hvězdou světové velikosti a z něhož někdy mají tamní tvůrci mindrák či na něj mají vztek.

Víkend na chatě je výprava do světa, kde lidé vypadají dospěle a při smyslech, i když pijí dvacátou vodku. Ale možná nakonec alkohol bude tím spouštěčem, který některé pravdy vynese z hlubin uzavřených, zamlklých duší.

Je to snímek univerzální, vypráví o generaci, která zestárla dříve, než se přestala cítit mladá, která žije ve světě bez jistot a pevných kotev. Ale také je to jemný, drobnými záchvěvy sentimentu prodchnutý portrét několika obyvatel malého národa, jenž stále cítí historické křivdy a neváhá započít den sklenkou něčeho ostřejšího, než je voda.

Někdy se vyplatí vydat se na chatu i k sousedům. Tam, kde se žije a pije trochu jinak - a přitom ne zas tak moc jinak. Možná se pak rádi vrátíme na své posečené trávníky, k fotbalu a pivu. Ale třeba se tam usadíme o něco bohatší.

Víkend na chatě

Scénář a režie: Jenni Toivoniemi
Pilot Film, česká distribuční premiéra 25. června.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Rafaj odstoupí 1. prosince. Vláda schválila podmínky výběru nového předsedy ÚOHS

Vláda na pondělním zasedání odsouhlasila podmínky výběrového řízení na pozici předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Potvrdil to premiér Andrej Babiš (ANO). Současný šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj odstoupí z funkce k 1. prosinci, rezignaci už dříve předal prezidentovi Miloši Zemanovi. Hlavě státu minulý týden potvrdil náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, že má zájem se výběrového řízení zúčastnit.

Ve výběrové komisi budou podle materiálů, které dnes předložil kabinetu jeho předseda, místopředsedkyně vládního Výboru pro personální nominace Yvona Charouzdová, ředitel Odboru práva veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj Vlastimil Fidler a státní tajemník ministerstva vnitra Josef Postránecký.

Zdroj: ČTK
Další zprávy