Praha - Spisovatel a scenárista Vladimír Körner, spolutvůrce snímků Údolí včel, Zánik samoty Berhof či Krev zmizelého, převzal ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. Udělila mu ho Česká filmová a televizní akademie v rámci slavnostního večera předávání těchto prestižních výročních cen.
"Nechvalme život před smrtí," řekl se smíchem Vladimír Körner a dodal: "Měl jsem štěstí, že jsem dělal se třemi generacemi skvělých režisérů."
S Vláčilem i Cieslarem
Körner patří k nejvýraznějším postavám české literatury a filmu posledního půlstoletí. Je virtuózním hráčem na jednu tematickou strunu: jedinec versus nemilosrdná mašinérie dějin válcující individuální osudy. Nejvýznamnější byla jeho spolupráce s Františkem Vláčilem (Údolí včel, Adelheid), Miloslavem Lutherem (televizní seriál Lékař umírajícího času), Jiřím Svobodou (Zánik samoty Berhof), Antonínem Moskalykem (Psí kůže, Kukačka v temném lese) či Milanem Cieslarem (Pramen života, Krev zmizelého).
"Ten takzvaný český film, pokud měl nějaký význam, tak vždycky byl spojený s literaturou. Je to velice odvážná cena od akademiků, že ji dali scenáristovi. Většinou se oceňovali spíše režiséři, kteří byli autoři, což začalo už v šedesátých letech takzvanou novou vlnou. Když hrají žáci pomocné školy Mozarta, nebo ho hraje Karajan, tak pořád je to Mozart," řekl Körner.
V současné době má prý asi čtyři scénáře v televizi. "Napsal jsem novelu Oklamaný, kterou ilustroval Oldřich Kulhánek. A ten mi říkal, že to musel ilustrovat tak, aby na to neviděl. V polovině devadesátých let dostala cenu Českého literárního fondu - a v televizi ji právě odepsali," dodal.
V této práci se pokusil o osobitý přístup k dějinné události prusko-rakouské války roku 1866. Hlavními hrdiny jsou beznadějní outsideři, poznamenaní totálním existenciálním zmarem a ztrátou všech lidských hodnot. Nikdo z nich není schopen se se zkušeností války vyrovnat a všichni bloudí zpět k výchozímu bodu, kterým je právě bitva u Hradce Králové. Nechybí zde ani typicky "körnerovsky" naturalistická obraznost, expresivní chvění a hluboká skepse.
Všichni zasloužilí filmaři
Körner je držitelem řady cen a vyznamenání z filmových a televizních festivalů. V roce 2002 obdržel i Cenu Vladislava Vančury, kterou mu za dlouhodobý přínos k filmové a televizní tvorbě udělily Český filmový a televizní svaz FITES a Nadace Český literární fond. O čtyři roky později se stal laureátem Státní ceny za literaturu. Tři desítky let pracoval na Barrandově jako dramaturg a scenárista. Letos v říjnu mu bude 75 let.
Cenu za mimořádný (či dříve dlouholetý) přínos české kinematografii dostal loni architekt a výtvarník Karel Černý a o rok dříve herec Josef Somr. Předtím byla udělena herci, režisérovi a scenáristovi Zdeňku Svěrákovi, herečkám Janě Brejchové či Stelle Zázvorkové nebo režisérům Juraji Herzovi, Vojtěchu Jasnému, Ivanu Passerovi, Juraji Jakubiskovi, Janu Němcovi, Otakarovi Vávrovi, Věře Chytilové, Jiřímu Krejčíkovi, Miloši Formanovi, Jiřímu Menzelovi a Karlu Kachyňovi. Jejími držiteli jsou i výtvarník Theodor Pištěk, kameraman Miroslav Ondříček a výtvarník a režisér Jan Švankmajer. Poprvé jí byl v roce 1993 vyznamenán režisér František Vláčil.
