Vidět není nic, slyšet je vše. Hororový sci-fi seriál nabízí příběhy jako z Akt X

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
4. 4. 2021 12:00
Albert Einstein v dopise z roku 1955 napsal, že „rozlišovat mezi minulostí, přítomností a budoucností je jen tvrdošíjně přetrvávající iluze“. S myšlenkou nositele Nobelovy ceny za fyziku si teď pohrává americko-francouzská série Calls (Hovory), která je k vidění a především ke slyšení na streamovací službě Apple TV+.

Devět v průměru čtvrthodinových epizod vzniklo podle stejnojmenné francouzské série vytvořené scenáristou Timothéem Hochetem. Autorem anglicky mluvené verze je uruguayský režisér Fede Álvarez, který se specializuje na horor a sci-fi. V tuzemsku je znám především díky filmu Smrt ve tmě a kriminálnímu thrilleru Dívka v pavoučí síti, jejž natočil podle literární předlohy navazující na trilogii Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona.

Calls, které žánrově oscilují mezi sci-fi dramatem, thrillerem a hororem, vytvářejí jakousi spojnici mezi rozhlasovou hrou, podcastem, audioknihou a televizním seriálem. Experimentální formát s minimem vizuálních prostředků vypráví devět napínavých příběhů de facto jen prostřednictvím několika vzájemně propojených telefonních hovorů osobní i profesní povahy.

Někteří z účastníků se na různých místech USA ocitají v nevysvětlitelných a smrtelně nebezpečných situacích. Ty jsou způsobeny paranormálními fenomény, časoprostorovými anomáliemi nebo astrofyzikálními paradoxy.

Přestože některé postavy ztvárňují známí herci, mimo jiné Rosario Dawsonová, Pedro Pascal nebo Lily Collinsová, jejich tváře diváci nespatří. Slyší pouze hlasy. Na obrazovce jsou vidět jen jména a doslovné přepisy komunikace, která je podbarvena hluky, šumy a ruchy každodenního života, včetně různých vyzváněcích telefonních tónů.

Zvukový design má pro vyznění mnohem zásadnější roli než minimalistická vizuální stránka. Tu na obrazovce obstarávají především abstraktní digitální obrazce, které propojují telefonující aktéry vizualizovanými zvukovými vlnami. Amplituda i barva čar, spirál, smyček nebo "ležatých osmiček" se proměňuje v závislosti na obsahu konverzace nebo míře do ní vložených emocí.

Dochází-li mezi postavami například k nesouladu, komunikační linka se začne vychylovat, deformovat či vytrácet.

Podobně tvůrci pracují s bílým písmem, které na obrazovce v reálném čase přepisuje právě probíhající hovory. Přestože se autoři pokoušejí každý díl nějak inovovat - například finální epizoda využívá barevné výjevy připomínající polární záři -, pásmo Calls je z hlediska vizuálních možností značně limitované.

Seriál Calls je na Apple TV+ s českými titulky. | Video: Apple TV+

Jednotlivé příběhy, z nichž některé působí, jako by vypadly ze složky Akta X, režisér vystavěl na postupně gradovaném napětí a jisté nedořečenosti. Strach, panika a tajemno se pozvolna vkrádají do zdánlivě obyčejných dialogů. Ty vedou partneři, jejichž vztahy kvůli odloučení nebo nechtěnému těhotenství přestávají fungovat, dále povahově rozdílní sourozenci nebo rodiče s dětmi.

Znepokojivá atmosféra vyvěrá i na půdorysu banálních situací, jakými je třeba obava souseda odnaproti, zda v době své nepřítomnosti nenechal otevřené dveře do domu. Průběh hovorů se fatálně zvrtne převážně v momentě, kdy účastníci zjistí, že spolu komunikují napříč různými časovými dimenzemi.

S výjimkou úplně poslední epizody, která je přímou dohrou té předcházející a zároveň částečným dovysvětlením všech ostatních, tvůrci často nechávají pracovat představivost diváků, respektive posluchačů. Na řadu zneklidňujících otázek nedávají jasné odpovědi a spokojují se s konstatováním, které vetkli přímo do názvu šestého segmentu Za to může vesmír.

Ne všechny pointy jsou stejně vynalézavé a překvapivé, částečně také proto, že příběhy opakují identická schémata - během telefonátů například dochází k odhalení partnerské nevěry.

Podobně jako sci-fi thriller Frekvence z roku 2000 se cyklus vícekrát zaměřuje i na motiv zpětného ovlivňování minulosti. Díky telefonickým výstrahám z budoucnosti mohou někteří z účastníků hovoru zabránit tragédii, k níž má teprve dojít.

Nejpůsobivěji tento motiv využívá osmá epizoda. V ní je pilot letadla, do něhož má zakrátko udeřit blesk, vystaven dilematu, zda se podrobit "nezvratnému osudu", anebo se pokusit o záchranný manévr, čímž by ovšem ohrozil integritu celého světa.

Kdyby seriál Calls vznikl ve 30. letech minulého století, možná by mezi tehdejšími posluchači rádia vyvolal podobnou paniku, jak se to v roce 1938 podařilo Orsonu Wellesovi díky rozhlasové hře Válka světů. Ta byla natolik sugestivně koncipována, až se někteří skutečně začali domnívat, že Země čelí invazi mimozemšťanů.

Álvarezova antologie se sice také dotýká apokalyptického konce světa, stejně rafinovaná jako Wellesův "umělecký hoax" ale není. Nicméně v nejlepších momentech dokážou i Calls navodit intenzivní klaustrofobickou atmosféru, která potvrzuje, že někdy může být to, co člověk slyší, děsivější než to, co vidí.

Calls (Hovory)

Tvůrce a režisér: Fede Álvarez
Seriál je k vidění na Apple TV+

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy