Videotéky by pořád vyráběly obsah. Film je ale víc než byznys, říká Scorsese

Kultura Kultura
17. 2. 2021 12:35
Slavný americký režisér Martin Scorsese v eseji pro časopis Harper’s Magazine kritizuje streamovací platformy a současnou podobu filmového průmyslu. V článku nazvaném Il Maestro, jímž skládá poctu klasikovi italské kinematografie Federicovi Fellinimu, osmasedmdesátiletý držitel několika Oscarů popisuje, jak videotéky podle něj negativně mění obor.
Martin Scorsese na předávání divadelních cen Emmy.
Martin Scorsese na předávání divadelních cen Emmy. | Foto: Shutterstock

Na článek, který je dostupný on-line na webu Harper’s Magazine, upozornil časopis Rolling Stone.

Podle Scorseseho je dnes filmové umění "systematicky devalvováno, odsunováno, ponižováno a redukováno na nejnižší možný společný jmenovatel, slovo ‚obsah‘," jak píše. Z pojmu, který byl v debatách o kinematografii donedávna užíván nejčastěji v protikladu k formě, se stal byznysový pojem a heslo mediálních společností.

"Slovem obsah dnes označujeme všechno: film od Davida Leana, video s kočičkami, reklamu vysílanou během Superbowlu, pokračování superhrdinského snímku, televizní seriál. Stal se úzce spjatý nikoliv s návštěvou biografu, nýbrž s domácím kinem a streamovacími platformami, které ovládly branži podobně, jako kdysi Amazon vytlačil kamenné obchody," srovnává Scorsese.

Režisér, jenž pro Netflix natočil svůj poslední celovečerní film Irčan i dokument Předstírejme, že je to v pořádku a nyní pracuje na dalším pro streamovací službu Applu, přiznává, že z této proměny sám také těžil. Upozorňuje však na úskalí, například že to, na co se mají podívat, uživatelům videoték doporučují algoritmy. "Algoritmy jsou z definice založené na výpočtu. Přistupují k divákovi jako ke konzumentovi," míní Scorsese a srovnává to s uměleckými streamovacími platformami jako Criterion Channelem nebo Mubi, kde snímky třídí a vybírají kurátoři nebo filmoví historici.

"Ve filmech šlo vždy o mnoho víc než obsah a vždy tomu tak bude," píše Scorsese, když vysvětluje, proč se tak rád vrací do dob svého mládí v 50. a 60. letech minulého století. Pamatuje si je jako dobu, kdy se k divákům dostávaly snímky z celého světa, které na sebe vzájemně reagovaly a neustále rozšiřovaly možnosti kinematografie.

Scorsese v eseji vyjmenovává režiséry jako Jeana-Luca Godarda, Bernarda Bertolucciho, Michelangela Antonioniho, Ingmara Bergmana, Šóheie Imamuru, Satjádžita Ráje, Johna Cassavetese, Stanleyho Kubricka nebo Agnès Vardovou, kteří "s každým záběrem znovuobjevovali film", zatímco již etablovaní Orson Welles, Robert Bresson, John Huston nebo Luchino Visconti z této tvůrčí energie čerpali nové podněty.

V následující části textu už se Scorsese zaměřuje na připomínku Itala Federika Felliniho, který žil v letech 1920 až 1993 a proslul snímky jako Sladký život, Amarcord, 8 a půl nebo Silnice.

Scorsese jeho význam zpětně přirovnává k Pablovi Picassovi v umění nebo Beatles v hudbě. "Jít do kina na Felliniho bylo jako slyšet zpívat Marii Callas, vidět hru Laurence Oliviera nebo zažít tančit Rudolfa Nurejeva," přirovnává.

K sepsání eseje ho přimělo blížící se 30. výročí Felliniho úmrtí, které si svět připomene v roce 2023, a nedávné vydání kompletu režisérových děl v edici Criterion.

Američan se s Italem seznámil roku 1970 při návštěvě Itálie, kdy spolu mluvili asi půl hodiny. Později se však Scorsese do Říma dočasně přestěhoval a s Fellinim se začal vídat častěji. "Byl to showman a jeho show nikdy nekončila. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak režíruje. Jako kdyby dirigoval tucet orchestrů naráz," vzpomíná Scorsese na natáčení snímku Město žen z roku 1980. Připomíná také, jak ke konci jeho života pomohl najít amerického distributora pro Felliniho poslední, komornější snímek Hlas měsíce.

Za dílo, které jej nejvíce ovlivnilo, Scorsese označuje 8 a půl z roku 1963. "Úplně přepsalo mou představu o tom, co film může být, co dokáže a kam až diváka dovede," popisuje snímek s Marcellem Mastroiannim, Claudií Cardinalovou a Anouk Aiméeovou v hlavních rolích.

Fellini v něm obrátil pozornost k vlastní tvůrčí krizi, tlaku producentů, očekáváním okolí i snům. "V podstatě sledujete, jak Fellini točí před vašima očima, protože strukturou filmu je samotný tvůrčí proces. Spousta režisérů se o něco podobného pokusila, ale podle mě nikdo nedosáhl toho, co se Fellinimu podařilo v 8 a půl," konstatuje Scorsese.

Od té doby se obor zásadně proměnil a dnes nelze spoléhat na to, že průmysl posedlý termíny jako "obsah" jej zachrání. "Průmysl se vždy bude zaměřovat na masového diváka a zábavu, vždy pro něj bude na prvním místě byznys a hodnota se vždy bude odvozovat od toho, kolik co vydělalo," upozorňuje Scorsese, že touto optikou by klasická díla jako Murnaův němý snímek Východ slunce z roku 1927, Felliniho Silnice nebo Kubrickova 2001: Vesmírná odysea nikdy nic neznamenala a ve videotékách by je algoritmus nanejvýš zařadil do kategorie "artový film".

Podle amerického režiséra je tak důležité, aby "ti z nás, kdo znají film i jeho dějiny, sdíleli tuto lásku a znalosti s pokud možno co nejvíce lidmi".

Martin Scorsese již předloni napsal komentář pro deník New York Times, ve kterém argumentoval, proč mají superhrdinské snímky od Marvelu blíž k zážitku ze zábavního parku než k uměleckým dílům.

"Ve spoustě částech USA i světa jsou dnes superhrdinské ságy tím hlavním, na co můžete do kina. Nezávislých kin je méně než kdy dřív a všechno se řídí streamováním. Přesto neznám jediného režiséra, který by nechtěl točit pro velké plátno, který by své filmy nechtěl pouštět lidem v biografu," napsal tehdy.

"Pokud budete lidem donekonečna nabízet a prodávat jen jednu věc, samozřejmě že si o ni budou sami říkat," varoval.

Omlazování herců, které bylo pro snímek nutné, se ve filmu Irčan podařilo částečně, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. | Video: Kamil Fila, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ganna vyhrál úvodní časovku Gira d'Italia

Italský cyklista Filippo Ganna vyhrál úvodní časovku Gira d'Italia a jako první se oblékl do růžového dresu. Mistr světa v této disciplíně porazil na trati dlouhé 8,6 km v Turíně krajana Edoarda Affiniho o deset sekund. Jediný český cyklista ve startovní listině 104. ročníku Jan Hirt do závodu vstoupil 135. místem.

před 2 hodinami

Volejbalistky porazily v kvalifikaci i Slovinsko a jsou blízko k ME

České volejbalistky mají nakročeno k účasti na mistrovství Evropy. V lotyšském Daugavpilsu dnes porazily Slovinsko 3:1 po setech 21:25, 25:22, 25:19, 25:15 a po prvním turnaji vedou se třemi výhrami skupinu F.

V prvním utkání svěřenkyně řeckého trenéra Jannise Athanasopulose vyhrály nad domácím Lotyšskem jasně 3:0 a stejným poměrem si poradily i s Bosnou a Hercegovinou.

Stvrdit postup na šampionát můžou příští týden od pátku do neděle na odvetném turnaji v Bosně. Na ME, na kterém bude na přelomu srpna a září v Srbsku, Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku hrát 24 týmů, postoupí dva celky.

Další zprávy