Během "povodně tisíciletí", na Moravě tragicky symbolizované zdevastovanou obcí Troubky, zahynulo v Polsku 56 lidí a 40 tisíc přišlo o veškerý majetek. Škody byly odhadnuty na 12 miliard zlotých.
Šestidílná novinka uváděná na Netflixu evokuje seriály typu Pět dní v nemocnici Memorial, které se odehrávají na pozadí skutečné přírodní katastrofy. Režiséři Jan Holoubek a Bartłomiej Ignaciuk sledují výhradně povodně u řeky Odry, jež zaplavila město Vratislav. Popisují osudy několika Poláků, kteří v časové tísni musí učinit zásadní rozhodnutí nejdřív před pohromou, poté v jejím průběhu a nakonec po jejím skončení.
Příběh se soustřeďuje na hydroložku Jaśminu, kterou impulzivně hraje pětatřicetiletá Agnieszka Żulewska. Komplikovaná žena se v červenci 1997 po letech vrací do Vratislavi a zkouší přesvědčit politiky, vojáky, hasiče i hydrology z krizového štábu, že rozvodněná Odra představuje mnohem vážnější nebezpečí, než se domnívají.
Především v prvních dvou třetinách Velká voda stojí na tradičním schématu katastrofických příběhů o živlu, který se vymkl kontrole. Protagonistou bývá osamělý odborník, jenž v předstihu předpovídá pohromu a navrhuje, jak jí předejít nebo zmírnit devastující dopady. Okolí mu však odmítá naslouchat.
Jaśminina znalecká expertiza naráží hlavně na omezenost a aroganci "zasloužilých" hydrologů. Ti její hypotézy bagatelizují, jelikož je o generaci mladší, obor nevystudovala v Polsku - a navíc je to žena. Lidé z okolních vesnic si nechtějí připustit, že zatopeny mohou být jejich domy, byť stojí v záplavové oblasti. Politici odmítají uvěřit, že by se pod vodou mohlo ocitnout centrum půlmilionové Vratislavi.
Obvyklou kostru katastrofických příběhů "zpestřují" postsocialistická specifika: liknavost, pomalost a šlendrián byrokratické státní správy, v tomto případě zejména krajských úřadů. Zásadně selhává i armáda. Nejen proto, že vojenské sklady, které mají být plné pytlů s pískem, zejí prázdnotou.
Hrdinka se snaží vypracovat model předpovídající, jak povodňová vlna zasáhne Vratislav. Místo nejaktuálnějších topografických map ale dostává plány z roku 1967. Klíčová vodní nádrž není vypuštěna včas, jelikož správce dal přednost pořádání provinčního závodu lodí za účasti populistického ministra.
Z úst politiků vycházejí chlácholivé, avšak nekompetentní deklarace typu "Situace je pod kontrolou, Vratislav může klidně spát". Že nezodpovědná slova v krizi skutečně mohou zaznít, dokládá nechvalně známé prohlášení někdejšího pražského primátora Igora Němce z ODS. Také on den předtím, než tisíciletá voda v roce 2002 zatopila část metropole včetně metra, ujišťoval obyvatele, že "Praha není ohrožena" a "situace je nadmíru výtečná".
Pokud by diváci minisérie Velká voda čekali okázalé trikové scény, budou zklamáni. Možná kvůli rozpočtu se tvůrci vyhýbají epickým výjevům, jež by například ukázaly mohutný proud vody valící se na město. Na druhou stranu záběry již zatopených ulic, jež vznikly ve speciálně upraveném venkovním bazénu, filmaři vcelku umně kombinují s archivními materiály i digitálně generovanými obrazy.
Povodně v roce 1997 byly způsobené dlouhými intenzivními srážkami na moravsko-slezském pomezí, pročež překvapí, že v minisérii žádné průtrže mračen nevidíme. Pocit všudypřítomné vody ale od počátku evokuje kamera Bartłomieje Kaczmareka. Pracuje převážně se studenou barevnou paletou, především šedomodrými a modrozelenými tóny.
Minisérii sice inspirovaly skutečné události a také některé vedlejší postavy - například mladá blonďatá televizní reportérka - mají autentické předobrazy, ústřední aktéři jsou ale smyšlení. Fiktivní protagonisty mohou tvůrci stavět do vypjatějších, a tedy divácky atraktivnějších situací.
V postavě hydroložky Jaśminy je však osobních rozporů a problémů zkoncentrováno zbytečně mnoho, přestože konflikt ženy, která se pokouší prosadit své odborné znalosti ve světě zabedněných mužů, je sám o sobě dostatečně nosný. "Přijdeš sem, uděláš nepořádek, a když jde do tuhýho, zmizíš," vyčítá jí bývalý milenec. Svým způsobem má pravdu.
Žena s horkou hlavou i srdcem žije v karavanu. Jen obtížně se vyrovnává s někdejší heroinovou závislostí, blíže nekonkretizovanou anarchistickou minulostí i neuspořádanými rodinnými vztahy. A právě její nejbližší příbuzní se během záplavy Vratislavi ocitají ve smrtelném ohrožení. Vznětlivá hydroložka se proto postupně proměňuje spíše v neohroženou zachránkyni. Kupodivu jí pomáhá i dřívější známý z okruhu narkomanů.
Na pozadí neodvratně se blížící katastrofy autoři sledují osobní příběhy ještě několika postav, především úřadujícího zemského hejtmana, jehož rozhodování ztěžují blížící se volby. Značný prostor dostává vůdce vzpurných obyvatel z fiktivní vesnice nedaleko Vratislavi, kteří vlastními těly brání armádě, aby odpálila náplavky a uchránila tak před "velkou vodou" centrum města.
Poslední dvě epizody slibně rozehraného příběhu přesto ztrácejí napětí. Některá obecnější témata - nevraživost mezi venkovem a městem či všeobecnou nedůvěru vůči úřadům i armádě - tvůrci již dál nerozvíjejí a soustřeďují se na soukromé osudy protagonistů. Ty už však nepřinášejí překvapení.
Dosavadní vyhrocené vztahy postav navíc autoři smířlivě zaoblují. Místo gradujícího katastrofického příběhu tak vyprávění vrcholí jako rodinné melodrama, které už spíš rámují kulisy zatopené Vratislavi.
Několik dalších linek zůstává nedotaženo. Do ztracena vyznívá rodící se vztah mezi mladým vojákem a zdravotní sestrou během evakuace nemocnice, zcela samoúčelná je zmínka o krokodýlovi uniklém ze zoo. Výchozí dramatický potenciál příběhu se tak v záplavě vedlejších motivů nakonec sám utápí.
Minisérie
Velká voda
Režie: Jan Holoubek a Bartłomiej Ignaciuk
Minisérie je k vidění na Netflixu.
