Osudy nejdéle panující ženy na ruském trůnu Kateřiny Veliké jsou právě v módě. Jen pár měsíců po dramatickém seriálu od HBO, kde carevnu ztvárnila Helen Mirrenová, lze teď na českém HBO GO vidět komediálnější a přehnanější verzi jejího pobytu na carském dvoře, původně z produkce internetové televize Hulu.
Desetidílný seriál Veliká práská s historií o zeď jako hrdinové s vypitými sklenkami vodky, tedy neustále. Však si jako podtitul vetknul sousloví Občas pravdivá historie. Americký scenárista Tony McNamara se odvázal podstatně víc než v předloňském, na devět Oscarů nominovaném historickém dramatu Favoritka, které se pro změnu zabývalo pletichami mezi britskou šlechtou. A také se na dějiny dívalo moderníma, sarkastickýma očima.
Veliká přímo pojednává o snaze dostat do Ruska myšlenky evropského osvícenství. A konfrontuje mladičkou, naivní, ale zároveň intelektuálně založenou Kateřinu v podání Elle Fanningové se světem, v němž vládne přerostlé dítě car Petr III. Ten sice umí šermovat cizími slovy, ale většina jeho důvtipu padne na sexuální či fekální narážky, jimiž uvádí do rozpaků popy i poddané.
Rusko poloviny 18. století je tu vykreslené jako země svázaná pravoslavím a dětinskými rozmary svého vládce. Hlavy padají s větší lehkostí, než s jakou do úst šlechty kloužou ústřice. A vrcholem "pokroku" je carovo rozhodnutí, že žádný muž mladší 50 let nesmí nosit plnovous.
Pruská princezna Kateřina z chudé šlechtické rodiny přijíždí s hlavou plnou myšlenek filozofa Jeana-Jacquese Rousseaua do světa, kde dvorní dámy považují čtení za nesmyslnou aktivitu požírající čas a odpoledne tráví házením míče na trávu nebo klábosením o kloboucích. Zatímco muži souloží, střílí na vše, co se v lesích hýbe, a pijí vodku. Kateřina se to rozhodne změnit.
Seriál v první půli sleduje plánování pokusu o převrat, přičemž se vyžívá v karikování výstředních manýr většiny hrdinů. Nejen obhroublých ruských mužů, ale také naivní Kateřiny, kterou musí do tajů skutečného života často zasvěcovat její pragmatická komorná.
McNamara napsal Velikou podle vlastní divadelní hry a místy je to znát. Jednak přehnaností některých vtipů, ale také tím, jak je zdlouhavá. V lepších chvilkách však tvůrci umí trefit směs rozšafnosti a cynismu, který z boje o moc dělá jízlivou taškařici.
Seriál se, alespoň v prvních šesti částech, nezaměřuje na vladařské kroky Kateřiny, na její progresivní činy či její pokrytectví. Sleduje dobu před jejím nástupem na trůn a nedělá si hlavu s historickou přesností. Například matka Petra III. zde vystupuje už jen jako mumifikovaná mrtvola, kterou je car posedlý. A Kateřina působí jako pacifistická romantička, která navzdory snování komplotů, kterak se chopit vlády, zůstává až přepjatě nevinnou duší. Byť občas umí kousnout a projevit mazanost, když si potřebuje omotat kolem prstu manžela či srovnat do latě dvorní dámy, které dávají cizince na dvoře co proto.
Právě tato dvojlomnost mezi nespoutanou satirou a vyprávěním o moderní osvícené ženské hrdince, jež hodlá napravit pokroucený mužský svět, seriálu spíše ubližuje. Možná se ale ještě v závěrečných čtyřech dílech vyjeví kus té Kateřininy povahy, o které referují dějiny.
V půli se děj překvapivě láme, v závěru šesté části před zraky ruské dvorany probíhá první demonstrace západní vědy, byť v komické podobě psa letícího s padákem z balkonu. Vypadá to, že se otevírá svět nových možností.
Uvidíme, zda to bude svět, v němž Kateřina stále roztřesenou dívčí rukou rozdává zraněným vojákům makronky uprostřed bojiště, nebo zda se objeví i ona progresivní, leč pokrytecká politička, co se neváhala slovně přestřelovat s největšími tehdejšími učenci.
