Praha - Déle než rok už autoři Českého snu Vít Klusák a Filip Remunda natáčejí dokument Český mír. Součástí filmu, který popisuje "český boj o radar" a vstoupí do kin na jaře, bude i americká cesta s Mirkem Topolánkem a setkání s Georgem Bushem.
Topolánek prý Bushovi vezl darem kulovnici...
Když pan Topolánek letěl za panem Bushem a jako dárek mu vezl tu flintu, byli jsme řádně akreditováni a měli premiéra doprovázet ve vládním letadle. Pak někomu na tiskovém odboru došlo, že jsme příliš špatně řiditelní: nespadáme pod žádnou redakci, vydavatele, ředitele…
|
Čtěte také: Nové dokumenty zachytí boj o radar i o Kaplického Po Českém snu Klusák a Remunda zkoumají Český mír |
Nejdříve vyrazili zvukaře, že není místo, pak Filipa a den před odletem i Víta (aby se prý vešel ministr dopravy). Letadlo pak dle svědků do Washingtonu odletělo poloprázdné. A nám nezbylo než delegaci stíhat turistickou linkou. Mrzí nás to moc, protože premiér si prý s tou kulovnicí během letu hrál, "střílel" letušky i novináře. To by "šlo do filmu" - jak říkáme.
Nakonec jste se ale dostali až do Bílého domu na setkání Bushe s Topolánkem - jak na vás prezident naživo působil?
Zjistili jsme například, že George Bush nemá rád malé fotoaparáty. Po složité bezpečnostní prohlídce se nás ujala tisková sekretářka a začala kontrolovat, s jakou technikou budeme pana prezidenta natáčet a fotografovat. Nekompromisně vyřazovala malé digitální fotoaparáty a dovnitř vpouštěla jen zrcadlovky. Obraz malých přístrojů je prý podle Bushe nekvalitní a nepřípustný pro Bílý dům.
Kdo ještě ve filmu vystupuje?
Ivan Martin Jirous, George W. Bush, Dáša Vokatá s kytarou, aktivisté hnutí NE ZÁKLADNÁM, americké bojové hračky, opilí novináři na Summitu NATO, aktivisté hnutí NECHCEME RADARY - CHCEME RAKETY, zbrojní lobbyisté, Vlasta Parkanová a Jan Vyčítal, vojenští policisté, co nám při zatýkání kroutili rukama, 2 homosexuální skinheadi, kteří v objetí zpívají Kde domov můj, Václav Klaus a Václav Havel a ochočený divočák Jonáš. A jiní.
Český mír má být filmem o české zbabělosti i odvaze - komedií o českém pojetí války i míru. Co je na přetahování o radar nejkomičtější?
Komedie proto, že na světě jde o to přežít. Jde o to přežít a být pokud možno šťastný. Film by měl přispívat k harmonii a nezanášet svět pocitem bezmoci. Z filmu by nikomu nemělo být špatně. Chceme o vážných tématech uvažovat s humorem a otevřenou myslí. Když je něco k smíchu, tak nás to provokuje k myšlení. Smějeme se ve chvílích, když proradarový aktivista Jan Šinágl protestuje na haškologické konferenci proti odkazu Dobrého vojáka Švejka, když s americkou vlajkou v ruce vysvětluje, že demokracii je třeba bránit krví a smějeme se, když úředník z ministerstva zahraničních věcí prozrazuje, že radar je samozřejmě proti Rusku s tím, že jeho ministr to nesmí nikdy takto otevřeně prohlásit. Vtipné je taky třeba to, že Alexandr Vondra je údajně placeným agentem KGB…
V písni, která ve filmu zazní, mimo jiné zní: "Kuš, mistr Bush, trhněte si nohou, yankee go home" - vyjadřuje tato píseň i váš vztah k umístění radaru na českém území?
Tady by bylo dobré zmínit, jak radar obecně funguje: nějakým směrem vyšle obrovské kvantum energie, část té síly se odrazí a letí zpátky a radar vyhodnotí, do čeho se trefil. Vezmeme-li to jako metaforu, tak už tu radar dávno máme: dohady o jeho ne/umisťování prozářily českou společnost a v každém se to odráží trochu jinak: spousta lidí se bouří, jiní radar nadšeně vítají, politici, vědci i aktivisté se přou a úctyhodný počet muzikantů tohle téma pohnulo k tvorbě. Vždyť o radaru vzniklo už nejméně 10 písní! Od "Hej, ty kundo v Bílým domě" přes dar ministryně obrany panu Bushovi "Vítej radare z hvězd a pruhů" až po "Radar je pozpátku zase radar". Píseň našim dokumentárním srdcím nejbližší nechť rozklíčuje citlivý divák filmu.
