Včely, techno, nebinární lidé: Pestré české dokumenty na jihlavském festivalu

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
22. 10. 2022 19:35
Výlet brněnských intelektuálů na západ Ukrajiny, osobní svědectví absolventa pražské FAMU, jenž se necítí ani jako muž, ani jako žena, či portrét DJe NobodyListen nabídne 26. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Začíná v úterý, potrvá do 30. října. Zdejší tvorbu nabízí v programové sekci Česká radost.
Jan Kapr na archivním snímku.
Film Kaprkód uvede Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. | Video: MFDF Ji.hlava

Milovat Vlastu a Stalina

Kaprkód
Režie: Lucie Králová, sekce Česká radost

Od pohledu dva rozdílné světy se střetávají ve snímku Kaprkód. Neobvyklou, lehce poťouchlou formou zachycuje život a dílo československého skladatele Jana Kapra, jenž žil v letech 1914 až 1988. Ten první svět ve vysokém rozlišení moderních kamer láká do tajuplných tenat přírody, noří se mlhou i zákoutími české krajiny. Ten druhý se skládá ze starých zrnitých archivních záběrů. Na nich jednou hoši sáňkují, jindy se na plátně vlní těla spartakiádních cvičenců v obřím útvaru připomínajícím jakousi hlavu medúzy. A do toho zní sborový zpěv: "Nemocnice, hospitalizace, celé měsíce…" Pořád dokola, v několika variacích.

Dokumentaristka Lucie Králová pojala svůj film jako dokumentární operu, kde většinu příběhu vypráví odvážně pojatá, mezi sebou vtipně komunikující směs obrazu se zvukem. A také samotná tvorba autora, který byl zprvu protežovaný režimem, než upadl v zapomnění.

Snímek s nadhledem a lehkostí líčí i těžké věci, třeba skladatelovu nehodu, která zabránila jeho sportovní kariéře a cele ho uvrhla do světa hudby. Ale nevyhýbá se ani vykreslování složitých pohybů doby. V neposlední řadě přibližuje samotné Kaprovy skladby, svěží, hravé, melodické, ale zároveň konceptuální. Autor tak jako jeho současníci John Cage či Benjamin Britten hledal nové možnosti hudebního jazyka, novou podobu opery.

 

Právě se děje

Další zprávy