Vánoce jsou to poslední, co potřebuje. Ve filmu je princezna Diana před zhroucením

Marek Čermák
6. 9. 2021 19:30
Osud nejznámější a nejoblíbenější princezny v novodobé historii skýtá mnoho potenciálně dramatických momentů, vrcholících fatální nocí z 30. na 31. srpna 1997. Chilský režisér Pablo Larraín se však nenechal zlákat senzací.

Benátky (od našeho spolupracovníka) - Ve filmu nazvaném Spencerová, který uvedl na benátském festivalu, představuje stejnojmennou princeznu v průběhu tří dní o Vánocích 1991, kdy se rozhodla odejít z britské královské rodiny.

Prostředí tamní aristokracie v posledních letech zpopularizoval Netflix seriálem Koruna, v jehož čtvrté řadě se také objevila Diana Spencerová - a jelikož se oproti prvním dílům, zasazeným do 50. let minulého století, jedná o dobu, kterou mnoho diváků pamatuje, epizody vzbudily velké emoce i kontroverzi.

Larraín, v jehož filmografii najdeme životopisný snímek Jackie o manželce bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, však na rozdíl od Koruny otevírá příběh až v momentě, kdy je Diana ze života ve strnulém a neempatickém mocenském kolosu těsně před psychickým zhroucením. Vánoce v izolovaném a rozlehlém sídle s odtažitou královskou rodinou a jejími nesmyslnými tradicemi jsou tím posledním, co opuštěná princezna potřebuje.

Hraje ji jedenatřicetiletá Američanka Kristen Stewartová. Začátek kariéry se ságou Stmívání se jí sice umělecky příliš nevydařil, dostala se ale do širšího povědomí a poslední dobou prokazuje talent v kritikou oceňovanějších filmech jako Personal Shopper nebo Seberg.

Diana je v jejím podání roztěkanou mladou ženou, kterou pobyt v až kubrickovsky atmosférických chodbách panství Sandringham svazuje do takové míry, že se často nedokáže nadechnout. Její gestikulace i mimika zdůrazňují urputný vnitřní boj. Několikrát se vydere na povrch, když si Diana fyzicky ubližuje.

Nervozitu a touhu po svobodě znázorňuje také obrazová stránka. Princeznina úvodní jízda kabrioletem je zalitá sluncem, což ostře kontrastuje se zataženým šedým nebem provázejícím většinu následujícího dění. V interiérech se dokonce protagonistka dočká zašití už tak těžkých a neprodyšných závěsů, aby ji skrze okna nemohli pozorovat dotěrní fotografové.

Co pro královskou rodinu představuje snahu o zachování soukromí a řádu, je pro Dianu jen další vrstvou vězení její autonomity.

Film Spencerová zatím nemá českého distributora. | Video: Neon

Kamera hrdinku většinou sleduje velmi zblízka, i když ne tak, aby si diváci připadali voyeursky. Dostávají se do pozice přátel či spíše konfidentů osamělé ženy. Film uvozuje titulek „Pohádka ze skutečné tragédie“ a ačkoliv se odehrává šest let před osudovou nocí, při níž princezna ve věku 36 let zemřela, všeobecná znalost této události posiluje sympatie diváků.

Autoři příliš nedémonizují královskou rodinu - jednotliví členové jsou sice v letmých vzájemných interakcích chladní, nicméně jde pochopit, že všichni jen přijali své sociálně-historické role, do kterých Diana nezapadla a do kterých měla právo nezapadnout. Tak alespoň vyznívá její rozhovor s manželem, následníkem trůnu princem Charlesem, který ji přesvědčuje, aby si stejně jako ostatní vytvořila druhou osobnost - jednu pro soukromí, druhou pro veřejnost.

O to lidštěji pak působí okamžik, kdy člen služebnictva utěšuje princeznu slovy, že zaměstnanci na panství sice slyší a vidí všechno a pak se tomu v kuchyni smějí, ale Dianě se nesměje nikdo. Jen ji litují.

Zbytečným prvkem, v jinak fungujícím celku rušivým, jsou hrdinčiny představy a porovnávání s Annou Boleynovou, kterou její manžel Jindřich VIII. nechal popravit, aby se mohl potřetí oženit. Tvůrci zde naráží na královskou rodinou tolerovaný vztah prince Charlese s vévodkyní Camillou.

Film představuje silnou studii mladé ženy snažící se vymanit z prostředí, které ji pohltilo a zničilo. Neměl by však být brán jako vhled či rekonstrukce historických událostí, k čemuž může svádět emocionální předpojatost stále relativně nedávných událostí. Na to si královská rodina své závěsy přece jenom hlídá pečlivě.

Spencerová (Spencer)

Režie: Pablo Larraín
Film zatím nemá českého distributora.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy