Jak vyrobit dokumentární trhák. Film V síti je nejnavštěvovanějším českým dokumentem

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
5. 3. 2020 17:32
Když dokumentarista Vít Klusák přesvědčoval Andreje Babiše, že o něm natočí dokument, připodobnil zamýšlený snímek Matrix AB k filmu Občan Havel. Chtěl popsat pozorovatelskou metodu, jakou portrét vznikne. Nyní Klusák svým nejnovějším počinem V síti Občana Havla překonal. Alespoň co do návštěvnosti v kinech, kde jej vystřídal jako historicky nejúspěšnější český dokument.
Režisér Vít Klusák a herečky při premiéře dokumentu V síti.
Režisér Vít Klusák a herečky při premiéře dokumentu V síti. | Foto: Jan Hromádko

Občan Havel režisérů Pavla Kouteckého a Miroslava Janka vedl žebříček nejúspěšnějších zdejších dokumentů od začátku roku 2008, kdy byl uveden do biografů. Vidělo jej přes 163 tisíc diváků. Novinka V síti Víta Klusáka a Barbory Chalupové však teď rekord pokořila za jediný týden a stala se co do diváckého zájmu bezprecendentní událostí.

Film ke čtvrtečnímu odpoledni vidělo 179 139 lidí, přičemž stotisícovou metu překročil hned za první víkend. Dosud nejúspěšnějším tuzemským dokumentem za první víkend bylo Trabantem do posledního dechu s 18 tisíci diváky. Občan Havel sbíral 100 tisíc diváků po sedm týdnů.

Vzhledem k nastavenému tempu se tak V síti může vyšplhat i na pozici nejúspěšnějšího nejen českého dokumentu v kinech, kterou s návštěvností 291 tisíc drží koncertní snímek z turné Michaela Jacksona This Is It. První víkend měli čeští tvůrci o 20 tisíc diváků lepší.

Co to znamená? Vítu Klusákovi se podařilo natočit první český dokumentární blockbuster, trhák srovnatelný s největšími komerčními hity. Jen šest českých titulů novodobé historie mělo lepší start než V síti: Anděl Páně 2, Ženy v běhu, Babovřesky, Tři bratři a Kajínek.

Úspěch je o to pozoruhodnější, že snímek neportrétuje slavnou osobnost, o jejíž obdivovatele či fanoušky by se mohl opřít, ale pojednává o znepokojivém společenském fenoménu zneužívání dětí na internetu.

Od seriálu Most! žádný český audivizuální počin nevyvolal takovou vlnu mediálního zájmu a pozornosti na sociálních sítích, které zaplavily internetové vtípky využívající průpovídky z filmu. Což zní skoro kacířsky, ale k přednostem V síti patří, že drsné téma dovede ve správný moment odlehčit.

Filmu pochopitelně pomohlo samotné téma, o kterém sice většina lidí věděla už dříve, než se objevily první ukázky, ale rozsah problému vyčíslený statistikami nechal chladným málokoho. A událost ze snímku učinil i fakt, že se ukázky s prvními rozhovory objevily už vloni v květnu, kdy tvůrci začali shánět peníze na nákladnou postprodukci.

Film V síti kina promítají od čtvrtka 27. února. | Video: Aerofilms

Nejen úspěchem, ale také formálními kvalitami - zvukem, hudbou, kamerou, svícením, hereckými výkony - se V síti blíží hrané tvorbě. Lépe řečeno: podobnou vypiplanost a schopnost pracovat s emocemi by dokumentaristům mohli závidět leckteří čeští režiséři hraných snímků.

Událost, kterou je třeba vidět, z filmu v neposlední řadě dělá i zvolený formát mystifikační pasti, kterou tvůrci nastražili na sexuální predátory. Trochu podobně, jako když Klusák s Filipem Remundou na začátku kariéry utvořili falešný hypermarket pro film Český sen z roku 2004. Pro jedny proto, aby napálili tisíce zákazníků, kteří dorazili do pražských Letňan. Očima tvůrců i mnoha diváků ale šlo o komplikovanější projekt, jehož podstatou bylo mimo jiné ukázat, že lze vytvořit přesvědčivou a funkční reklamu na neexistující produkt.

Nynější dokument V síti určitě nevyvolává tak ostré odsudky jako Český sen. Neboť napálení nebyli nevinní zákazníci, jejichž jediným prohřeškem je touha nakupovat, ale muži, kteří se dopouštějí činnosti za hranou morálky a mnohdy i zákona. Navíc se podobnými formáty komplikovaných "pranků", jež leckdy nechtějí jen napálit, ale upozornit na nějaké téma, dnes hemží celý internet. A tak snímek skrze tento "žánr" komunikuje s náctiletými, kterých se problematika týká.

Přesto se dílo samo chytlo do sítě, částečně upředené z vyvolávaných představ, které se médii proháněly po více než tři čtvrtě roku, aniž by jej kdokoli viděl. Většina rozhovorů loni v květnu i letos před premiérou zdůrazňovala statistiky, čísla, psychologické nastavení dvanáctiletých dívek, motivy predátorů.

Nebylo možné ptát se detailně na podobu něčeho, co ještě nikdo neviděl. A tvůrci fakty nešetřili. Nicméně výsledek na nich nestojí. Film rámuje několik statistik a pár trefně vybraných slov odborníků, kteří byli na place především jako pomocná síla štábu a dětských hereček, nikoli v roli mluvících hlav. Snímek přesto nechce být přehlídkou faktů, i když to tak z mediální kampaně někdy vypadalo.

A tak je možná načase se ptát: jakou debatu vyvolal? Neboť právě záměrem vyvolat diskuse o znepokojivém společenském jevu se tvůrci prezentovali.

Debata vzniká už jen tím, že na film reagují - leckdy i kriticky - odborníci z řad psychologů či policistů. A diskuse se odehrávají především na školách, kde filmaři promítají mládeži méně explicitní verzi, doplněnou o výkladové pasáže nebo třeba o fenomén sextingu, kdy si náctiletí vyměňují nahé fotky a leckdy se pak jimi vzájemně vydírají.

V síti je od začátku multimediálním projektem, jehož neméně důležitou součást tvoří kniha Kdo chytá v síti. Ta obsahuje mimo jiné výpovědi skutečných dětských obětí, dnes již dospělých žen, a rozhovory se sexuologem či sexuálním predátorem, včetně záznamů jeho terapií.

Kniha i školní verze ale zůstávají na kraji pozornosti. Probírá a propírá se hlavně dospělá verze dokumentu, jejíž největší předností - a v očích některých i slabinou - je schopnost provést diváky širokým spektrem konkrétních situací a emocí, byť částečně kontrolovaných, režírovaných a vytvořených v "simulátoru" opravdových dětských pokojíčků.

Dokument V síti tak - díky masivní pozornosti diváků - otevírá ještě jednu letitou debatu. Kde končí hranice dokumentární tvorby? Za poslední dvě dekády dokumentaristika celosvětově narostla jako žádný jiný filmový žánr. Jak komerčně, tak množstvím i různorodostí děl.

Snímek V síti ukazuje, že osobité a netradiční dokumenty nemusí stát na okraji zájmu a promlouvat k uzavřenému okruhu diváků specializovaných festivalů. Že existují i jiné dokumentární žánry, než je portrét velikána či reportáž vystavěná na faktech. Už to není málo.

Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Mužů bylo dva a půl tisíce za deset dní. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy