Série Vetřelec patří mezi nejvýraznější americká sci-fi. Zahrnuje čtyři díly hlavní série, dva cross-overy se sérií Predátor a naposledy se kina pokusil dobýt prequel Prometheus.
Ten se dočkal vlažného přijetí a jen adekvátních světových tržeb, přesto se Ridley Scott rozhodl pokračovat právě jím naznačenou cestou. Chystá další tři díly, jež diváky dějově dovedou těsně před kultovní první díl, jenž v roce 1979 navždy změnil jak hororový žánr, tak i sci-fi. Nejbližšího se dočkáme již v květnu.
Scott proti světu
Scott věří tomuto rozhodnutí natolik pevně, že kvůli němu dokonce pozastavil (de facto ale spíš ukončil) přípravy na fanoušky favorizovaný pátý díl původní série, v němž by se vrátila Sigourney Weaver a podle svého scénáře by ho režíroval Neill Bloomkamp (District 9). Jeho nadšení pro vytoužený projekt si získalo srdce fanoušků a projekt se velmi rychle stal jedním z nejvyhlíženějších.
Srdce Scotta ale Bloomkamp nezlomil a otec série ji tentokrát nepustí z rukou. Jistou sebereflexi však chystaný Vetřelec: Covenant přesto odhaluje. Už jen opuštění titulu "Prometheus" značí, že primární bude spíš návaznost na klasiku než rozporuplný snímek z roku 2012. Z něj se navíc z postav vrací pouze nejpříznivěji přijatý Michael Fassbender coby android David.
Dá se očekávat, že Scott načrtne další biblické paralely a položí otázky o vzniku života či vztahu boha a člověka. Je pak zajímavé, jak dalekou cestu k této složité alegorii série ušla.
Od znásilnění po biblickou konspiraci
Vše začalo Scottovým minimalistickým majstrštykem, kde Vetřelec vyvolává především sexuální napětí - monstrum navržené podle návrhů grafika s citem pro perverzi H. R. Gigera mělo bořit genderové jistoty. Samo falického tvaru, ohrožovalo stejnoměrně muže i ženy a není tajemstvím, že slavná scéna klubání vetřelce má být podle záměru tvůrců přenesením následků znásilnění na mužskou osobu.
Druhého dílu se chopil tehdy začínající James Cameron (Terminátor, Titanic) a v ději zdůraznil střet člověka a technologie, popřípadě jedince a korporace. Drásavý horor se proměnil ve špičkový akční film a dal vzniknout zcela odlišnému, ovšem neméně strhujícímu zážitku.
Třetím dílem debutoval další režisér, jenž se časem propracoval k pověsti génia, David Fincher (Klub rváčů, Sedm). Komplikovaná produkce bohužel skončila výsledkem, s nímž byli nejméně ze všech spokojeni jeho tvůrci. Vize temného vězení plného nejbrutálnějších zločinců, v němž se octne jak hrdinka, tak i kultovní monstrum, byla zjemněna studiem a film nenaplnil svůj potenciál.
Čtvrtý díl dopadl ještě neslavněji a francouzský režisér Jean-Pierre Jeunet (Amélie z Montmartru) byl dlouho obviňován z toho, že sérii navěky poškodil. Ellen Riplyová se v něm vrací coby svůj klon a odhaluje vnitřní spojení s nestvůrou, kterou nenávidí. Při zpětném pohledu se nedá upřít, že Jeunet zajímavě aplikoval dobové trendy, tedy fascinaci genovým inženýrstvím, a s tématem nechtěného mateřství spojil hrátky laborantů na bohy.
Poprvé ve stejných kolejích
Různorodí režiséři s jedinečnými přístupy tak pokaždé navázali na stávající sérii, ale obohatili ji vždy o něco nového, čímž ji posunuli. Ocenit to lze obzvlášť při pohledu na konkurenci, jež se snaží, aby nové díly sice stupňovaly kvantitu akce, ale jinak jen imitují předchůdce.
Prometheus, i díky dějovému posunu o stovky let nazpátek, tento odkaz zahodil a vztáhl se výhradně k prvnímu Vetřelci. Scott tentokrát zvolil cestu jakési "biblické konspirace", kdy odhaluje, kdo ve skutečnosti stvořil lidstvo a jaký má s námi "bůh" záměr. Šlo tedy zatím o největší úkrok stranou.
Vetřelec: Covenant však bude první díl, v jehož čele stojí stejný režisér jako v případě dílu předchozího. Možná to sérii prospěje, ale možná jí Scott naopak uškodí. Doposud byla specifická právě svou různorodostí a barvitostí. Snad si to zkušený filmař uvědomuje. Nový Vetřelec vstoupí do kin 18. května.
