Jihlava - Viděl jsem tu několik pěknejch filmů a několik úplnejch sraček, hřímal básník zvaný Magor do mikrofonu na jedné z projekcí jihlavského festivalu dokumentů, kde sám zasedl v porotě soutěže Česká radost.
K ní byla tradičně upřena největší pozornost. Sedmnáct nových českých snímků navíc docela dobře odráží i nejaktuálnější tendence světového dokumentu.
- Čtěte více: SPECIÁL: Vše o MFDF Jihlava 2008
Jsou tu introspektivní, velmi subjektivní až sebestředné snímky, jako je například Film-lež Tomáše Petráně o vztahu autora k ženám a dcerám, či Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne. V něm Helena Papírníková portrétuje okruh jejích přátel, ke kterým patří i zmiňovaný Ivan Martin Jirous zvaný Magor.
Velmi osobní je i téma jednoduchého, ale dojemného filmu Víta Klusáka a Kateřiny Šedé Paniččino všecko zaznamenávající svéráznou terapii psa po zemřelé babičce či portrét vztahu autorky s její babičkou ve filmu Pravztahy Veroniky Janečkové.
- Paniččino všecko: Festival vypráví o nebeských mámách i psích dnech
V subjektivních vodách se pohyboval i jeden z nejprovokativnějších filmů festivalu, mimo soutěž uvedený Ten film, v němž Karel Žalud zjišťoval, jak se žije českým dokumentaristům a jemu zvláště.
Tento směr jakéhosi soukromého, často autoterapeutického pátrání dokumentoval třeba i úchvatný dánský snímek Vesterbro, zařazený do soutěže Opus Bonum. Popis jednoho partnerského vztahu působí až jako hraný film, přitom si zachovává autenticitu a sílu dokumentu.
Velká část nových českých dokumentů zas místo do vlastní duše vyrazila za hranice Česka i všedních dnů. Patří k nim portrét romských rodin v Černých srdcích Břetislava Rychlíka, výprava za pozůstalými ničivého zemětřesení v Gyumri Jany Ševčíkové nebo poněkud televizní Legie - Patria Nostra Lucie Králové dokumentující zážitky Čechů z cizinecké legie.
Malupien, Olšový spas Martina Ryšavého vyrazil do Jakutska a Panda s rudýma ušima Vladimíra Voříška na trochu úmornou dlouhou cestu do Hongkongu, Tibetu či Číny. Svérázným příspěvkem k žánru válečné reportáže byly vtipné Vánoce v Bosně Víta Klusáka a Filipa Remundy.
- Vánoce v Bosně: Jak české celebrity vyrazily válčit do Bosny
Třetím, tradičnějším dokumentaristickým stylem jsou portréty pozoruhodných osobností. V divácky nadšeně přijaté České RAPublice jsou to hiphopeři z českých luhů a hájů, v Ivetce a hoře dívka, která prožila mariánská zjevení, v Reném Helena Třeštíkové kriminálník a recidivista.
- Česká RAPublika: Peníze nám nesmrděj, říkají Supercrooo
- Ivetka a hora: Jak žít se zjevením, táže se Ivetka a hora
- René: Jak desperát René zrežíroval Třeštíkovou
Po stopách Gustava Husáka vyrazil Robert Sedláček, za postmarxistickými filozofy film Hauser a Žižek.
Sestavu uzavírá Plani di Giardnini Ideali s hrdinou Vratislavem Brabencem a krátkometrážní Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky, mimo soutěž třeba vhled do křesťanské komunity nazvaný Ježíš je normální.
- Gustav Husák: Gustav Husák se objeví v obrazárně pudů
- Ježíš je normální: Ježíš je normální, hlásají ovečky z Hnutí víry
Na festivalu byly k vidění provokativní filmy jako téměř nevydýchatelný a příliš explicitní francouzský snímek Aka Ana ze světa japonských prostitutek či v experimentální Fascinaci zařazené Ztopoření, drásavě lakonický pohled na anatomii masturbace.
Jako opozice k nim působily tradiční dokumentární snímky, jaké by se vyjímaly často spíše na televizní obrazovce než na plátně - zmíněné Legie nebo Ježíš je normální.
Do kinodistribuce krátce po festivalu zamíří hned několik snímků - mimo jiné Ivetka a hora či Česká RAPublika.
Festival dokumentárních filmů v Jihlavě v úterý večer skončí rozdáním cen; krom kategorie Česká radost i v sekcích Opus Bonum, Mezi moři a v experimentální Fascinaci.
Dvanáctý ročník znovu potvrdil nezastupitelnou roli festivalu, kterému škodí snad jen příliš „intelektuálská", do sebe uzavřená image.
Každopádně se i díky MFDF Jihlava daří český dokument propagovat, jak to jen jde, a tak není divu, že zažívá zlaté časy: Helena Třeštíková s Reném vyhrála jako první český filmař evropského Oscara, české dokumenty se také dočkaly zařazení na Českého lva.
