Autor, který s předchozím historickým dramatem Křižáček vyhrál festival v Karlových Varech, však kvůli opatřením proti koronaviru musel natáčení zhruba ve třetině pozastavit.
"Vypadá to zoufale, ale věřím, že se vše v dobré obrátí," poznamenává režisér a zároveň producent Kadrnka, který byl nucen rozpustit štáb. "Problém není ani tak v lokaci, tam bychom mohli natáčet dál. Ale jednu z hlavních rolí hraje slovenská herečka Zuzana Mauréry, kterou sem nemáme jak dostat. A také nemáme kde ubytovat štáb, pozastavily se všechny hotelové služby," přibližuje některé dopady současných omezení proti šíření pandemie.
Kadrnkovo nové drama tak jako režisérovy předchozí snímky tematizuje vztah otce se synem. "Film vychází z osobní zkušenosti, kdy tatínek měl mrtvici," říká režisér o novince, kde roli syna ztvární Vojtěch Dyk a jejíž osud je nyní nejistý. Lokace tohoto konverzačního dramatu - tedy dřívější budova nemocnice - se má ještě letos bourat, přitom se tu odehrává 90 procent filmu a podle Kadrnky jde v podstatě o jednu z postav.
"Syn prochází budovou, jako kdyby procházel tělem otce, chodby jsou jako cévy, směřuje k srdci," ilustruje tvůrce poetiku svého údajně nejupovídanějšího a nejherečtějšího filmu a pozastavuje se nad tím, jak začal odrážet skutečnost nejen svým autobiografickým námětem. "V tom filmu se překonávají hranice, které jsme museli s mámou překonat. Ale něco podobného se děje i teď nám všem. Některé věci musí člověk přijmout, nezmění je," komentuje Kadrnka nečekaný aktuální přesah svého díla, které se dotýká komunikace blízkých lidí v uzavřeném prostoru.
Podobnou nejistotu teď zažívají producenti a filmaři na celém světě. Režisér Václav Kadrnka u sebe ubytoval francouzského kameramana Raphaëla O'Byrnea, který se kvůli uzavřeným hranicím ani nemůže vrátit domů, a se štábem čekají, co bude.
"Navazovat za půl roku, za rok, je vždycky riziko. Herci budou jinde, štáb se nedá dohromady. Veškeré funkce, ať osvětlovači či rekvizitáři, jsou ohroženi, jsou to většinou živnostníci, najímají se na projekt, budou si nejspíš muset hledat náhradní živobytí," popisuje situaci Kadrnka.
Zkusit pojmenovat škody
Zástupci filmařské branže momentálně pracují na odhadech škod, prognózách, co se může dít, a také na konkrétních krocích, o nichž chtějí jednat s vládou. "Sbíráme data, druhé čtvrtletí může být prakticky na nule, kina jsou zavřená, netočí se," shrnuje situaci producent Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut. Podle odhadů Asociace producentů v audiovizi, která sdružuje přes 100 produkčních firem a jejímuž představenstvu Šlajer předsedá, může letos produkce v Česku klesnout až o 75 procent. Ztráty se už nyní vyčíslují ve stovkách milionů korun.
Chystají se jednání, jak situaci řešit. "Zkusíme pojmenovat, co by stát měl pro filmaře udělat, aby se vše mohlo vrátit do normálu. Je to odborný materiál, právní, ekonomický i bezpečnostní, musí být podložený daty," popisuje Šlajer.
Jeho společnost Bionaut zrovna nemá žádný roztočený projekt, který by musela pozastavit. "Máme spoustu věcí ve vývoji, do toho chystáme dva animované projekty, které jsou tím poškozené nejmíň - rozložili jsme studio a lidé pracují z domova, v tom má animace výhodu," líčí producent. I tak na jeho firmu bude mít situace dopad z mnoha dalších důvodů. Od nejistoty, zda lze počítat s plánovanými natáčeními na konci května, po problémy, které zasáhnou celý svět.
Například dopady zrušení velkého televizního trhu MIPTV, který se měl konat od 30. března do 3. dubna ve francouzském Cannes, se dají jen těžko odhadovat. Šlajer se měl jednoho z programů trhu zúčastnit jako takzvaný producer to watch, tedy jeden z vyhlédnutých talentovaných producentů. "Měli jsme prezentovat nový projekt Pacient S. H., který děláme s Českou televizí, píše ho Tomáš Baldýnský," říká Šlajer a podotýká, že se nedá odhadnout, zda odkládání a rušení podobných akcí znamená jen posun v možnosti prezentovat či prodat vlastní projekty, anebo rovnou ztrátu možnosti získat na ně peníze.
MIPTV sice usiluje o to, aby trh proběhl on-line, podle Šlajera si ale jen těžko lze představit, jak virtuálně nahradit prezentace a následná jednání. Navíc sami organizátoři narážejí na technologické limity. Karanténa velké části Evropy přináší i potíže s internetovým připojením. Streamovací služby jako Netflix či YouTube už kvůli tomu omezují kvalitu vysílání a market MIPTV by na on-line verzi tedy nejspíš neměl datové kapacity.
Podobný problém jako uzavření kin
Podobné potíže může filmovému průmyslu způsobit odsunutí festivalu v Cannes, kde kromě nejsledovanějších soutěžních premiér světa probíhá také zásadní filmový trh. Loni se jej zúčastnilo rekordních 12 527 profesionálů z oboru.
Především pro evropské produkční či distribuční společnosti Cannes představuje podstatnou část byznysu. "Trhy jsou základem financování filmů, nabízíte projekty, které někdo může koupit," přibližuje Šlajer, proč může být jejich zrušení nebo odložení podobný problém jako uzavření kin.
Audiovizuální průmysl je největší kreativní průmysl, což přináší výhody i nevýhody. Velkou nevýhodou je provázanost: jedná se o velký řetězec služeb a dodávek, nasmlouvaných termínů, ať už vůči pronajímatelům natáčecích lokací či vůči Státnímu fondu kinematografie a dalším, kteří se podílejí na financování. Jedno chybějící kolečko může poškodit celé soukolí.
Na druhou stranu filmový průmysl právě díky této provázanosti dává práci ostatním odvětvím v místech, kde se natáčí, a mohl by pomoci nastartovat ekonomiku, až karanténa opadne. "Představte si to jako takový trojúhelník," přibližuje ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková.
"Na vrcholu jsou filmaři a umělci, pod nimi maskéři, kostýmy, látky, nitě, knoflíky, rekvizity. Ale největší spodní díl představují hotely, pronájmy, lokace, stavby, dřevo." V číslech to znamená, že 60 procent peněz míří do nefilmových profesí.
Také o tom ředitelka fondu v pátek jednala s ministrem kultury z ČSSD Lubomírem Zaorálkem na schůzce příspěvkových organizací. "Dosud jsme důležitost filmových pobídek nepromovali přes zaměstnanost," říká Fraňková s tím, že je načase začít. Pobídky neboli slevy pro filmaře, kteří v Česku natáčí, jen loni přinesly investice ve výši takřka devíti miliard korun.
Nyní mnoho zahraničních produkcí - z Velké Británie, USA, Německa či Dánska - natáčení u nás přerušilo či zastavilo. Některé se po otevření hranic vrátí, u dalších to není jisté. Šlo o projekty hollywoodských studií Columbia Pictures či Sony Pictures, německé televize ZDF i britské BBC či internetových videoték Netflix a Amazon.
Producent Šlajer se domnívá, že by vláda nyní měla přijít s jasnou strategií, jak situaci čelit. "Zatím nezveřejnila odhad toho, co se stane. Německo třeba nastínilo nějaké scénáře," říká. Například Velká Británie už zavádí pobídky pro filmaře, aby udržela natáčení doma, a pomohla tak průmyslu.
Bude hlad po novém obsahu
Na situaci se pokouší adaptovat celý svět. Propady kinotržeb dovedly i největší hollywoodská studia jako Universal k bezprecedentním krokům. Ruší se obvyklé zhruba tříměsíční "okno" mezi uvedením novinek do kina a na internetové platformy. Právě studio Universal tak nyní nabízí aktuální kinohity jako horor Neviditelný či animovaný snímek Trollové: Světové turné on-line. Prozatím jen v Americe a za cenu 19,99 dolaru.
K podobným krokům se uchýlily i další společnosti, Disney třeba na síti uvede animovanou novinku Frčíme.
"Je to výjimečná doba, která vyžaduje výjimečné pokusy, proč to tedy nevyzkoušet," komentuje tyto strategie Marek Jeníček z distribuční společnosti CinemArt, která snímky Universalu distribuuje v Česku. "Částka 19,99 dolaru je adekvátní ekvivalent rodinného vstupného. V současné době to myslím může fungovat v zemích, kde se masivně nekonzumují pirátské kopie," dodává.
Podle producenta Šlajera by současná krize mohla přinést i dobré věci, třeba naučit zdejší diváky platit za obsah na internetu. A Helena Bezděk Fraňková ze Státního fondu kinematografie poznamenává, že podle jedné teorie lidé během karantény uvidí na internetu, co se dá, a po jejím skončení bude hlad po novém obsahu. Producenti z Ameriky by pak mohli zadávat výrobu do Evropy, pokud by se ta z koronavirové krize dostala dříve než Spojené státy.
"Až vylezeme z ulit a zahrad, musíme přemýšlet, jak rozproudit práci. Kdyby se utáhly šrouby, bude to ještě větší průšvih," domnívá se Bezděk Fraňková. Státní fond kinematografie i ministerstvo kultury podle ní zatím vyplácejí veškeré dotace. A zároveň už nyní spousta filmových produkcí či zrušených festivalů čelí nemožnosti dodržet nasmlouvané termíny a závazky.
Helena Bezděk Fraňková podotýká, že se budou muset povolit různé výjimky, aby se například nemuselo složitě byrokraticky žádat o změny rozhodnutí, když dojde k nedodržení termínů. Dále se budou muset restrukturalizovat některé výzvy fondu - třeba místo dotací na digitalizaci kin žádat o kompenzaci ztrát.
Ty v dnešní době ještě není možné vyčíslit, zatím se všichni pokoušejí přizpůsobit. Například Netflix vytvořil fond, do něhož vložil 100 milionů dolarů, jež mají sloužit jako kompenzace pro pracovníky ve filmu a televizi postižené krizí. Jde přitom minimálně o stovky tisíc lidí po celém světě.
V Hollywoodu je už teď bez práce 120 tisíc lidí, v Británii se odhaduje, že práci ztratí na 50 tisíc osob z branže na volné noze. "Na všechno se dá připravit, ale chybí nějaký jasný rámec," poznamenává producent Šlajer. "Třeba teď řešíme, zda můžeme žádat o ony bezúročné Covid půjčky, které stát poskytuje. Tam je jedna z podmínek, že vás situace musela dostatečně poškodit. To se u filmu hrozně špatně definuje. Spousta produkcí, třeba u reklamy, se rozbíhá tak, že někdo zavolá, zda se může za týden, za čtrnáct dní točit. Je to živý proces, málokdy jsou podepsané smlouvy půl roku dopředu."
Přesto se Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut domnívá, že půjde jen o dočasný propad. "Dá se předpokládat, že se věci jen odkládají. On-line platformy jako Netflix porostou a budou chtít obsah. Stejně tak televize," uzavírá.
