Recenze: V Českém žurnálu visí aktivismus ve vzduchu. Remundovi chybí důvod honit se za Krtkem

Martin Svoboda Martin Svoboda
15. 11. 2016 12:55
Dokumentární cyklus Český žurnál se vrací. Jedním z nejočekávanějších dílů je pak Krtek a Lao-c' Filipa Remundy, v němž sledujeme události okolo návštěvy čínského prezidenta v Praze a cesty delegace KSČM do Číny. Na Remundově snímku se odhalují silné a slabé stránky nejednoho dílu série.
Krtek a Lao-c'
Krtek a Lao-c' | Foto: Česká televize

Každý díl z cyklu Český žurnál začíná upozorněním, že se jedná o „autorský dokument“. Což je samo o sobě zvláštní, protože prakticky každý celovečerní dokument jde automaticky označit za autorský film a jen těžko si lze představit, že by to mohlo být jinak.

Tvůrci tedy sdělují něco ve smyslu „voda je mokrá“, tohle zmatení má ale svůj důvod. Filip Remunda a Vít Klusák, duchovní otcové projektu (byť ne jediní jeho režiséři, tento text se však soustředí na ně), se snaží vyhnout kritice, které jsou vystaveni vlastně celou svou kariéru. A tohle zaklínadlo se stalo i jejich prokletím.

Už nemají právo pozorovat

Mezi nové díly Žurnálu patří i Remundův Krtek a Lao-c', jenž sleduje jednak návštěvu čínského prezidenta v Praze, jednak cestu Vojtěcha Filipa do Číny, kde „se dívá na věci“, jak praví známý internetový mem, a přednáší projevy přátelství komunistické straně.

Remundovi se oproti jeho minulému samostatnému příspěvku k Žurnálu, Blízkému dalekému východu, tentokrát daří být zábavný a zajímavý po celých přestřelených 85 minut. Možná i díky košatějšímu ději: sleduje hned několik paralelních událostí oproti předchozí lineární cestě Ukrajinou. Jednou kroutíme hlavou nad zmateným servilním Filipem, jindy nad čínskými provolávači slávy, kteří se snaží clonit kameramanovi ve výhledu na tibetské vlajky, pak zase nad třídou čínských středoškoláků, kteří se učí česky a kantor je „nenápadně“ dusí ideologií.

Zároveň je však těžší odhadnout, co chce vlastně těmito zastávkami sdělit. Odkrývá sice trapnost, pachtění a pokrytectví, na to má Český žurnál skoro patent, zároveň ale spíš těká a nabízí scénky, než že by někam mířilMá být vážně pointa, že všichni ti lidi jsou trapní a zfanatizovaní"?

Dokument může mít i čistě observační smysl, aniž by něco artikuloval, jenže Remunda ztratil právo „jen pozorovat“. Zapsal se jako aktivistický dokumentarista. Přičemž být aktivista a sdělovat svou tvorbou postoj není vůbec špatně, naopak, jenže pak nemůže chtít, aby divák přijímal jeho „pozorování“ samo o sobě. Od jeho filmů publikum neočekává neutralitu ani objektivitu, očekává názor. A chce ho slyšet naplno a jasně.

Problém Remundy (a Klusáka) nikdy nebyl v aktivismu, a dokonce ani v tom, že rád diváky manipuluje, ale že tyto hodnoty nejsou pořádně zdůvodněné a podepřené čitelným záměrem.

Co tím myslí?

Že i Krtek a Lao-c' obsahuje výraznou filmařskou manipulaci, není pochyb. Posloucháme například projev Vojtěcha Filipa v Číně s prostřihy na záběry davu, který mu nevěnuje sebemenší pozornost. Tyto záběry však mění úhly i pozice kamery, zatímco projev zní nepřerušeně. Je tedy jasné, že obraz a zvuk nemohly vznikat současně.

Jde jen o banální příklad, z nějž automaticky nelze vyvozovat Remundův ďábelský podvod na diváka. Scéna může věrně zachycovat atmosféru okamžiku, přestože vznikla uměle", a takový postup je v dokumentaristice zcela adekvátní. Nicméně u dokumentu tvořeného tímto způsobem už nelze přistoupit na tezi, že tvůrci jen pozorují dění. Očividně dělají víc než to.

Samozřejmě by šlo jmenovat mnohem výraznější příklady jako výběr hudby a jasnou Remundovu zapálenost pro věc, když zazní jeho hlas. Na právě takové maličkosti se však naplno ukazuje, že jeho přístup ze samotné své podstaty znemožňuje přijmout jeho výtvory jako sled scén z reality, které mluví samy za sebe.

Nebylo by přitom potřeba se toho bát a zaklínat se oním slovním spojením „autorský dokument“, kdyby bylo jasné, co má tedy z Krtka vyplývat. Jenže se zdá, že právě pojem „autorský dokument“ se tu stává náhradní pointou a alibi.

Tvůrci Žurnálu mívají čich na témata a dají do kupy i několik zajímavých scén, jež prezentují mnohdy zábavně a třeba i originálně. Ve chvíli, kdy ale mají říct Proč, řeknou často jen: „Protože jde o autorský dokument.“ Což rozhodně nestačí. To totiž neznamená vůbec nic.

Hodnocení: 60 %

 

Právě se děje

před 9 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy