V Cannes vyhrála Láska. Haneke má druhou Zlatou palmu

Kultura ČTK Kultura, ČTK
27. 5. 2012 21:00
Hereckou trofej získal Mads Mikkelsen, režisérskou Carlos Reygadas
Foto: Reuters

Cannes - Hlavní cenu, Zlatou palmu, si z filmového festivalu v Cannes odnáší snímek Amour (Láska) Rakušana Michaela Hanekeho. Pro rakouského tvůrce je to jeho již druhá Zlatá palma, když první získal v roce 2009 za snímek Bílá stuha. Na závěr 65. ročníku festivalu to oznámila porota vedená italským režisérem Nannim Morettim.

Amour (Láska) je drama o páru starých učitelů hudby. Vypráví o stařecké demenci a partnerském vztahu spojujícím lidi až do úplného konce. Ten nastává pro Anne a Georgese od okamžiku, kdy se žena ocitá po dvojitém infarktu a následné operaci ochrnutá na dolní polovinu těla. A postupně přestává vnímat své okolí.

Za tím vším se skrývá drama o lásce, která oba dva spojuje ještě hlubším poutem těch společných let, pro něž nemají ostatní kolem nich příliš porozumění.

Ústřední dvojici ztělesnili Emmanuele Riva a Jean-Louis Trintignant, které doplňuje Isabelle Huppert. Ta ovšem statuje pouze ve třech čtyřech scénách v roli zaneprázdněné dcery. Nanni Moretti při předávání ceny zdůraznil "zásadní přínos" obou hlavních představitelů. Jednaosmdesátiletý Jean-Louis Trintignant a pětaosmdesátiletá Emmanuelle Rivaová se k Hanekemu připojili při přebírání ceny.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Čtěte také
Nejočekávanější film v Cannes 2012? Hanekeho Láska
Cannes 2012: Rumunské siroty účtují s náboženstvím 
Cannes 2012: Skandinávský příběh o lulanovi a pomluvě
Na Reygadase v Cannes bučeli, na Kidmanovou čekali
Cannes 2012: Punkeři znemožnili nudného kazatele Pitta
Cannes 2012: V kiltu utečeš i heroinu, pornu a bídě
Cannes 2012: Z mafiánské reality do domu Velkého bratra

Cenu za nejlepší ženský herecký výkon si z Cannes odnášejí Rumunky Cosmina Strataová a Cristina Fluturová za film După Dealuri (Za kopci) rumunského režiséra Cristiana Mungiu. Příběh vypráví o mladé dívce Voichitě, která odchází žít do ortodoxního kláštera. Kromě Boha nemá nikoho než svoji vrstevnici nezdolnou a temperamentní Alinu, s níž vyrůstala odmalička v sirotčinci. Co více, Alina ji chránila, byla důvěrnicí i tajnou láskou. Jak je tu naznačeno, s ní zažívala první letmé erotické zkušenosti.

Foto: FDC

Zápletka však stojí na tom, že Alina nechce nechat Voichitu napospas zaslepenému i izolovanému životu v církvi. Naopak je rozhodnutá o ní bojovat s představeným kláštera, s přísnou církevní rutinou, ale i se samotným Bohem či ďáblem. Dvouapůlhodinový meditativní film dlouhých záběrů i dramatických situací sleduje, jak dvojice rumunských lesbiček je s to rozložit tichý klášter. Až nakonec celý příběh ústí v tragédii a kriminální čin.

Za nejlepší mužský herecký výkon byl oceněn Dán Mads Mikkelsen, který hrál ve snímku Thomase Vinterberga Jagsen (Lov). Mikkelsen hraje Lucase, učitele v mateřské škole, kterému se změní život v okamžiku, kdy jej dcera jeho nejlepšího kamaráda, že jí ve školce ukazoval "svého lulana".

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Očividně falešná školní pomluva se hned rozšíří do celé komunity, v níž vyvolá hysterii strachu a obav. Dospělí nepředpokládají, že by si to nešťastná holka nacházející u Lucase naopak oporu před domácími hádkami rodičů mohla jen vymyslet.

Nejlepším režisérem byl vyhlášen Mexičan Carlos Reygadas za snímek Post Tenebras Lux. Film hlavně smyslově evokuje mexický venkov se všemi potícími se, bloumajícími či naopak dobře živenými těly. Intimně nahlíží do střetu jeho sociální reality, jako by šlo o soupeření dvou ragbyových mužstev.

Foto: fdc

Výsledek připomíná trochu návštěvu odlehlé krajiny Mexika zachycenou na domácí video. Zároveň je celá společenská či dramatická perspektiva rozostřená a překombinovaná řadou postav nebo motivů, k nimž by méně náročný divák potřeboval samostatný návod k použití. Ten náročnější si začne spekulovat.

Velkou cenu dostal italský režisér Matteo Garrone za satiru Reality o neapolském prodavači ryb posedlém televizní reality show. Komedie o nezaměstnaných mladých v Glasgowě, ale také o ochutnávání whisky britského režiséra Kena Loache The Angels' Share (Andělský podíl) dostala cenu poroty. "Kino není jen zábava, ukazuje nám, kdo jsme," řekl Loach.

Morettimu v porotě pomáhali například herci Ewan McGregor a Diane Krugerová, režisér Alexander Payne a módní návrhář Jean-Paul Gaultier. Moretti uvedl, že žádný z vítězů nebyl vybrán jednohlasně a některé snímky porotu ostře rozdělily. Podle něj se největší boje vedly o bizarní snímek Francouze Leose Caraxe Holy Motors, o drama z prostředí sexuální turistiky Rakušana Ulricha Seidla Paradise: Love a o Reygadasův film Post Tenebras Lux, který kritici ztrhali.

Předsedou poroty letos byl italský režisér Nanni Moretti, jehož nejnovéjší film Máme papeže právě běží v našich kinech
Předsedou poroty letos byl italský režisér Nanni Moretti, jehož nejnovéjší film Máme papeže právě běží v našich kinech | Foto: Reuters

Přes řadu amerických filmů v hlavní soutěži si cenu odnesl pouze Benh Zeitli za snímek Beasts of the Southern Wild (Šelmy jižanské divočiny). Dostal ocenění Camera d'Or (Zlatá kamera) pro nejlepší první film.

Dva ocenění tvůrci mají na kontě už jednu Zlatou palmu - Loach a Mungiu. Jen Haneke se ale připojil do exkluzivního klubu držitelů dvou Zlatých palem, do kterého patří Američan Francis Ford Coppola (Rozhovor z roku, 1974 a Apokalypsa, 1979), Japonec Šóhei Imamura (Balada o Narajamě, 1983 a Úhoř, 1997), srbský režisér z Bosny Emir Kusturica (Otec na služební cestě, 1985 a Underground, 1995), Dán Bille August (Pelle Dobyvatel, 1988 a S nejlepšími úmysly, 1992) a belgičtí bratři Jean-Pierre a Luc Dardenneovi (Rosetta, 1999 a Dítě, 2005).

Festival skončil promítáním snímku Therese Desqueyrouxová režiséra Claudea Millera, který před měsícem zemřel. Závěrečného ceremoniálu festivalu se zúčastnila řada hvězd od Audrey Tatouové po Aleca Baldwina či Adriena Brodyho.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Uspěli i punkeři

V sekci Un Certain Regard určené pro nastupující filmaře zvítězil snímek Después de Lucia (Po Lucii), který natočil mexický režisér Michel Franco. Porota vedená britským hercem Timem Rothem vybírala z 20 filmů ze 17 zemí. Después de Lucia, který je druhým Frankovým filmem, líčí násilí, jakému musí patnáctiletá dívka čelit na střední škole.

Foto: fdc

Třiatřicetiletý Franco na tiskové konferenci po promítání řekl, že míra násilí v jeho zemi připomíná svého druhu občanskou válku. "Nikdy jsem si neřekl, že natočím film o násilí ve škole. Ale násilí je dnes všude, nejen ve školách, ale i v práci, na ulicích, doma," dodal.

Zvláštní cenu dala porota francouzskému snímku Le Grand Soir (Velký večer) Benoita Delepinea a Gustava Kerverna. Ocenila také bosenský snímek Djeca režisérky Aidy Begičové. Ceny za herecký výkon si odnesly herečky - Suzanne Clémentová za úlohu ve filmu Laurence Anyways a Emilie Dequenneová, která hrála v belgickém snímku A perdre la raison (Ztratit rozum).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Navštivte vaše oblíbené kino a zhlédněte filmové novinky.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy