Užít si New York bez mileniálů. V nové řadě Ruské panenky hrdinka cestuje do 80. let

Martin Šrajer Martin Šrajer
26. 4. 2022 17:01
Druhá řada komediálního seriálu se sci-fi zápletkou Ruská panenka je trochu ambicióznější, o něco vážnější a opět skvělá. Tentokrát se ptá až po smyslu lidského údělu.

Někteří lidé většinu dospělého života napravují křivdy, jichž se na nich dopustili rodiče. Někdy se však tolik soustředí na to, aby neopakovali chyby předků, že ve výsledku jen přikrmují zděděné úzkostné predispozice. Místo aby se posouvali vpřed, propadají se do minulosti. Tak jako hlavní hrdinka seriálu Ruská panenka, jehož druhou řadu lze nově vidět na Netflixu.

Prvních osm půlhodinových epizod předplatitele streamovací služby mile překvapilo v roce 2019. Jednou ze tří spoluautorek a zároveň představitelkou hlavní role byla herečka Natasha Lyonne, známá například ze seriálu o ženské věznici Orange Is the New Black. V Ruské panence tato Newyorčanka s maďarsko-židovskými kořeny ztvárnila své sebedestruktivní alter ego.

Pro rusovlasou herní vývojářku Nadiu je život nekonečný večírek. Zapaluje si cigaretu za cigaretou, drogy zapíjí tvrdým alkoholem a navazuje výlučně známosti na jednu noc. Partnerské závazky a pracovní povinnosti považuje za přežité. Přátel si neváží, lidmi pohrdá. Nechce budovat nic dlouhodobého, na nikoho se vázat, jen si užívat tady a teď.

Zkraje první série ji však srazí taxík a Nadia umírá. Nekončí v pekle, jak doufala, ale očistci. V časové smyčce. Zas a znovu prožívá den svých 36. narozenin a naplno zakouší zacyklenost vlastní, nikam nesměřující existence. Spolu s novým kamarádem Alanem, k němuž se vesmír zachoval podobně škodolibě, Nadia hledá vysvětlení neblahé situace a důvod, proč dál žít.

Být lepší

Druhá řada seriálu, nad kterou měla Natasha Lyonne ještě větší kontrolu, se odehrává čtyři roky poté. Zdá se, že Nadia a Alan našli ztracenou vůli k životu. Vypadají spokojeně, druzí už jim nejsou lhostejní. Zejména Nadia se čtyřicítkou na krku si ale uvědomuje, že není nejmladší, a padá na ni nostalgie. Nebývala by byla lepším člověkem, kdyby se věci odehrály jinak?

Přemítání nad alternativním vývojem osobní i rodinné historie ji vrací zpět v čase - přeneseně i doslova. Zatímco první série využívala princip spirálového vyprávění, známý třeba z komedie Na Hromnice o den více nebo hororu Všechno nejhorší, ta druhá postavám umožňuje cestovat časem. Nadia hned v první epizodě nastupuje do soupravy metra, které ji odváží na počátek 80. let minulého století.

Druhá řada seriálu Ruská panenka je na Netflixu s českými titulky. | Video: Netflix

Autoři ale nezůstali u toho, že by hrdinku vyslali do roku jejího narození, nechali ji obdivovat tehdejší módu a užívat si New York bez mileniálů nebo zákazů kouření. Nadia navíc přejímá tělo své těhotné matky. Na vlastní kůži zakouší totéž co žena, která ji před čtyřmi dekádami přivedla na svět. Jinými slovy se protagonistce přihodilo to, čeho se leckdo děsí nejpozději od puberty: stala se jedním ze svých rodičů.

Nadia už je ale po první řadě zkušená "vězenkyně času" a její prvotní údiv netrvá dlouho. Nepotřebuje ostatním horlivě objasňovat, proč se například skoro vyspala s přítelem své mrtvé matky. Stoicky přijímá, že "čas má fakt zvrácený smysl pro humor", a raději zjišťuje, jak by výpravami do různých časových dimenzí mohla vylepšit přítomnost.

Seriál, spoléhající na postřeh a inteligenci publika, se nezdržuje s vysvětlováním technikálií. Po sympaticky stručné expozici se dává do pohybu a rychle uhání vpřed. Zatímco jiné pořady Netflixu jsou kvůli nadbytku epizod natahované, v Ruské panence prakticky žádná scéna nepřebývá a v závěru do sebe vše zapadne podobně elegantně jako ve filmech Christophera Nolana.

Stejně jako v jeho Tenetu také v Ruské panence ohebnost času inspiruje postavy k vymyšlení loupežného plánu. Akorát ne s cílem zachránit planetu. Protagonistka využívá možnosti navštěvovat minulost, aby pátrala po původu rodinných traumat, sahajících až ke druhé světové válce a holokaustu, přenášených z generace na generaci. Při tom se Nadia dozvídá o zlatě, které nacisti ukradli židovským rodinám, a rozhodne se jej získat zpět.

Natasha Lyonne jako Nadia a Ákos Orosz v roli Laszla.
Natasha Lyonne jako Nadia a Ákos Orosz v roli Laszla. | Foto: Netflix

Jak žít

Za historií svého rodu se po vlastní ose vydává také Alan, který může díky díře v časoprostoru poznat východní Berlín krátce poté, co jej v rámci studené války přeťala zeď. Tehdy ve městě studovala jeho babička původem z africké Ghany. Epizody z pohnutých dějin Evropy, kdy byly násilně rozdělovány rodiny, města i státy, v seriálu fungují jako metafora pro odloučení od okolí i sebe samých, které zažívají obě ústřední postavy.

Když se Alan a Nadia navzájem přesvědčují, že dosáhli toho, po čem toužili, a jsou šťastni, jejich křečovitá mimika prozrazuje opak. Už se sice nechtějí zabít, stále si ale nejsou jistí, jak by měli žít.

Motivy známé z filmů Návrat do budoucnosti nebo V kůži Johna Malkoviche seriál spojuje do originálního, mnohoznačného tvaru s příměsí kriminální fikce. Postavy se při vyšetřování prohřešků a pochybení svých předků ocitají v různých tělech i dobách. Nadia, která gesty, ležérní chůzí i sardonickými bonmoty připomíná inspektora Columba, je pro takový úkol jako stvořená.

Díky půdorysu sci-fi detektivky divák hltá jednu epizodu za druhou, podstatou příběhu však není hledání ztraceného rodinného dědictví. Důvtipné hrátky s časovými paradoxy a cynické repliky o světě, v němž kromě močení ve sprše není snadné nic, slouží především k prozkoumání vážných existenciálních otázek. Týkají se smrtelnosti, sebepřijetí nebo svobodné vůle.

Natasha Lyonne ostatně při psaní scénáře nečerpala inspiraci pouze z vlastních halucinogenních tripů, rodinné kroniky nebo učebnic kvantové fyziky, ale také z knihy A přesto říci životu ano. V ní rakouský psycholog Viktor Frankl na základě vlastní zkušenosti z nacistického vyhlazovacího tábora popsal, jak důležité je pro člověka neztratit životní cíl ani v nejtěžších chvílích.

Charlie Barnett jako Alan.
Charlie Barnett jako Alan. | Foto: Netflix

Napravit promarněné šance

Stejně jako v jiných komediálních seriálech o úzkostné době Girls, Potvora nebo Bude líp se také v Ruské panence sebeironický humor rodí z trapna, bezmoci a osamělosti. Oproti jejich antihrdinkám je však neodolatelně jízlivá, neurotická a charismatická Nadia méně ukotvená v realitě. Její ztráta sama sebe nabývá doslovnější podoby, což tvůrcům dovolilo vyřádit se během natáčení i postprodukce.

Podle Chloë Sevigny, jež hraje Nadiinu matku, věnovala Natasha Lyonne každému detailu srovnatelně perfekcionistickou péči jako režisér David Fincher, proslulý nesčetným opakováním záběrů. Kvůli natáčení mimo jiné v Budapešti se autorka seriálu naučila maďarsky. Nadstandardně vypiplaná je také výtvarná podoba s odkazy k filmům Francise Forda Coppoly, Davida Cronenberga nebo Orsona Wellese.

Vstupují-li postavy do těl svých matek nebo babiček, jejich oddělení od vlastního já vyjadřuje kamera: od herců se vzdaluje a zabírá je z atypických úhlů, skrze okna nebo v zrcadlech. Volba lokací se spirálovitými schodišti a mnohapatrovými futuristickými věžemi a stejně tak barevné ladění jednotlivých časoprostorů pak prozrazují, že se nenacházíme ve věrné rekonstrukci určité éry, ale v představách protagonistky.

Jestliže jednotlivá prostředí znázorňují její vnitřní svět, je logické, že působí zkonstruovaně. Také matrjošková vyprávěcí struktura odráží Nadiino chápání lidské identity jako vrstevnatého konstruktu, jehož poškozené součástky lze vyměnit. Kvůli utkvělé snaze napravit promarněné šance ale hrdinka zůstává spoutána tím, co už se událo, a současnost jí uniká.

Ruská panenka je navzdory stylizovanosti a nepolevujícímu komediálnímu nadhledu v jádru terapeutické, osobní i univerzální vyjádření obavy z konfrontace s temnotou, kterou si neseme v sobě. Cesta k jejímu přijetí může být zašmodrchaná i emocionálně náročná a místy připomínat porod. Když ale její směr před kamerou i za ní udává výborná Natasha Lyonne, je tak zábavná, že ji budete chtít absolvovat víckrát.

Ruská panenka II

Tvůrci: Leslye Headland, Natasha Lyonne a Amy Poehler
Druhá řada seriálu je k vidění na Netflixu.

 

Právě se děje

Další zprávy