Seriál budí vášně. Ukazovat židy v dobrém světle je vymývání mozků, říká Hamás

ČTK Reuters ČTK, Reuters
27. 4. 2020 18:08
Historické drama o útrapách židovské porodní asistentky, které mělo premiéru na arabském kanálu MBC, sklízí kritiku za snahu "normalizovat" vztahy arabských zemí s Izraelem. Dílu, jež vyšlo v období muslimského postního měsíce ramadánu, kdy televizím stoupá sledovanost, se ale zároveň dostává pochvaly za neobvyklý pohled do dějin zemí Perského zálivu, píše agentura Reuters.

Seriál nazvaný Umm Hárún je smyšleným příběhem o nábožensky smíšené komunitě blíže neupřesněného arabského státu v letech 1930 až 1950. První díl měl premiéru minulý pátek, kdy začal ramadán.

Na obrazovky se seriál dostal ve chvíli, kdy státy Perského zálivu částečně změnily postoj k Izraeli kvůli společnému nepříteli Íránu. Některé země včetně Saúdské Arábie se navíc relativně otevřeně postavily k americkému plánu na mír mezi Izraelem a Palestinci. Egypt a Jordánsko nadále zůstávají jedinými arabskými státy, které s Izraelem podepsaly mírové dohody.

Básim Naím, představitel palestinské islamistické skupiny Hamás, která vládne v Pásmu Gazy, seriál už před premiérou odsoudil, protože ukazovat židy v dobrém světle je "kulturní agresí a vymýváním mozků", jak řekl. Hamás se stejně jako další palestinské skupiny vymezuje proti mírovému plánu, který letos zveřejnila vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Skupina regionálních organizací, které jsou proti normalizaci vztahů s Izraelem, na sociálních sítích zveřejnila vzkaz vyzývající diváky, aby "hanebné drama" producentů z Kuvajtu a Spojených arabských emirátů bojkotovali.

Bahrajnští bratři Muhammad a Alí Abdal Halím Šamsovi, kteří napsali scénář, říkají, že seriál Umm Hárún nemá politický vzkaz.

"Lidé o něm mluví a hodnotí jej, než se na něj podívali," uvedl Muhammad. "Poselství se točí kolem toho, jak muslimové vyjadřují lásku, dobré úmysly a mír vůči nemuslimům," doplnil.

Porodní asistentku hraje Kuvajťanka Haját Fahadová.
Porodní asistentku hraje Kuvajťanka Haját Fahadová. | Foto: Reuters

Jedna z největších arabských soukromých televizí MBC uvedla, že premiéra měla vysokou sledovanost. Podle mluvčího televize seriál vypráví o lidskosti a o tom, jak zdravotní sestra léčí bez ohledu na okolnosti.

"Soustřeďuje se také na toleranci, mírnost a otevřenost. Ukazuje, že Blízký východ byl kdysi regionem, kde se lidé navzájem běžně akceptovali ve srovnání s interpretací a předsudky o regionu ze strany zastánců tvrdé linie a extremistů v uplynulých dekádách," dodal.

Saúdskoarabské úřady mají hlavní podíl v MBC Group od roku 2018, kdy zkonfiskovaly aktiva osobám zadrženým při protikorupčním tažení korunního prince Muhammada bin Salmána. MBC, která se s kritikou nesetkává poprvé, plánuje přesídlit z Dubaje do Rijádu. V minulosti se její seriály zabývaly například islámským extremismem či domácím násilím.

Podle scenáristů hlavní postavu seriálu částečně inspirovala židovská porodní asistentka Umm Džán, která ve 30. letech minulého století přijela do Bahrajnu z Iráku. V prvním dílu se uvádí, že příběh je smyšlený.

Někteří lidé v Bahrajnu, který stále má malou židovskou komunitu, na sociálních sítích sdíleli fotografie a rozhovor se skutečnou porodní asistentkou z roku 1977. Kuvajtský uživatel Abdalazíz Sajf na Twitteru uvedl, že seriál by neměl být považován za proizraelský. "Měli bychom rozlišovat mezi židovskou vírou a sionismem. Tento seriál nemá nic společného s normalizací vztahů s Izraelem," uvedl.

Podle kuvajtské herečky Haját Fahadové, která porodní asistentku ztvárnila, by se mladé generace "měly dozvědět o lidech, kteří byli a stále jsou v našem světě". Fahadová se v uplynulých týdnech stala terčem kritiky, když volala po vyhoštění migrujících pracovníků kvůli koronaviru.

Palestinka Nadia Alíová v rozhovoru s Reuters uvedla, že už není fanynkou herečky, protože "do každého arabského domu vnesla zvrácený židovský příběh".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy