Pětačtyřicetiletý režisér a držitel Sacharovovy ceny Sencov je jedním z nejznámějších politických vězňů ruského režimu. V tamních věznicích strávil pět let, než byl v září 2019 propuštěn. Febiofest podporoval kampaň za jeho propuštění.
Autorův nový film se odehrává v průmyslovém městečku na Ukrajině 90. let minulého století, kde žije mladík přezdívaný Nosoroh. Dříve byl agresivním delikventem, nyní se stal násilným zločincem.
Nosoroh rychle stoupá v hierarchii zločineckého gangu a jeho cesta se neobejde bez krutých ztrát. Film je dle pořadatelů ukázkou temných stránek lidské povahy a syrovým portrétem muže, jenž se snaží žít s břemeny své minulosti.
Sencov na příběhu pracoval od roku 2012, natočit jej ale mohl až o osm let později. Nosoroh měl premiéru na benátském festivalu a obdržel dvě ceny na festivalu ve švédském Stockholmu.
Rodák z města Simferopol Oleg Sencov byl roku 2014 zatčen ruskými okupanty na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym a odsouzen ke 20 rokům vězení za údajné plánování teroristických útoků. Obžaloba jej vinila také z členství v ukrajinské nacionalistické organizaci Pravý sektor, která je v Rusku zakázaná. Sencov vše popíral, hlásil se pouze k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Mezinárodní lidskoprávní organizace označily proces za zmanipulovaný a zanesly Sencova na seznam politických vězňů. Po jeho propuštění roky marně volali filmaři z celého světa.
"Vyslýchali mě večer, v noci. Mlátili mě, dusili, mlátili obuškem do chodidel. Svlékali mě, vyhrožovali znásilněním. Takové jejich obyčejné výslechy," popsal později v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Hoši z FSB, kteří mě vyslýchali a mučili, i lidé, kteří mě pak soudili, si navíc nemyslí, že dělali něco špatně. Brali mě jako nepřítele, proti kterému bojují. Všem bylo jasné, že mě nestrkají za mříže za to, co jsem dělal. Byli ale přesvědčeni, že mě musí poslat do vězení, protože jsem nepřítel Ruska," dodal.
Ruské úřady Sencova dlouho odmítaly vydat na Ukrajinu kvůli ruskému občanství, které automaticky dostal při anexi Krymu, jakkoli jej nechtěl. Trest si odpykával v několika ruských věznicích, nejdéle v městečku Labytnangi. Část jeho rodiny na Krymu ho mezitím odsoudila jako "bývalého příbuzného", o dva roky později Sencova opustila žena a o jejich dvě děti se starala režisérova matka.
Propuštěn byl až v září 2019 při výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Následně v Evropském parlamentu převzal Sacharovovu cenu, která mu byla udělena rok předtím v nepřítomnosti. Při slavnostním ceremoniálu řekl, že vyznamenání přebírá za všechny politické vězně v ruských věznicích, a důrazně vyzval Evropskou unii, aby nedůvěřovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jeho armáda koncem letošního února napadla Ukrajinu.
Právě kvůli tomu pořadatelé Febiofestu letos vytvořili speciální sekci nazvanou Ukrajina: střed Evropy. Výtěžek ze vstupného v této kategorii pošlou na podporu humanitárních organizací a ukrajinských umělců. Diváci uvidí třeba film režiséra Valentyna Vasjanovyče nazvaný Atlantida, který ukazuje dystopickou vizi společnosti roku 2025, kdy Ukrajina vyhrála válku a na hranici s Ruskem staví zeď.
Dojde také na slavný snímek Sergeje Paradžanova, autora magických filmových fresek z prostředí Ukrajiny, nazvaný Stíny zapomenutých předků. Vznikl roku 1964 a je to lyrický, etnografický mýtus o nešťastné lásce dvou milenců ze znepřátelených rodin.
Febiofest v Praze potrvá od 28. dubna do 4. května, představí více než 90 filmů. Posléze zamíří do regionů. Druhým letošním laureátem ceny Kristián se stane herec Karel Roden. Účinkuje v novince Promlčeno režiséra Roberta Sedláčka, jenž bude mít na festivalu premiéru.
Zahajovacím filmem se stane komedie Vévoda z Wellingtonu, poslední titul režiséra Rogera Michella neboli autora populární romantické komedie Notting Hill. V energickém příběhu podle skutečných událostí hrají Jim Broadbent a Helen Mirrenová. Přehlídku zakončí Srdečné pozdravy z Afriky, parodický francouzský špionážní thriller v režii Nicolase Bedose.
