Učí se žít s Parkinsonem. Bude trvat, než si zvyknu na třes rukou, říká režisér Trier

Reuters Kultura Reuters, Kultura
1. 9. 2022 20:53
Dánský režisér Lars von Trier se zatím cítí „relativně dobře“ poté, co mu doktoři nedávno diagnostikovali Parkinsonovu chorobu. „Bude ale trvat, než si zvyknu na třes rukou,“ vzkázal návštěvníkům Benátského filmového festivalu.
Lars von Trier na benátský festival osobně nedorazil, třetí řadu seriálu Království představil na dálku.
Lars von Trier na benátský festival osobně nedorazil, třetí řadu seriálu Království představil na dálku. | Foto: Christian Geisnaes

Šestašedesátiletý autor snímků Prolomit vlny, Tanec v temnotách nebo Antikrist nedávno dokončil třetí řadu seriálu Království. Jeho štáb do Benátek přijel osobně, Trier se kvůli nemoci osobně neúčastní. S novináři tento pátek hovořil na dálku přes platformu Zoom. "Myslím, že se cítím relativně dobře, akorát si kvůli Parkinsonovi připadám o trochu hloupější než dřív," shrnul.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Projevuje se mimo jiné zhoršenou chůzí, balancováním a koordinací nebo mimovolnými pohyby a křečemi těla. Že touto nemocí trpí Lars von Trier, minulý měsíc oznámila produkční společnost Zentropa, kterou roku 1992 spoluzakládal.

Režisér první příznaky pociťoval už při natáčení nové řady Království. Ta stejně jako první dvě série z 90. let minulého století kombinuje prvky hororu, fantasy i komedie. Odehrává se opět na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice.


Už koncem minulého tisíciletí filmař plánoval třetí řadu, tehdy ji však nestihl natočit kvůli úmrtí představitele jedné z hlavních rolí. "Když jsme teď trojku konečně začali vytvářet, nevěděl jsem, že už jsem nemocný, a bylo mi celou dobu mizerně. Doufám, že si toho herci nevšimli," říká. "Před natáčením jsem si nepouštěl staré díly. Spíš jsem se od nich snažil odstřihnout. Myslel jsem jenom na postavy," dodává.

Neusiloval za každou cenu o něco moderního ani o znovuoživení původního ducha seriálu. "Prostě jsem si to chtěl užít. Až se na to budete dívat, najdete v tom spoustu chyb, ale doufám, že to působí živě," shrnuje.

Třetí řada Království s podtitulem Exodus čítá pět hodinových epizod, které 9. října uvede online platforma Viapaly a později dánská televize DR. Ještě letos na podzim se novinka dostane také k českým divákům, a to v kinech i na internetové platformě Kviff.tv.

Oběma způsoby bude v Česku možné znovu vidět i první dvě řady, oznámila tento týden firma Aerofilms. Ta označuje Království za "duchařský příběh o nemocnici postavené na vrcholu starých bělicích rybníků v Kodani, kde zlo zapustilo kořeny a lékařská věda čelí každodennímu boji sama se sebou, kde Švédové proklínají Dány a kde se tajemné a nevysvětlitelné mísí ve směsici hororu a humoru".

Snímek z třetí řady seriálu Království.
Snímek z třetí řady seriálu Království. | Foto: Christian Geisnaes

Hrdinkou třetí řady je nová postava, náměsíčná Karen. "Pod silným vlivem původního duchařského seriálu hledá odpovědi na nevyřešené otázky z prvních sérií a doufá, že tak zachrání vlastní nemocnici před zkázou. Jedné noci se zoufalá žena ve spánku zatoulá do tmy a nevysvětlitelným způsobem se ocitne před nemocnicí. Brána do Království se tak po letech znovu otevírá," avizuje distributor.

Karen hraje jedenašedesátiletá Bodil Jørgensenová známá z Trierova filmu Idioti. V něm ztvárnila postavu se stejným jménem.

Lars von Trier v minulosti na filmových festivalech zaznamenal úspěch například se snímkem Tanec v temnotách, v němž účinkovala islandská zpěvačka Björk a který roku 2000 obdržel Zlatou palmu v Cannes. O mnoho let později Björk obvinila režiséra ze sexuálního obtěžování. On to odmítl, zpěvačka však na výrocích trvá.

Právě v Cannes pak Trier před 11 lety dostal zákaz, když na tiskové konferenci prohlásil, že má "jisté pochopení" pro nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Režisér se později omluvil s tím, že se léčí ze závislosti na alkoholu a drogách, a dal si předsevzetí nadále nehovořit s novináři. Do Cannes se vrátil až v roce 2018, s médii už opět komunikuje.

Trier rád boří tabu a natáčí extrémní scény. Absolvoval kodaňskou filmovou školu, počátkem 90. let založil společnost Zentropa, aby měl tvůrčí svobodu. Neboť firma potřebovala peníze, Trier pro ni natočil právě dvě řady seriálu Království.

Jinak ale debutoval už roku 1984 snímkem Prvek zločinu, který se stal základem takzvané evropské trilogie, dále tvořené tituly Epidemic a Evropa. Filmem Dogville, natočeným roku 2003 bez kulis, autor odstartoval další trilogii, tentokrát americkou.

Trier proslul rovněž jako spoluautor uměleckého manifestu Dogma 95, z něhož se vyvinulo evropské kinematografické hnutí. Hlavní myšlenkou bylo odstranění jakýchkoliv efektů a soustředění na příběh a herecké výkony.

Principy programu Dogma 95, které formuloval s dánským režisérem Thomasem Vinterbergem, Trier částečně uplatnil ve snímcích Prolomit vlny a Tanec v temnotách. Plně se jím řídil také v dramatu Idioti, pořízeném bez umělého osvětlení. V roce 2005 se von Trier i Vinterberg od manifestu distancovali.

Mezi Trierova novější díla patří dvoudílná Nymfomanka či Jack staví dům. Režisérův život je "plný strachu, záchvatů paniky a depresí", řekl před čtyřmi lety německému deníku Süddeutsche Zeitung. "Je to takové od mých šesti let. Od té doby s tím musím žít a nějak si umět poradit s léky, které musím užívat už více než pět desetiletí," uvedl.

V roce 2014 filmař oznámil, že už nepije jednu lahev vodky denně, ani nebere narkotika, jako to dělával dříve.

Podle kritika Kamila Fily není vhodné chápat Triera jako šílence, který na plátno vylévá své niterné úchylky. "Snad všechny jeho snímky jsou hluboce promyšlené, kontrolované, vícevrstevnaté počiny. Jeho zhoršené psychické stavy mu nepomáhají, ani nejsou prvotním zdrojem tvorby, spíše mu v ní zabraňují a je obdivuhodné, že dovede něco dokončovat v takové kvalitě," napsal na Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy