U2 3D je účinné placebo při čekání na nové písně

Tomáš Turek (Radio Wave)
16. 10. 2008 7:30
První trojrozměrný koncertní film je i v Česku
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Už i český divák si může od čtvrtka na irskou velko-kapelu prakticky sáhnout. Přináší ale film U2 3D kromě virtuálního okouzlení i něco jiného?

U2 flirtují s výstřelky nových technologií už od počátku 90. let. Občas je tahle fascinace pohlcuje, většinou jim ale dopomáhá prchnout z míst, kde už by hrozila jejich uměleckému rozletu stagnace. U historicky prvního koncertního filmu natočeného pro trojrozměrná kina se ale spíš než o posunu sluší mluvit o novém způsobu ve zprostředkování jejich tvorby.

Koncertní bombastičnost a nadpozemskost, která byla na mediálně-rockové koláži ZOO TV jasně sebe-ironizující a na šňůře Popmart úmyslně spotřebně cirkusácká, jako kdyby byla na posledním turné Vertigo posvěcena a vzata na milost jakožto regulérní zbraň.

U2 3D - trailer

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Film U2 3D je jen završením sebe-prezentace U2 coby nejvelkolepější kapely na zemi. Se zdaleka ne tak slušivým brýlemi na očích, které stárnoucí zpěvák Bono odkládá jen zřídka, si ke kapele můžete skoro přičichnout. Jeden se po majestátním otvíráku Vertigo musí hlídat, aby v kině přitrouble nezatleskal.

Spíš než závrať ale způsobuje vtažení na obrovské jihoamerické stadiony, kde byli U2 pro tenhle špektákl natáčeni, pocit nepatřičnosti, kterému je nutné postupně přivyknout. Dobré rockové koncerty jsou totiž i fyzickým prožitkem, který vám sledování U2 3D zkrátka nedopřeje.

Foto: Aktuálně.cz

Zmatenost se ale časem rozpustí v odzbrojující vypiplanosti prostřihů a slovně-vizuálních hrátek, které opouští gigantickou obrazovku na stadionu a prostupují prostorem k divákovi. Propocení a pomačkaní v desetitisícovém davu se k tomu těžko podíváte z bezprostřední blízkosti za záda bubeníkovi Larrymu Mullenovi nebo budete následovat kroky posledního kytarového hrdiny The Edge po vydesignovaném pódiu.

Hudebně U2 ze svého standardu nijak nevystupují. Na koncertních dévédéčkách jsme je takhle hrát viděli; a už i líp. Fanoušky jistě zamrzí, že se výběr skladeb soustředí na nejmasovějšího konzumenta, který zná svůj Beautiful Day nazpaměť z fitka nebo pizzerie.

Navíc kouzlo turné Vertigo i předchozího Elevation spočívalo v někdy nacvičeném, nicméně působivém kouzlu nečekaného. U2 3D nabízí jen prověřené hity (což se dá pochopit vzhledem ke stopáži filmu, kterou má publikum usedět), ale trochu tím ale trpí schopnost kapely proměnit bezmála stotisícový kotel v intimní večírek.

Autentické nadšení horkokrevných argentinských fanoušků, kteří na koncerty U2 čekají skoro stejně zoufale dlouho jako Češi, je nicméně ve finále odzbrojující a jen trochu empatický divák nakonec stejně podlehne.

Foto: Aktuálně.cz

Ve srovnání s bezprostředním zážitkem 3D film také odhaluje některá velikášská gesta, která jinak v reálu vyvažuje velikost prostoru. Předčítání deklarace lidských práv dělá z únosného rockového kazatelství přemrštěný patetický výlev. U2 byli vždycky klubem krvácejících srdcí nastavujících cynikům prostředníček, jenže na plátně to vypadá, jakoby místy ztráceli hlavu.

Nabízí se srovnání: U2 své koncerty zaznamenané na film vydávají v různých formátech od dob zlomového živáku Under A Blood Red Sky. A ve stejnou dobu, kdy do IMAXu  konečně přichází U2 3D, vychází poprvé na DVD i rozšířená verze právě jejich vůbec prvního koncertního záznamu z roku 1983.

Od nejnevkusnějšího účesu, mávání vlajkou a postpunkového rocku dospěl Bono a spol. tam, kde kdysi v coloradských Red Rocks nejspíš chtěli být. Tehdy jejich mladicky rozhněvané nasazení působilo autenticky a dojemně. Dnes se v trojrozměrných kinech nabízí celému světu jako na talíři a míra možného ztotožnění je i po pětadvaceti letech přes 3D brýle stejná. Což můžeme u současných celebrit první třídy chápat jako úspěch.

Foto: Reuters

Technologicky se jistě jedná o průlomovou záležitost. Dalo by se asi nejspíš úspěšně věštit, které popové hvězdy nebo rockoví dinosauři natočí další  koncert v 3D. U2, respektive režisérům Catherine Owens, Marku Pellingtonovi a stovce dalších spolupracovníků už ale nikdo prvenství neodpáře. Přesto se dá tušit, že se za pár let na U2 3D nejspíš budeme dívat jako na další, v pořadí už třetí oficiální záznam koncertu z turné Vertigo.

U2 prý u nás na posledních šňůrách nehráli kvůli nevhodným prostorám koncert uspořádat.A pokud nejste ochotni každé čtyři roky viset ve správný čas na internetových portálech nabízejících lístky na zahraniční vystoupení, je film U2 3D účinným placebem. Po nových technologiích je už ale nejvyšší čas na nové písně.

U2 3D. USA, 2007, 85 minut. Režie: Mark Pellington, Catherine Owens. Hraji: Bono, The Edge, Adam Clayton, Larry Mullen jr. Česká premiéra 16. října 2008 

 

Právě se děje

Další zprávy