Recenze: Vnučka Rosenbergových natočila film o právníkovi, který je poslal na smrt

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
2. 7. 2020 16:00
Roy Cohn vešel ve známost kontroverzním procesem s manžely Rosenbergovými, kteří byli v 50. letech minulého století popraveni v USA za špionáž pro Sovětský svaz. Nový film otevírající palčivá témata však skládá komplexnější obraz amerického právníka, jenž žil v letech 1927 až 1986 a stal se nepostradatelným hráčem skrytým ve stínu magnátů, gangsterů, politiků i prezidentů.
Roy Cohn a Donald Trump při otevření Trump Tower v roce 1983.
Roy Cohn a Donald Trump při otevření Trump Tower v roce 1983. | Foto: Sonia Moskowitz/HBO

Kriticky vyhraněný dokument nazvaný Tyran, zbabělec, oběť: Příběh Roye Cohna, který je k vidění na HBO GO, natočila vnučka popravených "atomových špionů" Ivy Meeropolová. O životě a smrti Julia a Ethel Rosenbergových již před 16 lety vyprávěla v osobním emotivním snímku Dědička popravených: Příběh vnučky. I ten je k vidění na stejné streamovací službě.

Zleva David Schine a Roy Cohn v Londýně roku 1953, kdy pro senátora Josepha McCarthyho hledali komunisty.
Zleva David Schine a Roy Cohn v Londýně roku 1953, kdy pro senátora Josepha McCarthyho hledali komunisty. | Foto: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

V novém filmu je tento velmi sporný proces zásadním, ale nikoliv jediným tématem. Autorka se tentokrát věnuje především soukromému i profesnímu životu nesmírně komplikované osobnosti Roye Cohna poté, co v USA skončil politicky motivovaný "hon na čarodějnice", jejž v 50. letech rozdmýchal republikánský senátor Joseph McCarthy. Právě jemu dělal Cohn hlavního poradce. A přestože McCarthy nakonec padl, Cohnova kariéra, nastartovaná procesem s manžely Rosenbergovými, se dál úspěšně rozvíjela.

Dokument je osobně velmi zaujatý, nikoliv ale nenávistně vyhrocený. A to přesto, že režisérka natáčela o muži, jenž i na základě zmanipulovaných důkazů a křivých svědectví poslal její prarodiče v roce 1953 na elektrické křeslo. Ostatně již název Tyran, zbabělec, oběť: Příběh Roye Cohna naznačuje, že se režisérka pokouší o jakýsi "objektivizující" pohled na člověka stejnou měrou vemlouvavého i odpuzujícího.

Snímek nerozporuje, že Julius Rosenberg skutečně byl špion pracující pro Sovětský svaz, jak potvrdily nedávno odtajněné dokumenty. Polemizuje však se závažností informací, které nepřátelské straně předával. O tom, že Rosenbergova manželka Ethel se stala obětí spiknutí nejvyšších vládních kruhů, už jejich vnučka nepochybuje vůbec.

Dokument využívá spoustu archivních materiálů, dobových fotografií i zpravodajských šotů. Doplňuje je dotočenými rozhovory s advokáty, novináři, historiky, umělci a dalšími lidmi, kteří se s Cohnem setkali. Značný prostor dostává také režisérčin otec, jenž s bratrem již v 70. letech zkoušel očistit jméno rodičů.

Za zmínku stojí i postřehy amerického spisovatele a dramatika Tonyho Kushnera, autora pozoruhodné hry Andělé v Americe, v níž umírajícího Roye Cohna chodí navštěvovat duch Ethel Rosenbergové. Dvoudílné epické drama, v němž "smrt swinguje v rytmu AIDS", bylo zpracované v roce 2003 jako oceňovaná televizní minisérie a v současnosti ho mají v repertoáru Městská divadla pražská.

Film o Royi Cohnovi je k vidění na HBO GO, televize HBO jej uvede 23. července. | Video: HBO

Pokud budou diváci vnímat dokument jako jakýsi filmový "soudní proces" s Royem Cohnem, pak v něm vystupují především pomyslní svědci obžaloby. Někteří z nich vůči Cohnovi zachovávají neutrální postoj, nikdo ho ale přímo neobhajuje. Je otázka, zda tvůrci opravdu nenašli, nebo ani nezkoušeli najít kohokoliv, kdo by sehrál roli "ďáblova advokáta". I žijící příbuzní o Cohnovi na kameru hovoří jako o "ztělesnění zla".

Nelichotivý obraz jakéhosi "novodobého Richarda III." zároveň dokresluje sám Cohn. V jednom televizním interview sám sebe charakterizuje jako člověka, kterého si klienti najímají pro "odstrašení protistrany". Důležitou součástí filmu je z tohoto pohledu také audionahrávka rozhovoru, který Cohn roku 1980 poskytl časopisu Playboy.

Michael Meeropol, syn popravených manželů Rosenbergových a otec režisérky Ivy Meeropolové.
Michael Meeropol, syn popravených manželů Rosenbergových a otec režisérky Ivy Meeropolové. | Foto: HBO

Dokument postupně sestavuje portrét lstivého dravce, jenž nikdy nepochyboval o své pravdě, nikdy ničeho nelitoval a neuznával pravidla. Měl k dispozici tryskáče, limuzíny i jachty, ročně údajně utrácel až půl milionu dolarů, na daních však neodvedl ani cent. Zřídkakdy také platil účty.

Roy Cohn dokázal využívat média a mimosoudním vyrovnáním vyřešil údajně tři čtvrtiny případů své klientely, kterou tvořili především byznysmeni, mafiáni nebo politici. Měl vliv na prezidenta Ronalda Reagana a stal se také blízkým přítelem a politickým mentorem tehdy mladého realitního magnáta Donalda Trumpa. Právě Cohn naučil současného amerického prezidenta, aby na své soupeře neustále útočil a nikdy se neomlouval.

Cohnova zákeřnost však nepramenila jen z jeho "neviditelné" machiavelistické moci, ale také z obrovského pokrytectví. Navenek arcikonzervativní právník, známý plamennými veřejnými prohlášeními proti homosexuálům, byl ve skutečnosti gay. Že nejde o fabulaci, dokládají svědectví několika zainteresovaných osob i důkazy v podobě výmluvných fotografií, které byly mimo jiné pořízeny v newyorském nočním klubu Studio 54, proslulém extravagantními večírky a drogovými i sexuálními orgiemi.

Právě snaha zakrývat vlastní sexuální orientaci a vytvářet si image "macha" byla podle zpovídaných pamětníků jedním z důvodů, proč Roy Cohn v době mccarthismu tak vehementně vedl křižácké tažení. "Rudou nálepkou" tenkrát nebyli ocejchováni jen komunisté, ale právě i homosexuálové.

Roy Cohn doma v Greenwichi ve státě Connecticut, 1986.
Roy Cohn doma v Greenwichi ve státě Connecticut, 1986. | Foto: Mary Ellen Mark/HBO

Informacemi snad až příliš napěchovaný, a v důsledku toho poněkud roztříštěný film Ivy Meeropolové není jediným dokumentem o Royi Cohnovi, který loni vznikl. Tím dalším je neutrálněji koncipovaný, chronologicky uspořádaný snímek Where’s My Roy Cohn? (Kde je můj Roy Cohn?) natočený Mattem Tyrnauerem. Oba mají silnější i slabší stránky, vzájemně se ale docela dobře doplňují.

Roy Cohn zemřel na AIDS před 34 lety. Vzhledem k jeho úzkým vazbám na dnešního šéfa Bílého domu a k jejich podobným mentalitám však oba snímky přerůstají ve znepokojivou výpověď o současné americké společnosti, která se nedokázala dostatečně poučit z chyb minulosti.

Tyran, zbabělec, oběť: Příběh Roye Cohna

Režie: Ivy Meeropolová
Film je k vidění na HBO GO, 23. července jej uvede HBO.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy